Před dvěma lety ji však Adams společně s dalšími investory koupil zpět. Teď prožívá největší český výrobce náklaďáků návrat na výsluní. Loni prodal v novodobé historii rekordní počet vozů, utržil 7,3 miliardy korun a vydělal přes půl miliardy.
Zároveň se však nad Tatrou objevil stín, jenž provází dodávky nákladních vozů pro českou armádu. Tu získala automobilka přímo od vlády bez výběrového řízení s odůvodněním podpory tuzemského průmyslu. Jeho podíl na celkovém vozu přitom oproti původním záměrům klesl.
Pak Tatra nabrala zpoždění při dodávkách a nakonec se ukázalo, že za její úspěch při získávání zakázky několik let kopal bývalý voják Pavel Stošek s dobrými vztahy na ministerstvu obrany. Jeho odměna je přímo vázána na získání kontraktu.
Vídáte často bývalého vojáka Pavla Stoška, který od Tatry bude inkasovat provizi za získání kontraktu na dodávky aut pro armádu?
Potkali jsme se asi třikrát a rovnou říkám, že provizní smlouva nebyla uzavřena naším vedením. Stošek pracoval pro automobilku mnoho let, jeho smlouvu jsem nechal prošetřit právníky Baker & McKenzie a podle nich jde o zcela legální dokument, v souladu s českým právem. My provizi tedy musíme zaplatit. Pro jistotu jsme oslovili ještě PricewaterhouseCoopers, aby provedli speciální audit, ale také nic nenašli. Co víc mám dělat?
Náměstek ministryně obrany Jaroslav Kopřiva tvrdil, že s vámi bude jednat o slevě, která by měla být ve výši vyplacené provize. Slevíte?
Žádná výplata pro pana Stoška není zahrnuta v ceně armádní zakázky, takže nemůžeme na nic takového dávat slevu. Nikdo přece nemůže přijít za soukromou firmou a chtít slevu za něco, co se daného obchodu netýká.
Provize byla ale přímo vázaná na dodávky vozů, takže přece musí patřit do nákladů Tatry na zakázku.
Je to sice vývojový náklad, ale není obsažen v ceně vozu. Proto jsme udělali všechny audity. Stošek udělal hodně vývojářské práce a jeho odměna byla vázána na to, abychom dodávali. To se stalo, takže mu zaplatíme. A budeme ten náklaďák používat jak pro vojenské dodávky, tak pro civilní.
Vy chcete prodávat armádní Tatry 810 na "běžném" trhu?
Ano. Ne všichni naši zákazníci potřebují těžké terénní náklaďáky, které běžně děláme, a je dobré mít v nabídce takový vůz. Na trh bychom ho chtěli uvést příští rok.
. Kdo je Ronald Adams (57)Předseda představenstva a generální ředitel Tatry působí v Česku od počátku 90. let. Dnes mu patří přibližně dvanáctiprocentní podíl ve firmě, který letos v zimě zastavil ve prospěch společnosti Patria Finance. Potřeboval peníze na nákup akcií, detaily investice však nechce komentovat. Je ženatý, žije nedaleko Kopřivnice a nevlastní žádný osobní vůz Tatra. |
V segmentu menších náklaďáků je ale obrovská konkurence. Proč by si lidé měli kupovat malé tatry, které jsou navíc spíše složené ze součástek od jiných automobilek?
Samozřejmě je tam větší konkurence, ale naše auto má díky vývoji pro armádu své výhody. Může jezdit jak po dálnicích, tak má třeba redukci na nejpomalejší jízdu v terénu a robustní konstrukci. Není to jen náklaďák na rozvážku mléka.
Půjdete s jeho cenou dolů? Vaši konkurenti tvrdí, že jsou předražené.
Ne. Cena vozu odpovídá tomu, co umí a jak je vybavený.
Vraťme se k provizní smlouvě. Jak je možné, že se objevila v médiích? Někdo vám ji ukradl?
To se asi nikdy nedozvíme. Někdo si udělal kopii z nepodepsané smlouvy. Kopie, kterou dostali novináři, měla na sobě totiž neplatný podpis Stoška. Do nepodepsané smlouvy byl nakopírovaný z nějakého jiného dokumentu, který kdysi podepsal. Ale neznám nikoho, kdo by měl ke smlouvě přístup a kdo by měl důvod ji vynášet.
Neříkejte, že nevíte, kdo vám jde po krku?
Vždycky se najdou lidé, kteří nemají rádi úspěch nebo na něj žárlí.
Loni se vám opravdu dařilo. Co stálo za rekordním růstem tržeb?
Zvýšili jsme produkci, měli dost objednávek a začínáme se orientovat na auta s vyšší přidanou hodnotou. Dříve jsme dělali hlavně levnější vozy 4x4 například pro indickou armádu. Teď už máme v nabídce dvanáctikolky, které ve spojení s naším podvozkem nikdo jiný na světě nenabízí.
Takže loni čísly nezahýbala nějaká obří zakázka?
Ne. Opravdu se nám dařilo na všech trzích. Kromě Ruska a Indie šla nahoru také Austrálie. K tomu jsme začali aktivně hledat zákazníky mezi firmami, které těží nerostné suroviny. Kvůli rostoucím cenám komodit mají dost peněz na obnovu techniky a Tatra do dolů, k rafineriím a na naftová pole odjakživa patří. V Rusku dodáváme prakticky jen do ropné a plynové branže, v Austrálii důlním firmám a v Indii armádě.
Děláte pro ropný průmysl nějaké speciální modely?
Vyvíjíme auta, která budou moci vozit vybavení na údržbu ropných a plynových zařízení. Doteď se muselo převážet na návěsech, my ho připevníme přímo na naši desetikolku. Lépe se s tím v terénu manévruje a hlavně jeden motor a převodovka bude pohánět celý stroj.
Díky vysokým cenám komodit více prodáváte. Jak se ale jejich zdražování projevilo ve vašich nákladech?
Letos bude těžší udržet tak vysokou ziskovost. Ocel zdražila o třicet procent, zhruba ve stejné výši šly nahoru náklady na energii, ale nejhorší je silná koruna.
Jak se proti koruně jistíte?
Koruna je zabiják. Myslím, že dnes děláme náklaďáky v té nejdražší zemi na světě. Výroba tady je nákladnější než v USA nebo zemích eurozóny a kvůli kurzu musíme být v průměru o 20 procent dražší než konkurence. Snažíme se nakupovat co nejvíce materiálů v zahraničí a do aut dovážet celé komponenty.
Získali jste letos nějaké nové kontrakty nebo trhy?
Příští měsíc začneme testovat prototyp auta pro americkou armádu. Zadala si poptávku na nový podvozek u více výrobců, ale jsem přesvědčen, že bychom mohli uspět.
Kdyby se obchod podařil, jak by byl velký?
Víc, než bychom mohli udělat. (smích) Americká armáda utrácí miliardy dolarů ročně na nákladní auta a jeden z jejích projektů zní na dodávky dvaceti tisíc podvozků během pěti až šesti let. Reálně by bylo skvělé, kdybychom pro ně dělali 500 až tisíc podvozků ročně.
Pomáhá vám při takovém obchodu americký radar v Brdech?
Řekněme, že nemůže uškodit. Určitě posílí vztahy mezi armádami, ale jestli pomůže přímo nám, to nevím. Ale běžní Američané budou mít Česko více v povědomí.
