Selina Juulová

Selina Juulová | foto: Profimedia.cz

Odhodlaná Ruska chce zastavit vyhazování jídla. Nejvíc se plýtvá doma

  • 10
Jen v Evropské unii se ročně vyhodí 88 milionů tun jídla. Velká část končí na skládce a rozkládáním produkuje nebezpečné skleníkové plyny. V čele zemí bojujících proti plýtvání potravinami je Dánsko. Díky jediné ženě dokázalo za posledních pět let snížit zbytečné vyhazování jídla o čtvrtinu.

V Evropě vytvářejí 53 procent „jedlého“ odpadu domácnosti, píše BBC. Chování těch dánských se snaží změnit Selina Juulová, původem Ruska. A daří se jí to. Za své aktivity získala dokonce uznání dánské vlády.

Do Dánska se přestěhovala, když jí bylo třináct. Už tehdy ji šokovalo, kolik jídla se prodává, ale také vyhazuje v supermarketech. „Přišla jsem ze země, kde bylo jídla málo. Zkolabovala infrastruktura, komunismus, nevěděli jsme, jestli budeme mít co do úst,“ vzpomíná.

KVÍZ: Kdo vyrábí naše jídlo? Otestujte, zda máte přehled o potravinách

Její organizace Stop Spild Af Mad (v překladu zastavte plýtvání jídlem) je jedním z klíčových hybatelů vládních snah vypořádat se s plýtváním potravinami, píše Independent.

„Tahle bláznivá Ruska dokázala svým odhodláním zastavit plýtvání a změnit mentalitu Dánska,“ říká Maria Noelová, mluvčí dánské maloobchodní společnosti Dagrofa.

Juulová například dokázala přesvědčit největší dánský nízkonákladový řetězec supermarketů Rema 1000, aby nahradil množstevní slevy snížením cen jednotlivých položek a tím minimalizoval vyhazování jídla.

Podle prodavače Maxe Skova Hansera se v supermarketu vyhazovalo 80 až 100 banánů denně. Poté, co Rema 1000 zavedla označení „vezmi si mě, jsem tu sám“, odpad banánů se snížil o 90 procent.

Supermarket prodává zbytky

V posledních pěti letech se Dánsko stalo jedním z hlavních bojovníků proti plýtvání jídlem.

Loni jedna kodaňská nadace otevřela vůbec první supermarket ze zbytků, kde se jídlo prodává o 30 až 50 procent levněji než v běžných obchodech. Obchod nazvaný Wefood doufá, že to přispěje ke snížení množství jídla, které se v zemi každoročně vyhodí - v Dánsku je to 700 tisíc tun.

Podle Juulové potravinami nejvíc plýtvají domácnosti. „Vyhazovat jídlo znamená nemít dost respektu k přírodě, společnosti, lidem, kteří jídlo vyrábějí, ke zvířatům, k našemu času a penězům,“ míní.