Pro zamítnutí zákona hlasovalo 41 senátorů, dvacet bylo proti a stejný počet u hlasování chyběl. Zvýšení daně nechtěli sociální demokraté, komunisté, nezařazení, ale i lidovci Jiří Čunek a Petr Pithart. Koaliční senátoři naopak chtěli návrh schválit, jejich hlasy ale nestačily.
Dolní sazba daně, která je nyní na 10 procentech, se týká například potravin, léků, městské dopravy nebo kultury. V roce 2013 by se měly obě sazby daně sloučit na 17,5 procentech, ve vládě ale roste vůle sjednocenou sazbu ještě kvůli problémům v eurozóně zvýšit. Sjednocení obou sazeb DPH na 19 procentech by si přál i premiér Petr Nečas (ODS).
"Je velmi pravděpodobné, že se vládní koalice bude muset ke zvýšení DPH znovu vrátit," zaznělo nyní také z úst šéfa poslanců TOP 09 Petra Gazdíka.
Růst DPH příští rok podle ekonoma Patria Finance Davida Marka zvýší inflaci o 1,3 procenta, a to v případě, že se plně nová sazba promítne do zdražení zboží a služeb. Je ale možné, že v oblastech podnikání s vyšší konkurencí, což je například potravinářský průmysl, se zdražení nepromítne do cen v celé míře.
Od ledna jistě se sazbou porostou i výdaje jednotlivců a domácností. "Měsíční spotřební výdaje by se měly v příštím roce zvýšit o 133 korun na osobu, respektive 301 korun na domácnost," tvrdí Marek. Rodinám s dětmi by se ale měly vyšší výdaje kompenzovat zvýšením slevy na dani na jedno dítě o 150 Kč měsíčně, tedy o 1 800 korun ročně. To řeší novela daně z příjmu fyzických osob.
Poslanci budou o zákoně hlasovat zřejmě ještě na říjnové schůzi. Dá se očekávat, že vzhledem k početní převaze členů koalice se nakonec zvýšení DPH prosadí. Dodatečné příjmy z daně mají státu vynést zhruba 22 miliard. Tuto sumu vláda použije na krytí výdajů spojených se zaváděním důchodové reformy.
Senátoři odmítli škrty v sociální oblasti
Senát také podle očekávání odmítl návrh, aby vládní balíček současných úsporných opatření v sociální oblasti platil i v příštích letech. Změnit se má pouze to, že stát bude vyplácet od příštího roku kompenzaci lidem bez práce za nevyplacené odstupné či odchodné.
Soubor opatření, která se týkají například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči, je téměř totožný s balíčkem přijatým loni ve stavu legislativní nouze. Ústavní soud kvůli formě schválení na návrh opozice platnost přijatých opatření zrušil ke konci letošního roku. Vláda proto balíček předložila znovu. Schválení chtěli koaliční senátoři, lidovci se ani k nim, ani k levici nepřidali.
Balíček počítá s tím, že by i nadále omezil vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7 600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3 800 korun až do čtyř let věku dítěte. Snížen by zůstal i příspěvek na péči v prvním stupni z 2 tisíc na 800 korun.
Balíček dále počítá se zachováním letošních pravidel pro poskytování nemocenské. Měla by se vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby by zaměstnavatelé platili svým zaměstnancům náhradu mzdy. Novela také prodlužuje opatření z roku 2010, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 na 60 procent vyměřovacího základu.
K poslancům se vrací i zákoník práce
Senát také vrátil Sněmovně vládní novelu zákoníku práce. Odstupné se podle ní má řídit počtem odpracovaných let, předloha omezuje také zaměstnávání na dobu určitou. Ten, kdo odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, bude jako dosud jeho odstupné ve výši tří průměrných výdělků.
Předloha dále mimo jiné zvyšuje časový limit na dohodu o provedení práce z nynějších 150 hodin za rok na 300 hodin ročně. Novela zároveň nastavuje strop měsíčního příjmu na základě dohody o provedení práce na 10 tisíc korun.
