Šéfové sklářského impéria znají cestu k mocným

  • 3
Majitelé největších českých skláren a porcelánek se vymykají příběhům českých podnikatelských špiček. Pro jejich podnikání je rozhodující, že jsou spolu s majitelem televize Prima Ivanem Zachem jedinými byznysmeny, kteří byli pupeční šňůrou svázáni s někdejší Investiční a Poštovní bankou a po jejím pádu dokázali najít dohodu i s ČSOB, která banku se lvem v logu převzala.

ČSOB do Květova a Součkova projektu majetkově vstoupila, a dala tak oběma podnikatelům punc těch, kteří se dokážou dohodnout. A výsledek byl ten, že v loňském roce skupina získala od skupiny tuzemských a zahraničních bank nový úvěr ve výši 6,5 miliardy korun.

"Kdo mluví o našem napojení na IPB, nemá úplně pravdu. Ano, tato banka byla spoluvlastníkem skupiny a také ji úvěrovala. Ale nebyla jediná. Úvěry jsme v minulosti měli například i od ČSOB, která nás tak znala a po převzetí IPB jsme tak měli snadnější cestu k dohodě. Nebyli jsme pro ni cizí," říká Radovan Květ ve vůbec prvním rozhovoru pro média od podzimu roku 2000, kdy se jeho skupina dohodla s ČSOB na mírovém řešení.

Výsledkem bylo, že skupina výrobců skla a porcelánu ovládaných firmami České sklo a Porcela Plus získala od konsorcia českých a zahraničních bank úvěr ve výši 6,5 miliardy korun zejména na investice.

Kombinace silné koruny a recese na světových trzích exportně orientované skupině příliš nenahrává a Květ se Součkem nyní chtějí zahájit jednání o prodloužení splatnosti úvěrů.

Radovan Květ a Jan Souček rovněž jako jedni z mála vždy dokázali najít cestu k mocným a po dobrých kontaktech se špičkami Občanské demokratické strany a po změně ve Strakově akademii se uměli v dobrém představit i sociálním demokratům.

Jak vznikal miliardový byznys
Příběh o vzniku impéria Radovana Květa a Jana Součka začíná v roce 1994, kdy stát prodával Karlovarský porcelán. Květ, někdejší pracovník podniku zahraničního obchodu Keramika, se v polovině devadesátých let stal šéfem společnosti Porcela plus, která měla na starosti export Karlovarského porcelánu.

"Květ nejprve šéfoval odštěpnému závodu Karlovarského porcelánu s názvem Porcela plus. V první polovině devadesátých let bývalé vedení státního podniku tento závod zrušilo a převedlo veškeré vývozní aktivity na soukromou firmu se stejným názvem. A tuto Porcelu plus Květ ovládal. To bylo z jeho strany velmi chytré," říká jeden z někdejších šéfů Karlovarského porcelánu.

V roce 1995, když se karlovarský výrobce privatizoval, Květ firmu, pro niž porcelán prodával, ovládl. Vítězi výběrového řízení na prodej tří balíků po 25 procentech akcií Karlovarského porcelánu se totiž staly naprosto neznámé firmy se základním stotisícovým kapitálem, které dohromady nabídly asi 800 milionů korun. Jenže jim nikdo nepůjčil peníze. A tak se do hry vložila Porcela plus, kam Radovan Květ přizval někdejšího automobilového závodníka a podnikatele blízkého IPB Antonína Charouze.

Vlivem jeho kontaktů IPB koupi Karlovarského porcelánu profinancovala. "On garantoval přísun peněz. Byl ve firmě asi dva roky a pak podíl prodal IPB," říká Květ. Kromě Charouze prošli firmou i další lidé napojení na IPB - jako již zmíněný majitel Primy Ivan Zach nebo další televizní magnát, Jiří Šmejc.

Květ se dnes chlubí tím, že skupina nikdy neměla nesplacené úvěry. Pravdou však je, že právě Květ drahou koupi karlovarského výrobce řešil tím, že IPB postupně pouštěl do Porcely jako akcionáře, když banka měnila úvěr na základní kapitál firmy. Porcelánová divize měla loni tržby 2,5 miliardy korun a výsledek hospodaření má být kolem nuly.

Výroba skla, kam skupina vstoupila až v roce 1996, má nyní pro Květa se Součkem větší váhu - loňské tržby se bez tří set milionů přiblíží sedmi miliardám a výsledkem hospodaření má být mírná ztráta. Právě při skupování skláren se Květ s právníkem Součkem dali dohromady. Jejich vstup do odvětví přitom nebyl zcela bezproblémový.

V roce 1997 stát privatizoval sklárny Crystalex a přímým prodejem je na návrh ministra financí Ivana Kočárníka získala Porcela plus. A stalo se tak poté, co byla zrušena původní veřejná soutěž, kde několik zájemců, propojených s Porcelou plus, nabízelo podstatně vyšší částky než tu, kterou stát dostal v přímém prodeji.

Přímý prodej se odehrál přes odpor bývalého ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého a Crystalex se stal předmětem koaličního sporu mezi pravicovými vládními stranami. Někteří členové vlády po rozhodnutí o prodeji Crystalexu připustili, že se jednání o Crystalexu odehrávalo ve spěchu a podklady obdrželi pozdě.

Sklo tolik nejede
Dnes kromě Crystalexu, továrny, která se specializuje na strojovou výrobu sklenic a váz ve střední cenové úrovni, vlastní firma další tři sklárny - ve Světlé, v Poděbradech a sázavský Kavalier. "Tak širokou skupinu výrobců od skleniček až po užitkové sklo nikdo nevlastní," říká Souček. Firma postupně zavírá většinu provozů s ruční výrobou. "Tam je místo pro drobné specializované výrobce," doplňuje Květ.

O majitelích českého skla a porcelánu se říká, že vlastní i karlovarský hotel Pupp a tenisový klub v Záběhlicích, kam chodí hrát i čestný předseda ODS Václav Klaus.
K vlastnictví Puppu, který je zatížen úvěry, se však Květ ze Součkem nehlásí.