Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Amerika si oddechla, daně se zvýší jen bohatým a škrtat se nebude

  6:38aktualizováno  9:26
Americká Sněmovna reprezentantů v úterý schválila senátní verzi rozpočtové reformy, která odvrací hrozbu drastických škrtů a návratu recese. Z dvouměsíčního jednání vyšel vítězně demokratický prezident Barack Obama. Republikáni ustoupili ze svých pozic a souhlasili se zvýšením daní nejbohatším lidem.

Prezident Barack Obama se usmívá v Bílém domě před prohlášením ke schválení rozpočtové reformy, takzvaného fiskálního útesu. Za ním stojí viceprezident Joe Biden. | foto: AP

Přijatý kompromis pád z takzvaného fiskálního útesu nevyřešil, jen ho oddálil o dva měsíce. Tento čas má poskytnout nový prostor pro dosažení širší politické dohody.

Ústředním bodem senátního návrhu je zvýšení daní Američanů, jejichž roční příjem přesahuje 400 tisíc dolarů, či amerických rodin s celkovým ročním příjmem nad 450 tisíc dolarů. Jejich daně se zvýší z nynějších 35 na 39,6 procenta. Mnoha republikánským poslancům se takový návrh nelíbil, zejména proto, že podle nich neobsahuje dostatečný závazek ke škrtům v rozpočtových výdajích.

Právě omezení výdajů, a nikoli zvyšování příjmů cestou vyšší daňové zátěže, je podle republikánů nejlepším receptem na spásu amerických státních financí. Senátní návrh stanoví, že v příštích deseti letech přinese zvýšení daní do státní pokladny 600 miliard dolarů, zatímco rozpočtové škrty jen 12 miliard.

"Na první pohled se může zdát, že jde o vítězství prezidenta Obamy - daně stoupnou nejbohatším (poprvé skoro po dvaceti letech), střední třída zůstává naopak uchráněna a po dlouhé době světlo světa spatřila zásadnější nadstranická dohoda," uvedl k výsledku ekonom Era poštovní spořitelny Jan Bureš.

Prezident Barack Obama v Bílém domě vyjádřil úlevu nad tím, že díky Kongresu se Spojeným státům podařilo vyhnout hospodářské krizi, do níž by zemi poslaly vysoké škrty a prudký růst daní. Nejčernější scénáře hrozily o návratu recese do USA a negativním vlivu na zbytek světa.

Rozpočtový deficit USA je ale stále příliš vysoký, varoval prezident. USA budou muset do konce února navýšit dluhový strop, v opačném případě teoreticky může hrozit technický bankrot. "Republikáni tradičně chtějí využít této příležitosti k tlaku na osekávání výdajů," říká Bureš. Obama jim vzkázal, že s Kongresem už napříště nehodlá vést spory o výši přípustného rozpočtového dluhu.

Drastické úspory nezačaly jen díky Novému roku

Řada republikánských poslanců chtěla senátní návrh doplnit balíkem vlastních opatření namířených na omezení výdajové stránky rozpočtu. To se jim však nepodařilo. Podle republikánského poslance Darrella Issy mělo jít až o částku 330 miliard dolarů.

Nová rozpočtová strategie prošla Kongresem na poslední chvíli. Technicky dokonce pět minut po dvanácté, protože "fiskální útes", který v případě nedohody hrozil automatickým zavedením drastických úsporných kroků, začal fungovat už se začátkem nového roku 2013. Protože ale první den roku finanční trhy nepracovaly, nemělo zdlouhavé jednání Sněmovny reprezentantů na americkou ekonomiku reálný dopad.

Pokud by se poslancům obou komor nepodařilo včas k dohodě dospět, automaticky by vstoupilo v platnost utahování opasků, které mohlo celou americkou ekonomiku strhnout zpět do recese. Pro státní výdaje by pád z "fiskálního útesu" znamenal během příštích deseti let ztrátu 1,2 bilionu dolarů.

Po schválení rozpočtové strategie se nyní čeká na Obamův podpis. "Jeden pád z fiskálního útesu je tedy odvrácen, na obzoru se ale mohou rýsovat další," dodal Bureš.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.