Za celý rok má Česká republika dovoleno hospodařit se schodkem maximálně 135 miliard korun.
Zatím si tak vede dobře a její hospodaření je zhruba na 45 procentech schváleného limitu. Výběr daní však jde navzdory růstu pomaleji, než si ministerstvo financí plánovalo. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 3,6 procenta na 309,6 miliardy korun. Schválený rozpočet ovšem počítá s růstem o téměř 7 procent.
Za nižším než plánovaným výběrem stojí například záporný přírůstek daně z příjmu živnostníků, který skončil v minusu kvůli vysokým výdajovým paušálům. Ministr financí Miroslav Kalousek už ale prohlásil, že se bude snažit negativní vliv paušálů na výběr daně změnit. V koalici navrhne snížení dosavadní výše jednotlivých paušálů. (viz předchozí článek)
Výdaje na důchody a dluhy rostou
Na dani z přidané hodnoty stát ke konci července vybral 122,5 miliardy korun, meziročně o necelá čtyři procenta více. Růst tak odpovídal odhadům resortu. Inkaso spotřebních daní ke konci července vzrostlo o 6,1 procenta na 78,6 miliardy korun. Z toho 2,8 miliardy korun tvořily odvody z elektřiny ze slunečního záření.
Z daně z příjmu právnických osob rozpočet získal ke konci července 47,7 miliardy korun, tedy o 5,4 procenta méně než loni. Daňový výnos bude podle úřadu letos ovlivněn loňským poklesem sazby daně z 20 procent na 19 procent.
Celkové výdaje státu v meziročním srovnání klesly o 0,5 procenta na 652,1 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil 258,6 miliardy korun, meziročně o tři procenta více. Z toho na důchodech vyplatil 212,4 miliardy korun, což je o necelých šest procent více než před rokem.
Na úrocích ze svého dluhu stát ke konci července zaplatil v meziročním srovnání o 2,6 miliardy korun více, tedy 29,9 miliardy korun.
