Jak se na vašich aerolinkách projevila uzávěra evropského nebe?
Každý den, kdy nemůžeme létat, přicházíme zhruba o 12 až 15 milionů korun. Nemůžete brát jen momentálně ušlé tržby, ale musíte započítat i to, že stále platíte leasingy letadel nebo uvázlé posádky. Jeden moment jsme jim už dali neplacenou dovolenou.
Jak probíhalo opětovné spuštění letového provozu?
Regulátoři udělali takové šalamounské rozhodnutí, protože se pod nic nechtějí podepsat a jsou pod velkým tlakem. Tak řekli, že si rozhodnutí spustit lety musí odsouhlasit každá společnost zvlášť. My to udělali a normálně létáme. Samozřejmě chtěly létat všechny velké aerolinky, hlavně Němci a Britové. Pro velké společnosti narůstaly ztráty geometrickou řadou.
Co by se stalo, kdyby se mračna prachu stále vracela?
To by byla absolutní katastrofa. Odhaduji, že kdyby se nemohlo natvrdo létat měsíc, tak se doprava zhroutí. Do hry by musely vstoupit vlády jednotlivých zemí a je možné, že to stejně udělají. I když vše půjde normálně, tak teď budou mít v ruce argument, proč pomáhat národním zadluženým přepravcům. To je pro nás jedna špatná zpráva za druhou. Představte si, že budete muset soutěžit s novinami, které budou mít papír zadarmo a případnou ztrátu jim stát dorovná. To není fér.
Máte zprávy z aerolinek Icelandair, které dříve ovládaly vaši firmu? Podle agentury Bloomberg ztrácejí každý den asi 100 milionů islandských korun (asi 14 milionů korun).
Icelandair na tom nejsou dobře hlavně kvůli krizi. Ale my jsme situaci vyřešili. Pomalu si kupujeme všechny akcie (firmy Travel Service, pozn. red.) zpátky, takže nás v podstatě osud Icelandair nezajímá.
