Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šéf vlastníka ČSOB: Střední Evropa je v našich silách

  17:26aktualizováno  17:26
Belgická banka KBC Bank získala v nabídkovém řízení rozhodující státní podíl v Československé obchodní bance (ČSOB). Jejím prostřednictvím se v minulých dnech stala také vlastníkem Investiční a Poštovní banky. Prezident KBC a předseda dozorčí rady ČSOB Remi Vermeiren ČTK v Bruselu vysvětlil filosofii a strategii své banky, stejně jako její plány s IPB a ČSOB.

Co hledáte v České republice, na středoevropském trhu? Vypadá to, že máte značné ambice, nepatříte však k velkým bankám. Nebude to pro vás přílišné sousto?
Především silně věříme, že střední Evropa - více než východní Evropa a už vůbec ne bývalý Sovětský svaz - bude mít v příštích 10-15 letech vyšší než průměrný růst západní Evropy.

Nikoli jen z hlediska HDP, ale také pokud jde o finanční sektor a pronikání finančních služeb. Byli jsme zatím velmi cílevědomí v zemích, které nás nejvíce zajímají - tedy v těch, jež jsou předurčeny vstoupit do EU jako první.

Rádi bychom měli ještě nějakou účast ve Slovinsku. Nyní se budeme snažit konsolidovat a rozvíjet vše, co už v regionu máme.

Skutečně nejsme veliká banka, ale trhy ve střední Evropě také nejsou obrovské; jsou spíše malé.

Z hlediska HDP na hlavu, velikosti finančních sektorů je to prostředí, které je v dosahu bankovní a pojišťovací společnosti, jako jsme my.

Můžeme si tedy dovolit jistý podíl na tomto trhu, aniž bychom byli nuceni k přemrštěnému úsilí.

Na veliký trh bychom si samozřejmě netroufli - sotva bychom kdy mohli snít třeba o 10 procentech ve Francii nebo Británii. Střední Evropa je v našich silách, v relaci k naší velikosti.

Řada obdobně velkých bank, například belgických, však tyto chutě nemá. Jste větší dobrodruzi?
Jsme si vědomi toho, že rizika jsou vyšší než v západní Evropě. Regulace, předpisy, etika, průzračnost, stabilita jsou v západní Evropě na vyšší úrovni - nebo aspoň je to kultura, na niž jsme zvyklí.

O střední Evropě toho tolik nevíme, ačkoli jsme se hodně učili. Necháváme velikou odpovědnost místnímu managementu. Už kvůli jazyku, kultuře, kritickému počtu lidí, které bychom tam mohli poslat.

Ale hlavně proto, že nemůžete mít oddaný management, když ho ovládáte lidmi z Bruselu. Měli jsme problémy v Maďarsku, ale odstranili jsme je.

Nyní jsme velmi spokojeni s managementem ČR, v Polsku i v Maďarsku. Naši konkurenti si možná včas neuvědomili, že toto je možná šance. Nebo měli jiné priority.

Vaše specifikum spočívá v propojení bankovnictví a pojišťovnictví. Je to formule, kterou budete prosazovat i ve střední Evropě?
Určitě. Jsme bankovně-pojišťovací společnost, kombinujeme co nejvíce bankovnictví a pojišťovnictví a to je právě to, co chceme dělat ve střední Evropě.

Byli jsme zatím mnohem viditelnější jako banka, protože se naskytly možnosti v privatizaci. Ve všech třech zemích jsme se však už pustili do podnikání v pojišťovnictví. Buď od nuly, nebo koupí podílů v menších pojišťovnách.

Bude se to týkat také IPB Pojišťovny?
Mělo by se jí to týkat. Když jsme se ujali IPB za zvláštních a obtížných okolností, které znáte, nebyli jsme si zcela jisti, zda banka plně kontroluje IPB Pojišťovnu.

Nyní se zdá, že ji ovládá, i když ne úplně. V každém případě je to pro nás zajímavá pojišťovna.

Nakolik vás znepokojuje politické vzrušení a tlaky, které převzetí IPB doprovázejí? Máte obavu, že by mohlo ještě dojít ke zvratu?
Samozřejmě nás znepokojuje politická debata kolem této transakce. Jsme bankéři, odpovědní ekonomové, nikoli politikové.

Myslím, že management ČSOB má také hlavně na srdci dobré řízení své banky a nyní IPB. Nelíbí se nám samozřejmě, že obchod, na němž se podílíme, je předmětem politické debaty.

Jsme však přesvědčeni, že jsme se chovali a postupovali korektně. Nemáme tedy nepříjemný pocit a věříme, že všechno dopadne pozitivně nejen pro ČSOB a IPB, ale také pro českou ekonomiku.

Jaká je vaše strategie ohledně budoucnosti IPB?  Chcete zachovat lidový charakter této banky s hustou sítí poboček, statisíci klientů, často drobných?
Do značné míry ano. Plánovali jsme totiž přeměnu ČSOB z převážně podnikové banky v univerzálnější podnik, chtěli jsme budovat asi stovku nových poboček a orientovat ji na fyzické osoby.

Proto je pro nás síť IPB zajímavá, připadá nám kvalitní a silná. Takže ČSOB by se měla opět více soustředit na své aktivity orientované na podniky.

IPB by se jako jako součást ČSOB měla plně zaměřit na fyzické osoby, na pojišťovnictví a na další oblasti, například hypotéční úvěry pro veřejnost. Obě banky se velmi dobře doplňují.

IPB se stala součástí ČSOB. Zachováte její název? Její logo?
ČSOB v dohodě s vládou odkoupila aktiva a pasiva IPB, která tak byla - s výjimkou asi tří miliard korun - vyprázdněna.

Její jmění přešlo na ČSOB a je dnes do ČSOB integrována jako její samostatná jednotka. Mělo by to tak zůstat i do budoucnosti, přičemž IPB se bude orientovat na drobnou klientelu a na pojišťovnictví.

Normálně by si měla zachovat i své jméno a logo; myslím, že má mezi lidmi stále dobrý zvuk. Je však poněkud předčasné o tom dnes rozhodovat.

A co množství poboček, spousty zaměstnanců v celé zemi. Chystáte zavírání, propouštění, změny?
Nepředpokládám, že by mělo nastat příliš mnoho změn a dojít k masovému propouštění. Nechtěli bychom omezit podíl IPB na trhu s fyzickými osobami, možná ho spíše rozšířit, bude-li to možné.

Chceme samozřejmě aktivity zefektivnit, napravit excesy z minulosti. Nemyslím si však, že by zaměstnanci IPB měli být dnes nějak mimořádně znepokojeni ohledně své budoucnosti. Naopak. V rámci ČSOB a s naší pomocí je čeká dobrá budoucnost.

Co hodláte udělat s dalšími aktivitami IPB, jako jsou její podíly v dalších podnicích, v průmyslu, obchodu či fondech?
Jsme především banka a pojišťovna. Nemáme a priori zájem na podílech v jiných podnicích.

Jen výjimečně se krátkodobě podílíme na průmyslových či obchodních firmách, pokud to vyvolává synergii s našimi bankovními a pojišťovacími aktivitami.

Prodej některých těchto činností nebo součásti jmění by posloužil k redukci deficitu, který v IPB nepochybně existuje. Intervence vlády ke snížení rozdílu mezi aktivy a pasivy by tudíž také byla o to menší.

ČSOB byla vždy považována za stabilizační faktor na českém trhu. Nyní se mluví o tom, že by mohla být sama destabilizována koupí IPB...
Nedělal bych si velké starosti. ČSOB je silná, má značnou kapitálovou rezervu. Líbí se nám kvalita jejího vedení a úsilí, které jsou ochotni vynaložit na převzetí IPB.

Budeme jim pomáhat - kapitálově, bude -li to nutné, a radou ve všech
oblastech a zejména v drobném bankovnictví, kde možná nemají takové zkušenosti.

Nejdřív se musí udělat inventura všech aktiv a pasiv. ČSOB má dohodu s vládou, že jí můžeme předat špatné nebo bezcenné věci, které by nesloužily budoucí politice IPB a zůstaly by její zátěží.

Musí zařídit každodenní dobré řízení svých záležitostí i IPB. Jsme připraveni ji podpořit, bude-li například potřebovat přijmout další dobré manažery.

Ve smluvní dokumentaci ke koupi IPB je klauzule, že pokud by byla transakcí ohrožena stabilita ČSOB, může banka IPB převést zpět na státem vybraný subjekt. Považujete využití této klauzule za reálné?
Nic tomu nenasvědčuje. Z toho, co zatím víme, si lze dost těžko představit, že by to mohlo ČSOB destabilizovat, ať se tím míní cokoli.

ČSOB převezme dobrá aktiva, špatná aktiva budou vyloučena po dobré prověrce. Aktivity IPB s normálními vkladateli se zdají být kvalitní, nevypadají nenormálně riskantně.

Nevidím, jak by to mohlo destabilizovat ČSOB, která má dobrou kapitalizaci, know-how v úvěrové politice, které nyní uplatní na IPB.

Kdyby přeci jen mělo dojít k nějakému riziku, samozřejmě bychom do toho vstoupili. V odborných kruzích však byla kritizována i KBC, že se pustila do riskantní operace. Jedna ratingová firma vám už snížila známku.

Někteří odborníci říkají, že jsme provedli zajímavou transakci, která neobnáší žádné riziko. Ratingové agentury nás naopak daly na pozorování a jedna poněkud snížila naši známku.

Pravda je někde mezi. Věřím, že jsme provedli dobrou investici, na níž by měli vydělat také klienti IPB a česká ekonomika. Měli jsme ovšem určité obavy, jak budou reagovat zaměstnanci IPB.

Ratingové agentury považují české bankovnictví nadále za poněkud křehké, v obtížné ekonomické situaci, se spoustou špatných úvěrů a s malou průzračností, zejména pokud jde o bankroty.

Proto si myslí, že na sebe bereme přehnané riziko. My jsme si ho vědomi, nemyslíme si však, že je tak velké.

Kdy vás napadlo se zajímat o IPB. Měli jste spadeno po ČSOB na jinou banku? Přišlo to jako překvapení?
Chtěli jsme posílit svůj podíl na trhu v drobném bankovnictví. O IPB kolovaly v posledních měsících pověsti, že nebude schopna pokračovat.

Pak se daly věci rychle do pohybu a byli jsme sami do jisté míry překvapeni - i když všichni cítili, že IPB nemůže se svými praktikami přežít a že to nebude dlouho trvat.

Když začali klienti ztrácet důvěru a vybírat peníze, učinila ČNB správné rozhodnutí. Zastavila krvácení a odvrátila krizi, která by byla zasáhla i zdravé banky a celý finanční systém země.

Odehrálo se to všechno velmi rychle. Privatizaci České spořitelny a nyní IPB byly kroky správným směrem. Obě banky nemohly pokračovat tak, jak hospodařily.

Považuji za důležité, aby ČR měla kvalitní bankovní systém, který vyvolává důvěru a především je připraven půjčovat peníze. Je nedobré, když banky sedí na špatných úvěrech, nechtějí už riskovat a kapitál není k mání.

Nyní jde o to zavést průzračnost, aplikovat zákon o bankrotech - doufáme, že až se ČR ještě víc sblíží s EU, převezme nejen zákony, ale i ekonomická pravidla a zvyklosti, aby se principy podnikání příliš nelišily.

Kolik nakonec za IPB zaplatíte a kolik vás bude zhruba celá operace stát?
Ještě nevíme. Záleží to na objemu aktiv a pasiv, která převezmeme. Zatím nevíme, co všechno tam je a kolik toho přejde na nás.

Věříme však, že přebytečný kapitál, který má ČSOB a nepotřebuje ho pro své aktivity a pro dodržení pravidel ČNB, bude stačit k akvizici jmění IPB a k provedení dalších plateb a investic.

Kdyby to nestačilo, navýšili bychom kapitál ČSOB. Je to pro nás důležité - naše dceřinná společnost ovládá asi 30 procent trhu v zemi o 11 miliónech lidí. To je slušné už i z hlediska západní Evropy.

Jak jste reagoval na slova některých českých politiků proti KBC? Dotkly se vás výroky předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a šéfa ODS Václava Klause?
Mírně řečeno jsme byli poněkud překvapeni. Ranila nás zmínka o Bance Haná, kde jsme měli kdysi 20 procent a dělali jsme vše, abychom tuto banku zvedli a pomohli jí.

Díky machinacím IPB jsme přišli o svůj podíl. Považovali jsme se tedy za oběť a najednou slyšíme, že prý jsme sami provinili. To nás zarazilo.

Nechci vstupovat do sebemenší politické debaty, myslím si však, že právě takovéto velmi nepravdivé výroky mají vliv na ratingové agentury.

Veřejné mínění v ČR zaujala ovšem i informace, že pět lidí z této banky je také v podezření justice. Lidé v ČR bankám nevěří, toto nedůvěru prohloubilo.
Máme nadále vysokou ratingovou známku. Jsme velmi respektovanou bankou. Vyšetřování nesouvisí s jakýmkoli nedobrým chováním banky.

Jde o podezření, že někteří naši zaměstnanci pomohli klientům převést peníze do Lucemburska, což jim pak umožnilo nezaplatit daně z úroků. Rozhodně to popíráme.

Po čtyřech letech šetření bylo nyní oznámeno, že je podezřelých pět lidí. Budou dál vyšetřováni. Žádný proces neběží.

Ukládání peněz v Lucembursku, aby se nemusela platit tehdejší 25procentní daň z úroků, byl v inkriminované době před pěti- deseti lety v Belgii skoro národní sport.

My jsme však jediná banka, která nemá v Lucembursku pobočku - každý frank, který tam byl uložen, třebas do sesterské KB Lux, z naší banky odcházel.

Krom toho může klient mít konto, kde se mu zlíbí; platí-li daně či nikoli, je jen a jen jeho věc. Máme tedy trochu dojem, že si na nás zasedli, že policie potřebovala mít možná nějaké výsledky.

Není vyloučeno, že ukáží i na jiné lidi v bance. I kdybych to však byl já sám, KBC nepřestane fungovat, nic se nezmění na jejím postavení. Nikdy jsme nebyli namočeni do žádných nepravostí, v Belgii či v zahraničí.

Jste nyní největší bankou v ČR. Co byste ještě chtěli?
Kdyby IPB Pojišťovna nebyla v portfoliu, měli bychom nepochybně zájem získat podstatný podíl v nějaké pojišťovně, abychom mohli expandovat.

Jinak máme s ČSOB a IPB už velký podíl na trhu, takže nyní chceme konsolidovat, vylepšovat účinnost a kvalitu služeb pro zákazníky.

Prostřednictvím ČSOB jste se dostali na Slovensko. Jaké jsou vaše plány tam?
Chceme na Slovensku posilovat a rozšiřovat odbočky ČSOB a hledíme také směrem pojišťovnictví.

Nyní to však není priorita, soustřeďujeme se na Česko. Chtěli bychom časem ovšem být na Slovensku přítomní stejně výrazně jako v ČR, budou-li pro to příležitosti.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ředitel společnosti Spak Sušice Tomáš Froyda. (16. prosince 2016)
Sušický kečupář Spak nemá dost lidi, některé výrobky škrtne

Zatímco zájem o dresinky klesá, kečupům Spak se daří. Nyní však firma plánuje nabídku zúžit. Důvodem je nedostatek personálu, se kterým se firma potýká.  celý článek

Makro. Ilustrační snímek.
Makro shání stovky lidí. Pokladním zvýšilo mzdy o devět procent

Letošní vlna přidávání v obchodech s potravinami dorazila i do Makra. Velkoobchodní síť navýšila od července mzdy zaměstnancům v průměru o 8,5 procenta,...  celý článek

(ilustrační snímek)
Tesco přestane ve Střední Evropě prodávat vejce z klecových chovů

Obchodní řetězec Tesco přestane do roku 2025 prodávat vejce z klecových chovů v zemích Střední Evropy. V Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku už bude řetězec...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.