Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Saúdská Arábie plánuje megafond, který má pomoci při řešení ropné krize

  18:24aktualizováno  18:24
Saúdská Arábie hodlá ze svého státního investičního fondu vytvořit největší státní fond na světě. Ten by měl v budoucnosti kontrolovat majetek v hodnotě více než dva biliony dolarů (47,4 bilionu korun) a pomoci zemi při přesunu orientace domácí ekonomiky od ropného průmyslu.
Saúdská Arábie možná propásla svoji nejlepší šanci na přeměnu ekonomiky, která zřejmě byla v době, kdy se cena ropy pohybovala nad 100 dolary za barel a ne nyní, kdy činí zhruba 40 USD.

Saúdská Arábie možná propásla svoji nejlepší šanci na přeměnu ekonomiky, která zřejmě byla v době, kdy se cena ropy pohybovala nad 100 dolary za barel a ne nyní, kdy činí zhruba 40 USD. | foto: AP

Princ současně v rámci nové strategie přípravy na konec ropné éry navrhl prodej akcií mateřské společnosti ropné firmy Aramco a přeměnu ropného gigantu v průmyslový konglomerát. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na prohlášení zástupce korunního prince a druhého místopředsedy vlády prince Muhammada bin Salmána Saúda.

Zmrazíme produkci ropy jenom pokud tak učiní i Írán, říkají Saúdové

Saúdská Arábie přistoupí ke zmrazení produkce ropy na lednové úrovni pouze v případě, že stejný krok učiní také další těžařské země včetně Íránu. Írán přitom zmrazení těžby vyloučil, protože po zrušení mezinárodních sankcí hodlá zvýšit produkci ropy zpět na dřívější úrovně.

Cena severomořské ropy Brent se v reakci na slova místopředsedy saúdské vlády vrátila pod hranici 40 dolarů za barel, oproti čtvrtečním závěru tak ztrácí téměř dvě procenta. Dolů ji tlačí i slabší kurz amerického dolaru a pokles na světových akciových trzích.

Těžařské země budou o návrhu na zmrazení těžby na lednových úrovních jednat 17. dubna v katarském Dauhá. Ceny ropy se kvůli vyhlídkám na koordinované omezení těžby zvýšily asi o 50 procent z dvanáctiletých minim, kde byly v polovině února.

Třicetiletý syn krále Salmána, který dohlíží prostřednictvím Rady pro hospodářské a rozvojové záležitosti na ministry, včetně ministrů financí, ropy a hospodářství, plánuje téměř osm desetiletí od objevení první ropy v Saúdské Arábii přeměnit největšího vývozce ropy na světě v ekonomiku, která bude připravena na budoucnost. Jeho strategie se začíná postupně rýsovat, rychlost změn by však mohla šokovat konzervativní společnost, která je zvyklá na pomoc od státu.

Je nutná diverzifikace investic

„Primární nabídkou akcií Aramco a přesunem jejích akcií do PIF se technicky stanou zdrojem příjmů saúdské vlády investice, nikoli ropa,“ uvedl princ. „Co nyní zbývá je diverzifikace investic. Takže do 20 let budeme mít ekonomiku nebo stát, který nezávisí hlavně na ropě.“ Primární nabídka Aramco by se podle prince mohla uskutečnit v roce 2018, možná i o rok dříve. Fond pak začne hrát velkou úlohu v ekonomice, bude investovat doma i v zahraničí. Bude dost velký, aby koupil akcie firem Apple, Alphabet, Microsoft a Berkshire Hathaway, čtyř největších veřejně obchodovaných firem na světě. Podíl zahraničních investic ve fondu by do roku 2020 měl stoupnout na 50 procent z nynějších pěti procent.

Plán strukturálních změn navazuje na loňskou sérii opatření, jejichž cílem bylo snížit výdaje a zabránit tomu, aby rozpočtový deficit přesáhl 15 procent hrubého domácího produktu. Koncem prosince vláda kvůli propadu cen ropy rozhodla o zvýšení cen pohonných hmot a elektřiny a slíbila ukončit zbytečné rozpočtové výdaje.

Saúdové propásli nejvhodnější dobu

Podle analytiků je však otázkou, zda reakce na propad cen ropy nepřišla příliš pozdě. Studie Mezinárodního měnového fondu z roku 2014 upozornila na mnoho případů selhání zemí, které se snažily omezit svoji závislost na produkci energie. Naopak úspěšných pokusů bylo velmi málo. Saúdská Arábie možná propásla svoji nejlepší šanci na přeměnu ekonomiky, která zřejmě byla v době, kdy se cena ropy pohybovala nad 100 dolary za barel a ne nyní, kdy činí zhruba 40 USD.

PIF již v současnosti drží podíly v domácích firmách jako Saudi Basic Industries, která je druhým největším producentem chemikálií na světě, či v největší místní bance National Commerical Bank. Začal být i aktivní v zahraničí, když loni v červenci koupil podíl 38 procent v jihokorejské Posco Engineering & Construction a dohodl se s ruským fondem Russian Direct Investment na investici v Rusku. Nyní pracuje na několika různých projektech v oblasti cestovního ruchu a v nových průmyslových odvětvích.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.