Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šéf revitalizace: Neočekávejte zázraky

  9:23aktualizováno  9:23
P r a h a - Před několika měsíci řekla vláda definitivní ne velkým průmyslovým gigantům, které chodily s nataženou rukou pro státní pomoc, a oživení vybraných podniků svěřila speciální Revitalizační agentuře. Od jejího založení neuplynulo ani sto dní a ministři opět schvalují pro podniky peníze.

"Tam, kde proces revitalizace řídí agentura, v žádném případě nejde o lití státních peněz do černé díry. Peníze mohou přijít jen za určitých podmínek a musí mít prospěch pro všechny," zdůrazňuje Michael Saran, ředitel Revitalizační agentury a společnosti Latona Associates of Europe, která se spolu s Lazard Brothers stala správcem státní agentury.

Můžete popsat, co konkrétního už Revitalizační agentura zhruba za sto dní fungování udělala?
Několik konkrétních věcí, ale nejprve bych upozornil, že sto dní není mnoho času na to, že jsme museli celou organizaci teprve vybudovat a najmout lidi.

Kolik má nyní agentura zaměstnanců?
Na plný úvazek máme 15 lidí, další si najímáme na speciální projekty a další si nabírá sama Latona a Lazard.

Co je tedy podle vás zatím výsledek fungování agentury?
Prošli jsme si všechny podniky zařazené do programu revitalizace. V kopřivnické Tatře máme hotový restrukturalizační projekt a zároveň jsme již zahájili prodej této firmy. Restrukturalizační plán máme také pro AliaChem.

Právě pro AliaChem však vláda v minulých týdnech opět schválila pomoc - půjčku 400 milionů korun. Jaká je tedy role agentury?
Obrovský rozdíl mezi vyhazováním státních peněz a tímto případem je v tom, že pomoc státu je vázána na náš restrukturalizační projekt. Jestliže ho věřitelé podniku nepřijmou, tak ta vládní půjčka nebude.

Věřitelé, což jsou především banky, však podle dostupných informací tento plán stále nepřijali. Proč?
Protože měli nereálné představy, co to znamená revitalizace. Někteří věřitelé byli přesvědčeni, že tento program znamená zajištění peněz od státu, aniž by proběhla nějaká restrukturalizace podniku. Že agentura bude něco jako výplatní centrum. Věřitelé přinesou šek ve výši svého dluhu a my jim ho proplatíme. To dělat nebudeme.

My věřitelům garantujeme, že získají zpět určité procento svého dluhu, v žádném případě sto procent. Je to však  mnohem více, než by získali v případě bankrotu podniku.

Jak je velký dluh AliaChemu vůči bankám?
Je to 5,7 miliardy korun. Další miliardové pohledávky však má podnik vůči dodavatelům. Proto také byla vládou schválena půjčka, která by měla směřovat výhradně na provozní financování a obnovení důvěry dodavatelů a zákazníků.

Co je podstatou restrukturalizace AliaChemu?
Jde o obnovení provozního toku peněz, odprodej některých aktiv. Dalším cílem je zlepšit řízení dluhů a pohledávek, například aby dodavatelé nepožadovali jako nyní okamžité zaplacení, ale tak, jak je obvyklé, počkali třeba 90 dní. Projekt může trvat rok, ale i dva nebo tři. Hlavním cílem pak je najít strategického partnera, ale až po restrukturalizaci.

Jaké změny předpokládáte v Tatře?
V Tatře chceme udělat finanční restrukturalizaci, a to formou kapitalizace pohledávek Konsolidační banky. To znamená, že banka své pohledávky vymění za akcie podniku, navýší jmění a oddluží ho.

Musí se zvýšit výkonnost firmy, odprodat nepotřebný majetek a zlepšit bilance závazků a pohledávek. Zároveň jsme zahájili i prodej. Obeslali jsme desítky potenciálních investorů, a to nejen výrobce nákladních automobilů či jiných aut. Oslovili jsme například i finanční společnosti.

Mezi zájemci o Tatru se objevily společnosti SDC International, Volvo či Toyota. Jde o nejvážnější investory?
Myslím, že je předčasné hovořit o konkrétních zájemcích. Chtěl bych také upozornit, že naším cílem není prodat Tatru co nejrychleji jakémukoliv investorovi. Ne, chceme nejdříve dokončit restrukturalizaci a pečlivě vybrat investora.

Zatím jste se nezmínil o ZPS Zlín, kde byli zájemci již také obesláni. V jaké fázi je prodej?
ZPS je unikátní případ podniku, který je v bankrotu, vytváří provozní zisk a má velmi dobrý výrobek. My tedy v tomto podniku fungujeme pouze jako poradci při prodeji.

Na začátku dubna by měli zájemci předložit nezávazné nabídky, z nich se vyberou ti nejlepší a jim pak umožníme detailně si podnik prozkoumat. Na konci května bude další kolo, kdy už bude záležet na nabídnuté ceně, takže dokončení prodeje může být velmi rychlé.

Vláda v minulých týdnech schválila několikamiliardovou pomoc pro Vítkovice - další podnik v programu vaší agentury. Na co jsou tyto peníze určeny?
K Vítkovicím musím říct, že Revitalizační agentura jejich restrukturalizaci neřídí. Tady je aktivní především Fond národního majetku, který má jako poradce společnost Delloite & Touche. Peníze jsou určeny na pokračování výroby.

Agentura tedy nemá s Vítkovicemi nic společného?
To ne, my aktivity fondu podporujeme a můžeme pomoci s rozvojovými plány podniku, ale ten proces neřídíme.

Máte už alespoň rámcovou představu, jak se bude řešit situace ČKD Praha holding?
Proces restrukturalizace už byl v ČKD nastartován, než přišla Revitalizační agentura, takže hlavně ho řídí Konsolidační banka. Ta také i s naší pomocí sestavila pracovní tým. Řeší se situace dceřiných společností, což je prodej Vagonky Studénka a Dopravních systémů, ale holding není naší prioritou. Chceme nejdříve pracovat tam, kde můžeme rychle něco udělat. To je Tatra, AliaChem a Škoda.

Jaký máte plán pro Škodu?
Zatím není hotov, nyní se dává v těsné spolupráci s věřiteli a managementem dohromady. Je to poměrně dost obtížné, protože na tento podnik je několik návrhů na konkurs. Vzhledem k situaci Škody by však byl její neřízený bankrot neštěstím.

To je asi podobný případ jako Zetor.
Ano, restrukturalizační plán zatím není hotov. Sestavili jsme tým, který na projektu pracuje velmi těsně s Konsolidační bankou jako s jedním z věřitelů a vlastníků. Chceme najít mimosoudní řešení.

Samozřejmě ve spolupráci s vlastníkem Zetoru, Motokovem International, který také některé aktivity již dříve nastartoval. 15. března by měla plán posoudit vláda.

V čem by však měl, alespoň v principu, spočívat?
Snažíme se refinancovat podnik tak, aby šly peníze na výrobu, obnovila se produkce traktorů a vytvořil se provozní tok peněz. Snažíme se najít nové financování, které nepůjde na placení dluhů, ale do výroby. Musíme najít to, co je efektivní vyrábět a co se dá levněji nakupovat.

Z vašich slov vyplývá, že bankrot považujete za poměrně nešťastnou formu restrukturalizace podniků. Považujete české konkursní právo za velkou překážku revitalizace?
Bankroty v České republice jsou složité. V USA je v zákoně o konkursu zakotvena kapitola, která umožňuje obnovit firmu za provozu, ale v českém zákoně obdoba této kapitoly znamená likvidaci.

Skutečně úspěšných bankrotů je v Čechách velice málo. Možná, že ZPS bude vůbec první úspěšný.

Co kromě bankrotového zákona stojí ještě podle vás revitalizaci v cestě?
Asi jak už jsem řekl, přehnaná očekávání věřitelů, kteří si myslí, že když do zadluženého podniku investovali sto dolarů, tak z něj zítra těch sto dolarů dostanou zpátky. To je za současných podmínek nesmysl.

Toto chování, to byla jedna z nejsložitějších situací, které jsme tady zažili. Revitalizace může pouze zajistit, že věřitelé dostanou zpátky více, než by dostali v případě bankrotu dané firmy.

Problémem je také obecné vnímání restrukturalizace. Vlastně tady v posledních letech žádná úspěšná restrukturalizace nebyla, a nejsou tedy zkušenosti, co to vlastně znamená.

Myslíte si, že manažeři měli možnost sami urychlit restrukturalizaci firem?
Na to je těžká odpověď, protože důvodů, proč restrukturalizace neproběhla, je mnoho. Zmínil bych ty nejdůležitější. Drastická restrukturalizace je úplně nový fenomén, a to nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropy, například v Německu.

Jde hlavně o velké průmyslové podniky, kde je velká tradice státního paternalismu. Očekávání, že stát tyto firmy nenechá padnout, ovlivňuje chování managementu i akcionářů, kteří pak opravdu hlubokou restrukturalizaci oddalují.

Další věc je řízení firmy v tom smyslu, že zcela chybí jasná vize a tlak na to, aby společnost zhodnocovala vložené prostředky akcionářů. Když se podíváte na většinu českých společností, do kterých agentura vstoupila, tak přesně toto řízení tam chybělo.

Poslední, a možná nejdůležitější důvod je, že restrukturalizace, obzvláště pak finanční, vyžaduje konsensus mnoha vlastníků, bankovních věřitelů a dodavatelů.

Pokud tento souhlas něco dělat není, pak se může management snažit jak chce, ale dosáhnout mimosoudního řešení je v podstatě nemožné. Už proto, že restrukturalizační plán musí na valné hromadě přijmout dvě třetiny akcionářů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.