Pavel Kysilka řídí od letošního roku Českou spořitelnu.

Pavel Kysilka řídí od letošního roku Českou spořitelnu. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Šéf České spořitelny: Zapojení bank do pomoci Řecka je správné

  • 63
Investiční bankéři neustále zkouší, co si ještě mohou dovolit, a stále věří, že je někdo jiný zachrání. Tak zdůvodňuje šéf České spořitelny Pavel Kysilka, proč se soukromý sektor má podílet na oddlužení Řecka. "Když do něčeho investuji, tak musím počítat se ziskem i ztrátou," řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Zapojení soukromého sektoru je podle něj správné, i když tím Evropská centrální banka ztratí svou důvěryhodnost. "Ale princip je to správný, jinak spustíte morální hazard, tedy všechny naučíte to, že mohou investovat, do čeho chtějí, a nakonec je někdo zachrání. Buď tiskárna peněz, tedy centrální banka, nebo peníze daňových poplatníků, tedy vlády jiných zemí," uvedl Kysilka.

V posledních třech letech se však navzdory slibům politiků po krizi morální hazard jen prohloubil.
Ano. Všichni se naučili, že mohou dělat nezodpovědná rozhodnutí, protože je z nich nakonec někdo vyseká. Rozmohla se taková mentalita dítěte, které zkouší, co všechno ještě může s rodiči po boku.

Vrátí se podle vás kvůli Řecku na podzim opět krize či recese?
Nikdy nemůžete vyloučit, že se finanční krize přelije do krize reálné ekonomiky. Ale já tomu nepřikládám velkou pravděpodobnost. Nečekám, že by se krizové řešení financí Řecka muselo přenést do recese, protože expozice bank a dalších finančních institucí vůči Řecku není dramatická. I kdyby byly postiženy, tak by to nemělo přímý dopad na jejich schopnost úvěrovat. A ony asi postiženy nebudou, protože pokud by to hrozilo, tak by si Unie společně s Evropskou centrální bankou (ECB) našla cestu, jak jim řeckou bolístku pofoukat.

Takže nečekáte druhé 15. září, jako byl krach banky Lehman Brothers kvůli dluhové krizi?
Rozhodně ne z problémů Řecka. Pokud by došlo na krizi důvěry vůči eurozóně, která je už teď nahlodaná kvůli tomu, že ztrácejí důvěru nejen evropští politici, ale částečně i ECB, tak potom je situace nevyzpytatelná. A krize důvěry se může přenést do reálného ekonomického života. Kroky evropských politiků jsou totiž nevyzpytatelné. Vždy si říkám, že už to horší být nemůže, ale oni mě nakonec ještě překvapí (úsměv).

Na druhou stranu se v poslední době chovali tak, že vždy zachraňovali soukromý sektor, tedy i vás. Takže zase tak špatná rozhodnutí z vašeho pohledu nedělají, ne?
Souhlasím. Nakonec udělají nějaké kroky, které pomáhají tišit bolest plynoucí z dluhové krize. Ale je problém, že při tom ztrácejí důvěryhodnost, která je velmi důležitá. Jestli je i ECB schopná něco říci a za čtyři dny jednat opačně, tak jsou možná všichni rádi, že pomáhá tištěním peněz, ale ztrácí důvěru. A to je věc, kterou si musí centrální bankéř chránit jako oko v hlavě.

Máte zkušenosti i z české centrální banky. Jak by v praxi mohl řízený krach Řecka vypadat?
Je to věc tužky a papíru. Musíte si spočítat, co Řecko reálně unese za splátky, pokud bude postupovat podle svých slibů – tedy privatizovat majetek, držet daně a škrtat výdaje. Pak lze dojít k tomu, že třeba ani nebude nutné část dluhu škrtnout, ale jen se prodlouží jeho splatnost. Formálně je to samozřejmě bankrot a budou reagovat ratingové agentury, které už reagovaly. Pak se musí vyřešit, jak za rozumný úrok financovat dál Řecko, ale na to má Unie nástroje.