Zároveň Schily poukázal na to, že podobná přechodná ustanovení jsou v zájmu i České republiky a ostatních východoevropských států. „Vy byste takový odliv pracovníků také neuvítali. My tuto situaci vidíme na příkladu nových a starých německých spolkových zemí. Odcházejí především kvalifikovaní zaměstnanci a pak chybí v pracovním procesu své mateřské země,“ řekl Schily v projevu před členy Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
Ministr odmítl označování přechodných období za diskriminaci nově přijímaných zemí. „Není to diskriminace. Pro Řecko, Španělsko i Portugalsko platily zcela stejné lhůty a jejich hospodářství to nijak nepoškodilo. Vstup do Evropské unie není otázka okamžiku, je to proces,“ sdělil Schily.
Pracovní omezení však podle něj nemusí trvat přesně sedm let, což je lhůta, o které se hovoří nyní. „Slýchám otázky proč zrovna sedm let, proč ne pět nebo deset. Sedmileté období se v minulosti osvědčilo jako vhodné. Lhůty by ale měly být flexibilní a třeba po pěti letech je lze zvážit v závislosti na konkrétních podmínkách,“ míní Schily.
Stejně tak se Češi v prvních letech po vstupu do unie úplně nezbaví prohlídek na německých hranicích. „Přes noc kontroly nezmizí. Ty mohou odpadnout teprve se zajištěním vnější hranice. Kdy to bude, záleží na Češích. Například Řecko splnilo schengenské standardy teprve před rokem,“ upozornil Schily.
