Senát zamítl novelu o ČNB

Senátoři včera většinou dvou hlasů zamítli spornou novelu zákona o České národní bance, jejíž některé pasáže odporují ústavě a jiné znepokojují Evropskou komisi. Senát se však svým verdiktem zároveň vzdal poslední příležitosti problematické pasáže opravit, čili pokud včerejší rozhodnutí Senátu přehlasuje Poslanecká sněmovna, což je pravděpodobné, zákon nakonec vstoupí do života i se spornými paragrafy.

Ty navíc politikům dávají do rukou více nástrojů k tomu, aby zasahovali do nezávislosti centrální banky a ovlivňovali část jejího hospodaření a některá její rozhodnutí při tvorbě měnové politiky. Právě tyto pasáže, jež se do zákona dostaly až ve sněmovně a jež by mohly narušit schopnost banky hlídat zdravý vývoj ekonomiky, vadí Evropské komisi.
"Původním smyslem bylo stoprocentně sladit legislativu s normami Evropské unie. Nyní jsme ale v tragické situaci - návrh je v rozporu s ústavou a zpochybňuje jej unie, ale už jej nelze nijak upravit," uvedl po hlasování v Senátu vicepremiér Pavel Rychetský. "Tímto hlasováním jsme se dostali o rok zpátky," míní Rychetský.
Jeden z největších problémů se objevil hned v druhém paragrafu, kde je jako hlavní cíl banky po vzoru Evropské unie uvedeno zajišťování "cenové stability", zatímco ústava hovoří o stabilitě měnové. Další rozpor spočívá v tom, že podle ústavy jmenuje členy bankovní rady prezident. Návrh zákona však tuto pravomoc omezuje a dává prezidentovi na výběr pouze z lidí doporučených vládou.
Evropské komisi tyto rozpory nevadí, protestuje nicméně proti dalším dvěma ustanovením, která podle velvyslance komise v Praze Ramiro Cibriána vzdalují Českou republiku od evropských norem, namísto aby ji přibližovala.
"Pokud sněmovna bude trvat na svém a stanovisko Senátu přehlasuje, pak zákon nebude plně sladěn s normami unie a bude na něm potřeba dále pracovat," uvedl Cibrián. Evropská komise podle něho považuje za problém, aby parlament schvaloval bance rozpočet týkající se jejího provozního a investičního hospodaření a aby banka měla povinnost dosáhnout dohody s vládou na svém inflačním cíli.
"Zákon říká, že banka stanoví svůj inflační cíl po dohodě s vládou, a tím příliš zasahuje do nezávislosti banky. Rovněž kontrola provozního rozpočtu může omezit pružnost banky při plnění její politiky. Rozpočet by musel být přesněji definován, a to tak, aby obsahoval jen omezené množství položek," uvedl Cibrián.
Tyto pasáže, proti kterým se ohradila i sama centrální banka, prosadili do zákona poslanci ODS spolu s hlasy sociálních demokratů. Na návrh ODS se v zákonu objevilo také ustanovení, že na hospodaření centrální banky má dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Návrh rovněž snižuje platy členů bankovní rady na úroveň platů vlády a nově říká, že platy pracovníků centrální banky se mají stanovovat "s přihlédnutím" k platům ve státní správě.
Senátoři byli včera připraveni navrhnout vypuštění některých sporných pasáží. Dalším úpravám však chtěla zabránit ODS, která je spokojena s původní verzí. "Naším zájmem nebylo přijímat další pozměňovací návrhy," uvedla předsedkyně Senátu Libuše Benešová (ODS). Rozhodly proto hlasy čtyřkoalice, jejíž senátoři zákon chtěli zamítnout kvůli jeho nesouladu s ústavou.
Politici ODS věří, že návrh uspěje ve sněmovně i napodruhé, což očekávají i politici ČSSD. "Můj odhad je, že zákon ve sněmovně projde tak, jak prošel poprvé," uvedl Rychetský. Konflikty s ústavou se podle něho vyřeší dvěma kroky vláda navrhne změnit ústavu v paragrafu o hlavním cíli banky tak, aby ústava i zákon mluvily o cenové stabilitě, a rozpornou pasáž o jmenování bankovní rady vyškrtne ze zákona Ústavní soud.
Vyřešit by se časem měly i rozpory s evropským právem, a to patrně další novelou zákona. Podle zdroje obeznámeného s požadavky Evropské komise bude Brusel navrhovat, aby sněmovna při jednání o zamítnutém zákonu projednala rovnou jeho další novelu a oba konfliktní body dodatečně opravila.

Návrh poslance Sobotky (ODS) Paragraf 6, odstavec 3):
Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady navrhuje vláda
Stanovisko ČNB:
Navrhovaný odstavec 3 je v rozporu s článkem 62 písm. k) Ústavy, který obsahuje dosud nikým a nijak neomezené právo prezidenta republiky jmenovat členy bankovní rady ČNB.

(ÚSTAVA, Hlava třetí, Moc výkonná, Prezident republiky, článek 62:
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. )

Znamená to, že prezident republiky není dosud vázán žádným návrhem na jmenování určité osoby členem bankovní ČNB a nikdo mu není oprávněn předložit návrh, kterým by se musel zabývat.

Toto ústavní právo prezidenta republiky lze omezit pouze ústavně, nikoli běžným zákonem. Z těchto ústavních důvodů by návrh odstavce 3 neměl být přijat a v důsledku toho nelze přijmout celý navrhovaný paragraf 6, protože pozměňovací návrh se týká paragrafu 6 jako celku.



Návrh poslance Tlustého (ODS) (zkráceno):
1) Rozpočet, který se týká činností vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle České národní banky, schvaluje bankovní rada.
2) V části provozních a  investičních výdajů, hospodaří Česká národní banka podle rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Návrh tohoto rozpočtu sestavuje bankovní rada České národní banky a předkládá jej předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku.
Stanovisko ČNB:
Navrhovaná změna znamená částečný přenos pravomocí bankovní rady ve schvalování rozpočtu ČNB na Poslaneckou sněmovnu a znamená, že by se ČNB řídila dvěma rozpočty: finanční zajištění činností, vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle ČNB (schvalovala by bankovní rada) a  rozpočet provozní a investiční části (schvalovala by Poslanecká sněmovna na návrh ČNB).

I takto modifikovaný návrh (původně bylo uvažováno o celkovém přenosu pravomocí v otázkách rozpočtu z bankovní rady na Poslaneckou sněmovnu) jde proti principu finanční (hospodářské) nezávislosti ústřední banky a je odmítaný Evropskou komisí jako neslučitelný se Smlouvou o ES.

Rozdělení rozpočtu ČNB na dva samostané rozpočty není dost dobře možné, neboť i provozní rozpočet ČNB zahrnuje financování řady důležitých činností centrální banky, stojících vedle jejího hlavního cíle, např. emise bankovek a mincí, obchody s bankami, správa peněžní hotovosti atd.

Není pochyb, že rozhodovat o rozpočtu určité institutce znamená uvést tuto instituci do závislosti na tom, kdo o rozpočtu rozhoduje, rozhodovat i o limitech její činnosti a tak svým způsobem tuto činnost i předurčovta.

Návrh proto představuje zásah do nezávislosti České národní banky a neměl by být ze všech těchto důvodů přijat.

 

Návrh poslance Tlustého (zkráceno):
Zákon č. 166/1993 SB., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů se mění takto:
1. Paragraf 3 odstavec 3 včetně poznámky č.* zní:
"Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky, nejedná-li se o činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle České národní banky stanoveného zvláštním právním předpisem.*)
-------------
*) Paragraf 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů."
Stanovisko ČNB:
Návrh je v rozporu s čl. 97 Ústavy, který v odstavci 1 věta druhá definuje kontrolní pravomoc NKÚ tak, že NKÚ vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, tj. užití prostředků státního rozpočtu v souladu s rozpočtovými výdaji.

Protože ČNB nehospodaří se státním majetkem, ale s majetkem svým, a ke státnímu rozpočtu nemá příjmový (jako státní správa), ale odvodový vztah (paragraf 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb.), nespadá pod kontrolu NKÚ a je z jeho působnosti logicky vyňata samotným paragrafem 3 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb. o NKÚ.

Návrh, aby ČNB v určitém rozsahu podléhala kontrole NKÚ, by vyžadoval ústavní změnu článku 97 Ústavy, a to formou samostatného odstavce, který by defínoval rozsah této kontrolní pravomoci. Proto by návrh neměl být přijat.