Když uviděl druhý muž středoevropského gigantu na stojanu čerpací stanice své společnosti na Pražském hradě cenu 34,40 koruny za litr naturalu, zděsil se. "Asi je to špatně nastaveno, tolik přece benzin nestojí," řekl. Litr naturalu se nyní prodává v průměru o 3,50 koruny za litr levněji.
Na Hradě se však benzin skutečně blíží pětatřiceti korunám. "Je to ale ten nejlepší, stooktanový benzin, proto je dražší," říká mluvčí OMV Zdeněk Holub.
Hrad je Hrad. A pumpa naštěstí není přístupná veřejnosti. Hradní čerpací stanice byla poslední ze sedmi desítek pump, které OMV převzala od společnosti Aral a jejich modrobílou barvu přemalovala na modrozelenou.
V síti OMV je tak nyní 217 pump, což ji řadí v Česku na druhé místo po Benzině s 327 pumpami. OMV má však větší prodej a s podílem na trhu pohonných hmot kolem 18 procent je největším prodejcem v zemi.
Rostoucí ceny benzinu a nafty v posledních měsících jsou podle Schneidera nutným zlem, s kterým však firmy nemohou nic moc dělat.
"Chápu, že ceny benzinu lidi trápí. Dneska je to věc, bez které se prostě neobejdou, a já sám z toho nejsem šťastný. Ale prodejní cena je daná hlavně mezinárodními faktory, které neovlivníme," říká Schneider, který má v OMV na starosti právě prodej pohonných hmot na téměř dvou tisícovkách čerpacích stanic, jež má firma v dvanácti zemích Evropy.
Cena benzinu je ve všech zemích podle něj dána především vývojem cen na burze v Rotterdamu a výší daní. "Jaké máme marže, to nemůžu říct," uvedl Schneider.
Na zdražení i zlevnění ropy reagujeme stejně rychle
Ekonomové poukazují na to, že benzináři vždy reagují rychlým zdražením u pump, když cena ropy roste, a pak jdou jen velmi pomalu dolů, když ropa zlevňuje.
Stejný názor sdílí i velké množství nespokojených motoristů.
"Zásadně s tím nesouhlasím. V Rakousku vznikla nezávislá studie a nic takového neprokázala," upozornil Schneider.
Studie zkoumala souvislost mezi cenami benzinů kotovaných na rotterdamské burze a tím, jak rychle se jejich změna promítne do konečných cen pro motoristy. Jak při pohybu nahoru, tak dolů. "Průzkum jasně ukázal, že jak to stoupá, tak to i klesá," uvedl viceprezident OMV.
Ekonomové jsou však přesvědčeni, že zdražování bývá alespoň na českém trhu rychlejší. "Ceny u čerpacích stanic reagují na růst cen ropy většinou pružněji než na zlevňování," řekl nedávno Jan Procházka z investiční firmy Cyrrus.
Na trhu v Česku je celkem zhruba dva a půl tisíce čerpacích stanic, a je proto považován za jeden z nejkonkurenčnějších v celé Evropě. Podle expertních odhadů je v zemi zhruba 70 procent trhu s pohonnými hmotami v rukou pěti velkých sítí, zbytek mají menší prodejci a kolem pěti procent patří supermarketům.
"Konkurence v Česku je velmi silná a my s tím musíme pracovat. Ale máme výhodu. Naše pumpy jsou na nejlepších místech v republice, navíc věříme, že česká ekonomika, a tím i počet aut dále porostou," říká Schneider.
OMV má nyní ze svých 216 pump zhruba 35 na dálnicích a frekventovaných silnicích, dalších 38 má na lukrativním trhu v Praze a okolí.
V obchodu na pumpě nesmí chybět české pivo
Kromě toho, že těží z dobrého umístění, se čerpací stanice firmy OMV snaží podle Schneidera odlišovat i dobrými obchody, kterých je dohromady 140. "I když máme jednotný koncept, obchody Viva, vždycky dbáme na lokální rozdíly. Třeba u české pumpy nesmí chybět české pivo," říká k taktice společnosti.
OMV nechce zveřejňovat, jaký podíl mají prodejny u čerpacích stanic na jejich celkovém prodeji. Nedávno však zástupci firmy na odborné konferenci uvedli jako příklad tržeb pump OMV, že právě obchody už mají polovinu, kolem 30 procent jsou pohonné hmoty a zbylých 20 procent dělají služby jako myčka či restaurace.
OMV před dvěma lety převzalo také nízkonákladovou síť žlutočerných čerpacích stanic Avanti. "Nejde nám ani tak o to, držet tam nižší ceny benzinu. Jsou to spíše rychlé pumpy pro ty, kteří nepotřebují bagetu se salámem, ale chtějí jen natankovat, zaplatit a jet," uvedl viceprezident.
Pump Avanti má nyní OMV celkem šestnáct, některé vznikly nedávno i z původních čerpacích stanic Aral, například na pražské Jižní spojce. "Avanti rozmisťujeme podle toho, jaké jsou v dané spádové oblasti podmínky, a s ohledem na další pumpy," uvedl mluvčí OMV Zdeněk Holub.
Cílem OMV v Česku je kromě mírného zvýšení vlastního tržního podílu také dostat se do černých čísel. V posledních dvou letech je totiž firma ztrátová. V roce 2004 prodělala necelých 13 milionů korun při tržbách téměř 22 miliard korun, loni při tržbách 26 miliard měla ztrátu 116 milionů korun. Důvodem podle firmy byla potřeba opravných položek a nižší marže.
Firma loni zaplatila za Aral podle odhadů ekonomů 3 až 4 miliardy korun, do jejich změny na OMV nyní investovala zhruba 120 milionů. OMV do Česka pohonné hmoty dováží ze své rafinerie v rakouském Schwechatu. Od příštího roku bude dovážet podle Schneidera vlastní biopaliva.
