Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Boj o hazard jde do finále. Lobbisté se šikují, sportovci mají obavy

  10:17aktualizováno  10:17
Už ve středu poslanci rozhodnou, jakým způsobem bude stát od příštího roku regulovat hazard. Přísnou vládní novelu čeká konfrontace s více než dvaceti pozměňovacími návrhy. Největší tahanice se čeká o výši zdanění, zachování odvodu pro Český olympijský výbor, či o blokování internetu.
Jedna z heren v Jihlavě.

Jedna z heren v Jihlavě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Ministr financí Andrej Babiš varuje, že každá dílčí změna novely může ohrozit funkčnost plánované regulace jako celku. Opozice jí ale vyčítá, že je pro firmy likvidační.

Kurzy na to, že projde vládní návrh zdanění hazardních her beze změn, sázkové kanceláře zatím nevypsaly. Nutno však říci, že taková sázka by byla minimálně riziková. Ministr financí Andrej Babiš nadále prosazuje tři sazby, 25 procent z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami pro kurzové sázky, 30 pro číselné loterie a živé hry v kasinu a 35 pro hrací automaty.

Nicméně stále více politiků si myslí, že je to příliš. A to včetně některých poslanců vládních stran. Třetí, tedy poslední čtení, bude místem velkého rozuzlení.

Zdanění je vyšší už letos, změna přichází příliš brzy

Od začátku tohoto roku platí dvě sazby: 23 procent pro loterie a sázky a 28 pro hrací automaty, u kterých se navíc odvádí denní poplatek 80 korun za jeden přístroj. Už to je podle některých Babišových oponentů příliš. Ještě loni totiž platila rovná daň 20 procent pro všechny druhy her.

Babiš přesto počítá s tím, že vládní poslanci sérii hazardních zákonů podpoří. Technicky je totiž návrh nové regulace rozdělen do tří oddělených zákonů. „Návrh s třemi sazbami vláda schválila, teď je řada na poslancích,“ uvedl před časem pro MF DNES Babiš. Už poslední výstup rozpočtového výboru však ukázal, že tak jednoduché to rozhodně nebude. Výbor se totiž postavil za verzi s dvěma sazbami, a to i díky hlasům některých koaličních poslanců. Jde o zachování současné výše, tedy 23 procent pro kurzové sázky a loterie, a zvýšení na 35 procent u hracích automatů.

Ještě dál jde pak pozměňovací návrh poslance ODS Zbyňka Stanjury, který také přednesl verzi 23 a 35. Avšak do sazby 23 procent chce ještě zařadit hry na internetu, které nový hazardní zákon povoluje, a také kasina. Avšak podle Babiše by tyto změny snížily plánovaný příjem do rozpočtu o 1,6 miliardy korun. Návrh rozpočtového výboru by pak podle ministra financí stál státní rozpočet 450 milionů. Vládní návrh přitom počítá s tím, že díky třem zvýšeným sazbám stát vybere z hazardu až o 2,3 miliardy více.

Opozice ale argumentuje tím, že další zvýšení daní přichází příliš brzy po nedávných změnách. Ministerstvo se tak podle odpůrců ještě nemůže opřít o žádnou aktuální analýzu daňových příjmů z hazardu.

„Přestože navýšení daňové zátěže provedené v posledních měsících bylo citelné, je nám nyní předkládán opět další vládní návrh, kterým má dojít k opětovnému zvýšení daňových sazeb (...). Přitom další navýšení daňového zatížení je předkládáno, aniž by bylo provedeno detailní, zodpovědné a profesionální zhodnocení dopadů aktuálních daňových sazeb,“ píše v odůvodnění svého návrhu Zbyněk Stanjura, v posledních měsících jeden z nejhlasitějších bojovníků za podnikání v loteriích a sázkách.

Za automaty se nepostavil nikdo, na loterie tlačí magnáti

O zdanění kasin či sázení se sice vedou pře, automaty ale nenašly zastání prakticky u žádného z poslanců a ani pozměňovací návrhy se nepokouší dopady chystané vládní regulace zmírnit. Na 35 procentech se tak shodují prakticky všichni předkladatelé návrhů. Nic s tím nenadělal ani vlivný senátor a majitel Synotu Ivo Valenta.

Zato loterie a sportovní sázky mají zastánců plné poslanecké lavice. I za těmito oblastmi stojí mocní magnáti a obchodníci „se štěstím“. Jediná relevantní loterie na trhu je totiž Sazka, která patří do říše miliardářů Karla Komárka a Jiřího Šmejce, za sázkovou kanceláří Fortuna zase stojí skupina Penta s Markem Dospivou v čele.

Velké boje povedou na dálku také zástupci Českého olympijského výboru (ČOV). Ministerský návrh totiž počítá se zrušením daňové výjimky, díky které mohou loterijní firmy a sázkové kanceláře až čtvrtinu daňového odvodu „odklonit“ přímo na ČOV. Jen letos sportovci očekávají příjem z loterijních firem kolem 650 milionů korun. Podle Babiše je ale taková výjimka nesystémová, vytváří prostor pro korupci a při nových sazbách vyjde státní rozpočet až na 800 milionů korun ročně. Babiš chce sportu peníze rozdělovat klasicky přes státní rozpočet a na rok 2017 sportovcům předběžně slíbil šest miliard korun.

„Pro fungování ČOV nejde o klíčové rozpočty, ale pro sport jako takový je to důležité. Jde o zdroje dané zákonem, zatímco přísliby se mohou měnit. Dokáži si představit, že přijdou povodně, stávka lékařů, či učitelů a sport určitě bude první, kde se bude škrtat. I proto je pro nás důležité, aby nám tento zdroj vydržel. Politikům jsme dokázali, že peníze rozdělujeme transparentně, věřím, že to ve středu zohlední,“ drží se naděje Jiří Kejval, předseda ČOV.

Kejval bude sázet zejména na dvojici Jiří Zemánek (ČSSD) a Karel Fiedler (Úsvit). Oba poslanci totiž podali pozměňovací návrh právě na zachování odvodu pro Český olympijský výbor. „Výhodou financování sportu ze slevy na dílčím odvodu je skutečnost, že je nezávislé na aktuálním stavu státního rozpočtu nebo na politických rozhodnutích,“ stojí v odůvodnění Jiřího Zemánka. Jeho návrh ale přináší přísnější výklad použití peněz. Ty mají výhradně sloužit k podpoře sportovních aktivit dětí a mládeže.

Boj se přesouvá k regulaci internetu

Ale poslanecké sváry se čekají i v jiných než daňových oblastech. Novela zákona například přináší ostrý postoj vůči nelegálním provozovatelům hazardu na internetu. Dokument na jedné straně povoluje loterie a kasina na síti, trh se tak otvírá zahraničním provozovatelům. Ti však zároveň budou podléhat celé řadě opatření a také místnímu zdanění. Ty firmy, které v Česku registrované nebudou a nesplní požadavky místního regulátora, chce stát blokovat.

Právě blokování internetových stránek, popřípadě internetové reklamy na tyto herní servery, se ale nelíbí internetovým a mediálním firmám, stejně jako zastáncům svobody internetu. Proti tomuto opatření například vystoupil vlastním pozměňovacím návrhem Jan Farský, poslanec TOP 09. Podle Babiše by ale zrušení tohoto nástroje, jakožto jednoho z pilířů zákona, ohrozilo funkci celého systému regulace hazardu na síti. Podle mínění ministerstva financí by to bylo likvidační pro legální on-line provozovatele a znamenalo by to pokles daňového výnosu o 700 milionů korun.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.