V městských radách v Pardubickém kraji sedí více žen než v ostatních krajích České republiky. Jenže ženy i tak za muži stále v kariéře hluboce zaostávají. A to i přesto, že jejich postavení ve společnosti se za posledních deset let výrazně změnilo.
Žena ve vedení velkých firem nebo v politice je stále "ohrožený druh" a ve srovnání s muži ve stejných funkcích bere ještě pořád méně peněz.
"Žen ve vysokých funkcích je třikrát méně než mužů. Před časem jsem si udělala průzkum mezi zhruba dvěma stovkami firem v kraji a žen ve vysokých pozicích je stále málo. Čím vyšší pozice, tím méně žen," potvrdila krajská radní, zodpovědná za rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a zaměstnanost, Jana Smetanová.
Ženy se stále drží tradice: Budu učitelkou nebo sestrou
Ženy v kraji stále míří do tradičních ženských oborů - nejvíce jich pracuje v obchodě, službách, školství a zdravotnictví. „Kulturní rozdíly jsou stále příliš velké, muži mezi sebe ženy pouštějí jen velmi neradi,“ dodala Smetanová.
Přestože podle ředitele pardubického úřadu práce neexistuje žádná statistika, která by ukázala na to, jak se ženám daří ze středních pozic obsazovat ty vyšší, podle jeho zkušenosti jsou ženy na těchto místech stále v menšině.
"Situace se sice velmi mírně zlepšuje, ale ženy stále nejsou v pozici srovnatelné s muži," uvedl Petr Klimpl.
Přestože ženy na vyšší pozice pronikají s obtížemi, podle Klimpla se zatím v kraji neřešil žádný případ, kdy by si žena stěžovala na diskriminaci. Změny jsou pomalé i v růstu platů žen. Částky, které ženy v kraji za svoji práci vydělají, jsou v průměru stále o tři tisíce menší, než kolik vydělají muži.
"Mzdy žen se dlouhodobě udržují na nižší úrovni oproti mužům, v čase se však pozvolna rozdíly ve mzdové úrovni mezi oběma pohlavími snižují," uvedla Hedvika Fialová z Českého statistického úřadu v Pardubicích. Podle statistiků rostly v letech 2002-2004 platy v kraji nejvíce u techniků, zdravotníků, zdravotnických a pedagogických pracovníků, pomocných a nekvalifikovaných pracovníků.
Naopak nejméně se zvedly mzdy u pracovníků ve službách a obchodě a také řemeslníkům, kvalifikovaným výrobcům nebo opravářům. "Ve srovnání s ostatním kraji patří mzdy téměř ve všech hlavních třídách zaměstnání k nejnižším," doplnila Hedvika Fialová.
Málo peněz, jdu do Prahy
Mladé a vzdělané ženy proto z Pardubického kraje stále častěji odcházejí za vyšším platem a profesním uplatněním pryč. Nejčastěji do hlavního města.
"Už dva roky pracuji v Praze v jedné bance. Šla jsem tam především kvůli platu a také proto, že kdybych jednou chtěla z tohoto místa odejít, bude se mi tam nová práce určitě shánět snadněji než tady. Ale je samozřejmé, že kdybych našla takové místo zde, tak do Prahy vůbec nejdu," řekla Hana Štěpánková z České Třebové.
Její slova potvrzuje i Alena Králíková z pražských Gender Studies. Podle ní ženy nacházejí práci odpovídající jejich schopnostem a vzdělání v Praze snáz.
"V Praze už zaměstnavatelé na ženy pohlížejí trochu odlišněji, nevím, zda je to to správné slovo, ale jsou možná více osvícenější. Povědomí zaměstnavatelů v krajích je stále o něco horší než v Praze. Stále totiž sázejí na jistotu v tom smyslu, že muži neřeší mateřství. Proto berou je. Ovšem na kariéru má vliv cela řada dalších věcí," řekla Alena Králíková.
Střední pozice? Snadno, výš ale jen stěží
Ženy se podle Králíkové sice dostanou na střední pozice, výš už pak jen velice obtížně. Problém je podle ní i to, že ženy si samy uvědomují stereotypy, které ženskou práci doprovázejí, a samy si uzavřou cestu výš.
"Mnoho žen, které mají na to, pracovat na těch nejvyšších místech, je nyní ve věku, kdy to mají velmi těžké. Rozhodují se o mateřství, o dětech a raději zvolí méně časově náročnou pozici. Muži takhle nikdy neuvažují," dodala Alena Králíková.
