Změny v legislativě budou třeba kvůli slevě na sociálním pojištění, zrychleným odpisům a v případě insolvenčního zákona.
1. Sleva na sociálním pojištění
Jde o jakýsi zlatý hřeb vládního balíčku a také hlavní sporný protikrizový bod mezi vládou a opozicí. Má se týkat zaměstnanců s výdělkem až do výše 1,15násobku průměrné mzdy (tedy do 27 tisíc korun). U lidí s minimální mzdou (8 tisíc Kč) si může jejich zaměstnavatel z povinných odvodů na sociální pojištění odečíst 700 Kč. Se stoupající mzdou se částka snižuje až na nulu.
Náklady práce se tak firmám zajímavě sníží. Opatření má platit do konce roku 2011 a zaměstnavatelé budou moci slevu uplatnit zpětně od letošního ledna. Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že by se tak mohlo zachovat 50-70 tisíc pracovních míst, z rozpočtu však vypadne 18 mld. Kč.
ČSSD je výrazně proti, obává se, že peníze budou chybět pro výplaty důchodů. "Jsem překvapen, že proti tomu útočí zrovna sociální demokracie. Opatření směřuje na zachování pracovních míst spíše méně kvalifikovaných lidí s podprůměrnými platy. Ti na propouštění doplácejí nejvíc," hájí návrh ministr Petr Nečas.
Sociální systém je nastaven tak, že pokud je výběr důchodového pojištění nižší než výše vyplacených důchodů, doplní se chybějící částka z jiných příjmů státu.
2. Zrychlení odpisů podnikatelům
Jde například o počítače, služební auta či výrobní zařízení. Co dříve firmy odepisovaly tři roky, dnes stihnou za rok, co rozpouštěly v nákladech pět let, budou mít za tři roky z daní odepsané. Jde o to, aby se jim vrátily investice rychleji, takže by mohly peníze znovu investovat a tím stimulovat poptávku. Opatření krátkodobě vylepší hotovostní tok firmám o devět miliard korun. ČSSD je pro.
3. Změna zákona o insolvenci
Měla by pomoci přežít i firmám, které dnes končí v konkurzu a jejich zaměstnanci na pracovním úřadě.
Mimo jiné se tak zvýší výdaje státního rozpočtu, kdy stát bude platit náhradu mzdy zaměstnancům některých firem přes úřad práce. - čtěte Podmínky pro předlužené lidi se možná zmírní
4. Odpuštění záloh na daně z příjmů pro malé podnikatele
Jde o bonbonek, se kterým přišel premiér Topolánek. Má se týkat daně z příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné a pro malé firmy od jednoho do pěti zaměstnanců.
Stát stejně jako v případě odpisů reálně o žádné peníze nepřijde, zálohy pouze nebudou zbytečně ležet na finančních úřadech a firmy s nimi budou moci nakládat. Daně zaplatí za rok tak jako tak. ČSSD návrh nevadí."Není to nic proti ničemu, lidé to budou muset jednoho dne zaplatit," komentoval to Bohuslav Sobotka.
5. Více peněz do školství a vědy
Stát počítá s masivním využitím financování z evropských fondů v tomto roce. Například na vědu a výzkum je v rozpočtu 32,4 miliardy korun. Zůstává otázkou, jestli budou jednotlivá ministerstva schopna předložit dostatek projektů na jejich čerpání. Dosud bylo běžnou praxí, že se dotace nestačily vyčerpat a přesouvaly se na další rok, dokonce se i do EU vracely.
6. Kvalifikace za evropské peníze
S čerpáním peněz z evropského sociálního fondu ve zvýšené míře počítá ministerstvo práce a sociálních věcí. Navrhuje platit z těchto peněz vzdělání a zvyšování kvalifikace lidem v takzvané částečné nezaměstnanosti. Tedy těm, kteří zůstávají za 60 procent mzdy doma, protože pro ně podnik nemá dost práce a propustit je ještě nechce.
Podle odhadů MPSV se to v současné době týká asi 40 tisíc lidí. "Opatření zároveň pomůže k udržení zaměstnanosti ve vzdělávacích zařízeních a školicích střediscích," uvedl premiér Mirek Topolánek.
7. Úspornější domy
Podnikatelům ve stavebnictví pomůže program na snižování energetické náročnosti budov (zateplování budov, např. program Panel) nebo podpora projektů na výrobu energie z biomasy a dalších obnovitelných zdrojů. Část protikrizových bodů je ryze v kompetenci ministerstev a posvěcení Sněmovnou nepotřebuje. Například investice do infrastruktury (8) či posílení programu obnovy venkova (9). Změnu zákona nevyžaduje ani podpora regionální dopravy (10), na kterou stát plánuje vydat 2 miliardy. Půjdou do krajů nejvíce postižených nezaměstnaností - aby lidé mohli dojíždět za prací jinam.
11. Rychlejší vracení DPH
Vracení DPH je v kompetenci jednotlivých krajských finančních ředitelství. U žádostí podaných elektronickou cestou by to místo 30 dní mohla být jen polovina. Podnikatelé tak uvidí své peníze dříve a budou je moci dále "točit" v ekonomice.
V protikrizovém balíčku se skrývá i řada návrhů, které už byly schváleny.
12. Nižší odvody na nemocenské
Snížené odvody na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti o 1,5 procenta u zaměstnance a u zaměstnavatele o 1 procento. Pro stát to znamená výpadek příjmů ve výši 18 miliard Kč. Výměnou za to musí náhradu mzdy prvních 14 dní nemoci hradit zaměstnanci firma a nikoliv stát.
13. Nižší daň pro firmy
V platnosti je od ledna také snížení daně z příjmu právnických osob, ke kterému dochází postupně, pro letošní rok je to 20 %.
14. Podpora exportu
Už loni vláda schválila posílení České exportní banky a státní pojišťovny EGAP. Velkým exportním společnostem tak bude ČEB moci půjčit až o 35 miliard Kč víc.
15. Půjčky malým podnikům
Malé a střední podniky se snáze dostanou k úvěrům. Garanční fondy ČMRZB budou posíleny celkem o 4,5 miliardy, což zvýší možnost garantovat až o 40 miliard úvěrů víc. 16. Úvěry drobným zemědělcům Úvěrů se dočkají i drobní podnikatelé v zemědělství - podpůrný fond pro ně PGRLF byl posílen o více než dvě miliardy.
17. Nižší DPH na firemní auta
Ve Sněmovně nyní čeká na hlasování návrh na odpočet DPH pro firmy při nákupu firemního osobního automobilu. Stát by tak přišel o sedm miliard korun. Hlasovat se má ve středu.
S výjimkou slevy na sociálním pojištění nevyvolávají jednotlivé body vládního plánu u opozice nevoli. "Obáváme se ale, že opatření nebudou na hloubku krize stačit," kritizoval vládní plán Jiří Dolejš z KSČM.
ČSSD postrádá návrhy, které by vedly ke stimulaci poptávky a spotřeby domácností. Za vážnou chybu označil stínový ministr financí Bohuslav Sobotka i to, že plán neobsahuje přijetí eura.
