Spolumajitel kafilérie Asavet Jan Oulický.

Spolumajitel kafilérie Asavet Jan Oulický. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Šéf kafilérie: O uhynulá zvířata se někdo starat musí

  • 1
Víte, jak vypadá černý humor šéfa kafilérie? To když se před ním zmíníte, že vlastníte psa, duchapřítomně odpoví: ten se nám jednou bude hodit. Vzápětí vás ještě ujistí, že by se u něj chlupáč měl jako v bavlnce. "Každé zvíře jednou zemře a někdo se o něj postarat musí," říká v žertu Jan Oulický, spolumajitel kafilérie v Biřkově na Plzeňsku.

Ke kafilériím se dostal ještě za minulého režimu, když nastoupil do asanačního ústavu VAÚ Biřkov jako ekonom. Závod pak jeho firma v roce 1993 zprivatizovala. "Po revoluci jsem to měl jednodušší, protože jsem rozuměl ekonomice. Tak jsem se rozhodl podat privatizační projekt," vzpomíná na své začátky v byznysu Oulický, který získal v roce 2008 titul Podnikatel roku Plzeňského kraje.

Asavet je jediná firma svého druhu na západě Čech a jedna z osmi kafilérií v Česku. Zpracovává odpad z jatek a uhynulých zvířat, pro který zajíždí do několika krajů včetně Prahy. Ze zbytků pak vyrábí masokostní moučku a tuk.

Jan Oulický (58)

Do kafilérie nastoupil ještě za minulého režimu jako ekonom. V devadesátých letech jí zprivatizoval a dodnes firmu vede.  V roce 2008 se stal nejlepším podnikatelem roku v Plzeňském kraji. Oulický žije na Klatovsku, ve volném čase si rád čte, dívá se na filmy, lyžuje nebo hraje golf.

Podle Oulického má Asavet asi tisíc dodavatelů, mezi nimiž jsou hlavně jatka nebo zemědělci. Pro "surovinu" si kafilérie může zajet do všech koutů republiky, zároveň má ale veterinární správou stanovené rajóny, kam pro uhynulé zvíře ze zákona dojet musí. "Máme povinnost postarat se o vše, co v daném rajónu uhyne," vysvětluje podnikatel.

Firma se podle něj často potýká s tím, že jí zemědělci za odvoz uhynulého zvířete nezaplatí. Bez ohledu na to musí k neplatičům pro uhynulá zvířata jezdit dál.

Kafilérie zaměstnává asi stovku lidí a loni utržila 260 milionů korun. Firemní obrat za posledních několik let mírně klesl kvůli úbytku chovů prasat, skotu a drůbeže. "Je to velký problém. Jedeme asi na dvě třetiny kapacity," říká Oulický s tím, že firma se musí stále poohlížet po nových dodavatelích.

Už několik let se proto snaží dostat na německý trh. Oulický však přiznává, že expanze nevychází podle jeho představ. Nepomáhá ani fakt, že Asavet má německého spolumajitele. "Dostat se na německý trh je problém. Tamní jatka jsou s dodavateli solidární. Kvůli dotacím nezabírá ani námi nabízená nižší cena," říká podnikatel.

Před rokem 2000, než přišla nemoc šílených krav, prodával Asavet veškerou masokostní moučku a tuk. Moučkou už se ale v zemích Unie hospodářská zvířata krmit nesmí. Pouze moučku vyrobenou z běžných zbytků z jatek lze využívat do krmiv pro psy a kočky, anebo ji vyvézt mimo Unii. "Tuto moučku vyvážíme do Polska a Rakouska, odkud putuje zejména do Vietnamu," říká Oulický. Vyčištěný tuk prodává firma na krmení.

Vyberte nejlepší podnikatelský příběh

Anketa o cenu čtenářů iDNES.cz a MF DNES