Ty navíc politikům dávají do rukou více nástrojů k tomu, aby zasahovali do nezávislosti centrální banky a ovlivňovali část jejího hospodaření a některá její rozhodnutí při tvorbě měnové politiky. Právě tyto pasáže, jež se do zákona dostaly až ve sněmovně a jež by mohly narušit schopnost banky hlídat zdravý vývoj ekonomiky, vadí Evropské komisi.
"Původním smyslem bylo stoprocentně sladit legislativu s normami Evropské unie. Nyní jsme ale v tragické situaci - návrh je v rozporu s ústavou a zpochybňuje jej unie, ale už jej nelze nijak upravit," uvedl po hlasování v Senátu vicepremiér Pavel Rychetský. "Tímto hlasováním jsme se dostali o rok zpátky," míní Rychetský.
Jeden z největších problémů se objevil hned v druhém paragrafu, kde je jako hlavní cíl banky po vzoru Evropské unie uvedeno zajišťování "cenové stability", zatímco ústava hovoří o stabilitě měnové. Další rozpor spočívá v tom, že podle ústavy jmenuje členy bankovní rady prezident. Návrh zákona však tuto pravomoc omezuje a dává prezidentovi na výběr pouze z lidí doporučených vládou.
Evropské komisi tyto rozpory nevadí, protestuje nicméně proti dalším dvěma ustanovením, která podle velvyslance komise v Praze Ramiro Cibriána vzdalují Českou republiku od evropských norem, namísto aby ji přibližovala.
"Pokud sněmovna bude trvat na svém a stanovisko Senátu přehlasuje, pak zákon nebude plně sladěn s normami unie a bude na něm potřeba dále pracovat," uvedl Cibrián. Evropská komise podle něho považuje za problém, aby parlament schvaloval bance rozpočet týkající se jejího provozního a investičního hospodaření a aby banka měla povinnost dosáhnout dohody s vládou na svém inflačním cíli.
"Zákon říká, že banka stanoví svůj inflační cíl po dohodě s vládou, a tím příliš zasahuje do nezávislosti banky. Rovněž kontrola provozního rozpočtu může omezit pružnost banky při plnění její politiky. Rozpočet by musel být přesněji definován, a to tak, aby obsahoval jen omezené množství položek," uvedl Cibrián.
Tyto pasáže, proti kterým se ohradila i sama centrální banka, prosadili do zákona poslanci ODS spolu s hlasy sociálních demokratů. Na návrh ODS se v zákonu objevilo také ustanovení, že na hospodaření centrální banky má dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Návrh rovněž snižuje platy členů bankovní rady na úroveň platů vlády a nově říká, že platy pracovníků centrální banky se mají stanovovat "s přihlédnutím" k platům ve státní správě.
Senátoři byli včera připraveni navrhnout vypuštění některých sporných pasáží. Dalším úpravám však chtěla zabránit ODS, která je spokojena s původní verzí. "Naším zájmem nebylo přijímat další pozměňovací návrhy," uvedla předsedkyně Senátu Libuše Benešová (ODS). Rozhodly proto hlasy čtyřkoalice, jejíž senátoři zákon chtěli zamítnout kvůli jeho nesouladu s ústavou.
Politici ODS věří, že návrh uspěje ve sněmovně i napodruhé, což očekávají i politici ČSSD. "Můj odhad je, že zákon ve sněmovně projde tak, jak prošel poprvé," uvedl Rychetský. Konflikty s ústavou se podle něho vyřeší dvěma kroky vláda navrhne změnit ústavu v paragrafu o hlavním cíli banky tak, aby ústava i zákon mluvily o cenové stabilitě, a rozpornou pasáž o jmenování bankovní rady vyškrtne ze zákona Ústavní soud.
Vyřešit by se časem měly i rozpory s evropským právem, a to patrně další novelou zákona. Podle zdroje obeznámeného s požadavky Evropské komise bude Brusel navrhovat, aby sněmovna při jednání o zamítnutém zákonu projednala rovnou jeho další novelu a oba konfliktní body dodatečně opravila.
| Návrh poslance Sobotky (ODS) Paragraf 6, odstavec 3): Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady navrhuje vláda |
| Stanovisko ČNB: Navrhovaný odstavec 3 je v rozporu s článkem 62 písm. k) Ústavy, který obsahuje dosud nikým a nijak neomezené právo prezidenta republiky jmenovat členy bankovní rady ČNB. (ÚSTAVA, Hlava třetí, Moc výkonná, Prezident republiky, článek 62: k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. ) Znamená to, že prezident republiky není dosud vázán žádným návrhem na jmenování určité osoby členem bankovní ČNB a nikdo mu není oprávněn předložit návrh, kterým by se musel zabývat. Toto ústavní právo prezidenta republiky lze omezit pouze ústavně, nikoli běžným zákonem. Z těchto ústavních důvodů by návrh odstavce 3 neměl být přijat a v důsledku toho nelze přijmout celý navrhovaný paragraf 6, protože pozměňovací návrh se týká paragrafu 6 jako celku. |
| Návrh poslance Tlustého (ODS) (zkráceno): 1) Rozpočet, který se týká činností vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle České národní banky, schvaluje bankovní rada. 2) V části provozních a investičních výdajů, hospodaří Česká národní banka podle rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Návrh tohoto rozpočtu sestavuje bankovní rada České národní banky a předkládá jej předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. |
| Stanovisko ČNB: Navrhovaná změna znamená částečný přenos pravomocí bankovní rady ve schvalování rozpočtu ČNB na Poslaneckou sněmovnu a znamená, že by se ČNB řídila dvěma rozpočty: finanční zajištění činností, vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle ČNB (schvalovala by bankovní rada) a rozpočet provozní a investiční části (schvalovala by Poslanecká sněmovna na návrh ČNB). I takto modifikovaný návrh (původně bylo uvažováno o celkovém přenosu pravomocí v otázkách rozpočtu z bankovní rady na Poslaneckou sněmovnu) jde proti principu finanční (hospodářské) nezávislosti ústřední banky a je odmítaný Evropskou komisí jako neslučitelný se Smlouvou o ES. Rozdělení rozpočtu ČNB na dva samostané rozpočty není dost dobře možné, neboť i provozní rozpočet ČNB zahrnuje financování řady důležitých činností centrální banky, stojících vedle jejího hlavního cíle, např. emise bankovek a mincí, obchody s bankami, správa peněžní hotovosti atd. Není pochyb, že rozhodovat o rozpočtu určité institutce znamená uvést tuto instituci do závislosti na tom, kdo o rozpočtu rozhoduje, rozhodovat i o limitech její činnosti a tak svým způsobem tuto činnost i předurčovta. Návrh proto představuje zásah do nezávislosti České národní banky a neměl by být ze všech těchto důvodů přijat. |
| Návrh poslance Tlustého (zkráceno): Zákon č. 166/1993 SB., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů se mění takto: 1. Paragraf 3 odstavec 3 včetně poznámky č.* zní: "Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky, nejedná-li se o činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle České národní banky stanoveného zvláštním právním předpisem.*) ------------- *) Paragraf 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů." |
| Stanovisko ČNB: Návrh je v rozporu s čl. 97 Ústavy, který v odstavci 1 věta druhá definuje kontrolní pravomoc NKÚ tak, že NKÚ vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, tj. užití prostředků státního rozpočtu v souladu s rozpočtovými výdaji. Protože ČNB nehospodaří se státním majetkem, ale s majetkem svým, a ke státnímu rozpočtu nemá příjmový (jako státní správa), ale odvodový vztah (paragraf 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb.), nespadá pod kontrolu NKÚ a je z jeho působnosti logicky vyňata samotným paragrafem 3 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb. o NKÚ. Návrh, aby ČNB v určitém rozsahu podléhala kontrole NKÚ, by vyžadoval ústavní změnu článku 97 Ústavy, a to formou samostatného odstavce, který by defínoval rozsah této kontrolní pravomoci. Proto by návrh neměl být přijat. |
