Vyšetřovatelé jsou zatím úplně na začátku. Kavánek nebyl ještě z ničeho obviněn a jakoukoliv vinu popírá.
Policie se do případu pustila letos v září na základě trestního oznámení Sdružení akcionářů IPB. To zastupuje přibližně třicet tisíc bývalých drobných akcionářů IPB, jejichž akcie se poté, co banku převzala konkurence, staly bezcenné.
Jakou hodnotu má miliarda?
V trestním oznámení se tvrdí, že Kavánek obalamutil stát. Napřed s ním vyjednal podmínky, za kterých ČSOB převezme IPB. Pak na poslední chvíli, když už stát nemohl z jednání s ČSOB vycouvat, podmínky úplně změnil oproti původní dohodě tak, aby byly co nejvýhodnější pro jeho banku.
IPB, jejíž tehdejší hodnotu odhadují bývalí akcionáři na 54 miliard korun, údajně získala ČSOB za necelých pět miliard.
Dalších sto sedmdesát miliard korun následně tratili na transakci daňoví poplatníci kvůli státním garancím za špatná aktiva IPB.
Je to nesmysl
Policie se domnívá, ze tvrzení z trestního oznámení nemusí byt zcela od věci. "Zjištěné skutečnosti důvodně nasvědčují tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, a proto byly zahájeny úkony trestního řízení," uvádí v dokumentu k založení spisu současný první náměstek protikorupční policie Zdeněk Tomica.
"K případu vám nic neřeknu," reagoval vyšetřovatel Petr Dětský.
Zástupci ČSOB jakákoliv nařčení z podvodu odmítají. "Je to naprostý nesmysl a další z mnoha pokusů drobných akcionářů vnášet do transparentních věcí nejasnosti. Podobné trestní oznámení již jednou policie odložila," říká tiskový mluvčí ČSOB Milan Tománek.
Desítky trestních oznámení
Podle něj se šéf banky Pavel Kavánek k případu nebude vůbec vyjadřovat. "Nevím o tom, že by ho policie již oslovila," dodává Tománek.
Zahájení vyšetřování znamená, že policie může začít shromažďovat všechny informace a provádět výslechy případných svědků.
Její úsilí vyústí buď ve sdělení obvinění, nebo odložení případu. Je tedy nutné zdůraznit, že prověřovat může začít policie prakticky kohokoliv.
Kvůli kauze IPB padly již desítky trestních oznámení ze všech stran a bylo zahájeno několik vyšetřování. Žádné zatím nedospělo k pravomocnému rozsudku.
V hledáčku je také nucený správce
Sdružení akcionářů podalo trestní oznámení také na Petra Staňka, nuceného správce IPB, který prodej problémové banky do rukou ČSOB oficiálně podepsal.
Mezi lidmi, které občanské sdružení navrhuje povolat jako svědky, jsou také veřejní činitelé, kteří převod v době vlády Miloše Zemana (ČSSD) vyjednávali za stát. Například tehdejší ministr financí Pavel Mertlík.
"Slyším o tom poprvé. Nikdo mě zatím nekontaktoval," říká Mertlík, který se účastnil v květnu roku 2000 jednání v Paříži, na němž ČSOB prezentovala plán převzetí IPB. Dál se nechce vyjadřovat.
Společně s ním byl na pařížské schůzce přítomen také tehdejší guvernér České národní banky Pavel Tošovský.
Ten se jakémukoliv vyjadřování ke kauze IPB vyhýbá. Dokonce odmítl svědčit jako svědek České republiky v mezinárodní arbitráži s japonskou Nomurou, která byla jedním z významných akcionářů IPB.
