Nový zákon počítal také s tím, že kupující bude od daně osvobozen při koupi prvního bytu nebo domu. Měl naopak zrušit osvobození od daně, která byla zavedena v 90. letech v souvislosti s ekonomickou transformací. Jde například o převody v souvislosti s privatizací státního majetku. Sazbu daně předloha neměnila. Od letoška je čtyřprocentní, o procentní bod vyšší než v minulosti.
Ministr financí v demisi Jan Fischer senátory varoval, že nepřijetí zákona ochudí státní rozpočet v příštím roce o čtyři až sedm miliard korun. Cílem nového zákona, který předložila ještě vláda Petra Nečase (ODS) měla být totiž vyšší efektivita při výběru této daně.
Realitky zrušení normy chválí
Prodejci nemovitostí zamítnutí normy schvalují. "Rozhodnutí vítám. Převod zodpovědnosti za placení daně by pro trh s nemovitostmi znamenal výrazné komplikace. Nemyslím si sice, že by schválení zákona zapříčinilo výrazný propad realitního trhu, ale změna by přinesla komplikovanější vyjednávání o ceně, znamenala by velké komplikace pro prodávající i kupující a prodloužila by dobu prodeje nemovitosti. To je při současné situaci na realitním trhu skutečně nežádoucí," uvedl Hanuš Němeček, výkonný ředitel realitních kanceláří RE/MAX.
Podle něj se zákon zamítl ještě včas, kdy se realitky nezačaly ani na změnu připravovat a nemusely tak do ní investovat.
Vláda musí přijmou opatření pro platnost občanského zákoníku
Norma měla také návaznost na nový občanský zákoník. Vláda bude muset nyní podle senátora ČSSD Jiřího Dienstbiera navrhnout opatření, které přinese kroky nezbytné k funkčnosti nového občanského zákoníku. Senátor změnu odmítl v souladu s doporučením senátního ústavně-právního výboru kvůli tomu, že by to znamenalo neúměrnou zátěž pro ty, kdo si dům či byt chtějí pořídit s pomocí hypotéky.
"Stát si vlastně tuto změnu prosazuje, protože je to pro něj jakoby pohodlnější. Vlastně chce mít lepší podmínky než soukromé osoby z hlediska vymahatelnosti svých pohledávek a neměl by být takto jednostranně upřednostňován," uvedl také Dienstbier.
Zamítnutí zákona prosadili sociální demokraté spolu se Zemanovci a komunisty. Pro přijetí normy, což chtěl senátní hospodářský výbor, hlasovalo jen 20 z 69 přítomných senátorů. Sněmovna, která byla rozpuštěna, nemůže rozhodnutí Senátu změnit.
Stát loni vybral na dani z převodu 7,7 miliardy korun, o rok dřív to bylo asi o 300 milionů korun méně.
