"Za uvedeným zhoršením stála kombinace slabších výběrů některých daní a naopak zrychlení výdajů na důchody. Slabší příjmy u nepřímých daní zřejmě nejsou znakem opětovného zhoršení stavu ekonomiky, ale spíš vyčerpání pro státní kasu pozitivních dopadů zvýšení daňových sazeb platného od ledna," komentoval hospodaření státu ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Česko mělo za pět měsíců příjmy 385,9 miliardy, výdaje 481,3 miliardy a schodek 95,4 miliardy korun. Loni v květnu byl schodek o 24 miliard nižší (71,4 miliardy).
Před možným navýšením deficitu varoval před týdnem premiér úřednické vlády Jan Fischer. Připustil, že se na daních vybírá méně, než si stát naplánoval a bude potřeba ve státní správě dál škrtat, jinak se nezabrání zvýšení letošního schodku nad 162,9 miliardy. (více čtěte zde)
Méně z daní, více na důchody
Stát počítal, že se na daních letos vybere o 10,2 procenta více než loni. Zatím se to ale nedaří, daňové příjmy rostou jen o 6,8 procenta.
Vlivem ekonomické krize a vysoké nezaměstnanosti klesají příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Letos zatím dosáhly 144,3 miliardy, což je oproti loňsku o 6,4 miliardy (4,2 %) méně.
Ministr financí Eduard Janota již dříve v reakci na nižší než plánovaný výběr sociálního pojištění a schválení povodňových dluhopisů uvedl, že plánuje ještě letos další úsporné kroky. Ty by se dotkly výdajů jednotlivých ministerstev.
"Zaznamenáníhodné je v prvních měsících letošního roku vysoké čerpání výdajů na investice, které se v jiných letech koncentrovalo spíš až do závěrečných měsíců. Příčinou letošního neobvyklého vývoje je zřejmě vysoká rozestavěnost a naopak odkládání dosud nezahájených staveb financovaných z veřejných prostředků," dodal Sobíšek.
Loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun. Pokud se tempo zadlužování letos nesníží, může být deficit za celý rok vyšší než loni.
