Ministři financí Evropské unie tak formálně ukončili řízení s těmito zeměmi pro nadměrný schodek veřejných financí.
V EU platí, že deficit rozpočtu by neměl překročit tři procenta HDP, což Německo, Řecko a Malta v minulosti porušily. Schodkové hospodaření se jim však podařilo poměrně brzy vrátit do určených mezí; v opačném případě by jim hrozily sankce.
V případě Německa se hospodaření státu zlepšilo natolik, že se vládě letos podle odhadů podaří vykázat schodek veřejných financí 1,7 procenta HDP, zatímco v roce 2005 deficit činil 3,2 procenta HDP. V roce 2008 by mělo Německo hospodařit jen se schodkem 0,3 procenta HDP.
Úspěšné bylo i Řecko, které schodek stlačilo z 5,5 procenta HDP v roce 2005 na 2,6 procenta HDP
loni.
Největší pokrok však udělala Malta, která ještě v roce 2003 vykazovala u veřejných financí schodek větší než deset procent. Po vstupu do EU v roce 2004 se však propadl na 2,6 procenta HDP v loňském roce.
To zemi dovolí přijmout v příštím roce euro. S tím už souhlasila Komise i Evropská centrální banka. - více zde
V úterý přistoupení k eurozóně pro Maltu, a také Kypr, potvrdili i evropští ministři financí.
Český deficit veřejných financí by letos měl činit čtyři procenta, za což země sklidila kritiku od Evropské komise. - více zde
V porovnání se Slovenskem si ČR vede daleko hůře - slovenský deficit veřejných financí má včetně nákladů na penzijní reformu letos klesnout na 2,9 procenta HDP z loňských 3,39 procenta HDP.
Přísná pravidla hospodaření mají zajistit stabilitu eura. Pravidla známá jako Pakt stability a růstu stanovovaly také sankce za jejich proušení. K nim ale Unie nikdy nesáhla. Pravidelně je přitom překračovaly i největší evropské ekonomiky. Kromě Německa také Francie. EU se nicméně rozhoda v roce 2005 regule zmírnit. - více zde
