Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šéfka MMF: Ekonomiku je třeba podpořit, krize v Evropě ještě neskončila

  15:19aktualizováno  15:19
Krize v Evropě i přes hospodářské oživení ještě zdaleka neskončila. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Vyzvala zároveň Evropskou centrální banku k podpoře hospodářství a varovala, že ekonomiku může negativně ovlivnit vývoj na Ukrajině.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Ilustrační snímek. | foto: AP

"Hospodářské oživení (v Evropě) běží, to je správně. Některé země úspěšně opustily záchranné programy, což ale neznamená, že krize je pryč," řekla Lagardeová. Upozornila, že stále vázne poskytování úvěrů a zejména na jihu eurozóny mají podniky stále potíže při získávání půjček. "Dlouhodobě nízká inflace navíc přináší další rizika. Měnová politika v Evropě by proto měla zajistit další růstové stimuly," dodala.

Lagardeová rovněž uvedla, že novým rizikem pro světovou ekonomiku se stala ukrajinská krize. "Krize na Ukrajině představuje nebezpečí, které je velmi těžké změřit," řekl šéfka MMF. "Může mít nicméně závažné hospodářské důsledky," dodala.

Upozornila i na vysoké náklady, které bude pro mezinárodní společenství představovat finanční podpora pro Ukrajinu. Samotný MMF koncem dubna schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (téměř 340 miliard Kč).

ECB uvažuje o podpoře evropské ekonomiky

ECB minulý týden podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,25 procenta. Její šéf Mario Draghi však naznačil, že banka by mohla přikročit k novým opatřením na podporu ekonomiky v červnu, až bude mít k dispozici aktualizované hospodářské prognózy.

Draghi ale minulý týden rovněž varoval, že neustálé výzvy různých organizací a politiků k novým krokům ECB by mohly podkopat důvěryhodnost banky, protože by mohly zpochybnit její nezávislost.

Meziroční míra inflace v eurozóně v dubnu vzrostla na 0,7 procenta z březnových 0,5 procenta. Stále však zůstává hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou ECB stanovila jako strop cenové stability. Už více než půl roku se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou Draghi označuje za nebezpečnou zónu.

Evropská komise minulý týden předpověděla, že hrubý domácí produkt eurozóny v letošním roce stoupne o 1,2 procenta. V příštím roce pak počítá se zrychlením tempa růstu na 1,7 procenta. Draghi dal již dříve najevo, že ECB je připravena k novým opatřením v případě, že se hospodářské vyhlídky eurozóny zhorší.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.