O odvody z hazardu (pětinu rozdílu mezi vsazenými penězi a vyplacenými výhrami) se podělí obce a stát. V případě hracích automatů všeho druhu mají obce dostávat 80 procent z povinných odvodů, stát 20 procent. Poplatek obcím za každý hrací automat má být 55 korun za den, tedy 20 075 korun za rok.
U jiných typů sázek - z kasin či od sázkových kanceláří, kde se sází především na sport - dostanou obce 30 procent, do státního rozpočtu půjde 70 procent.
Schválená podoba zákona, pokud ji potvrdí poslanci, je tak vítězstvím obcí a tvrdou porážkou lobbistů hazardu, kteří se snažili uchránit to, aby mohly sázkové společnosti tak jako dosud samy posílat peníze na obecně prospěšné účely. Kritici této praxe poukazují na to, že se část peněz dosud ztrácela v různých neprůhledných nadacích.
Obce by podle nových pravidel podle odhadu ministerstva financí měly dostávat 5,9 miliardy korun, stát kolem 2,3 miliardy korun. Odvod z hracích automatů všech typů ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 odhadl na zhruba 6,7 miliardy korun, zhruba miliardu korun má představovat odvod z číselných loterií a asi třičtvrtě miliardy z ostatních loterií.
Pro změnu zákona zákona jako celku hlasovalo 64 přítomných senátorů ze 66, proti byl jen Vladimír Dryml z ČSSD. Zdanění hazardu, které je součástí vládní daňové reformy, nyní znovu posoudí Sněmovna. Poslanci původně navrhovali odvody z hazardu rozdělit na tři hromádky - přičemž samy loterijní společnosti by rozhodovaly o tom, kam pošlou třetinu peněz.
Ve Sněmovně se pro to navzdory přání vládních špiček vytvořila koalice napříč spektrem, když pro to hlasovali poslanci ODS, ČSSD, KSČM a také tři z Věcí veřejných (více zde).
Kalousek senátorům poděkoval, že překousli zbytek reformy
"Vážím si vašeho přístupu a vaší práce," poděkoval senátorům Kalousek. Ocenil, že horní komora parlamentu s převahou ČSSD neodmítla celou daňovou reformu, která vychází z vládního programu, ale pomohla předělat tu část reformy, která se podle vlády změnila v naprostý "paskvil".
Kalousek senátory pochválil i přesto, že se od daňové reformy jako celku distancovali a navrhli její odložení na rok 2015. S tím se totiž vládní koalice může příští rok snadno vyrovnat a znovu vrátit účinnost daňové reformy na rok 2014.
Kdyby Senát vládě nepomohl, spadlo by zcela pod stůl to, že hazard má od příštího roku odvádět daň z příjmu ve výši 19 procent, stejně jako kterýkoli jiný druh podnikání.
Senátorka Soňa Paukrtová, šéfka klubu TOP 09 a Starostové, navíc do zákonu prosadila pojistku, že začne platit patnáct dnů poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. To pro případ, že by ještě daňovou reformu vrátil prezident Václav Klaus a jeho schvalování se přehouplo do příštího roku. Vyvstal by pak neřešitelný problém, že by už poslanci nemohli opravit datum účinnosti normy od ledna 2012.
Ve Sněmovně ministr financí při projednávání státního rozpočtu na příští rok navrhl přesun jedné miliardy korun v případě, že senátoři vládě pomohou. 800 milionů má jít do kapitoly ministerstva školství na sport, 100 milionů ministerstvu kultury na opravu kulturních památek a 100 milionů ministerstvu práce a sociálních věcí na sociální projekty neziskových organizací (více zde).
Škromach zkoušel daňovou reformu "zrušit", nezískal podporu
Petr Vícha, šéf senátorů ČSSD
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach neúspěšně navrhoval celou daňovou reformu zrušit. Nezískal podporu, ČSSD dodržela dohodu s Kalouskem. Podle předsedy senátorů sociální demokracie a starosty Bohumína Petra Víchy to od Škromacha byla snaha hodit do zdanění hazardu "vidle". V Senátu by sice ČSSD prosadila svou, ale její verzi by odmítla vládní většina ve Sněmovně.
Daňová reforma počítá s tím, že by lidé neměli odvádět 15 procent ze superhrubé mzdy, ale 19 procent ze mzdy hrubé, z níž se daň z příjmu odváděla ještě před tím, než změnu prosadila bývalá vláda Mirka Topolánka.
Reforma také počítá s tím, že se zaměstnancům zvýší odvody pojistného na zdravotní pojištění o dvě procenta - na 6,5 procenta. Zaměstnavatelé by neměli odvody na sociální a zdravotní pojištění státu dávat jako dosud, ale odvádět mají místo toho daň z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta.
Věci veřejné v daňové reformě ve spolupráci s opozicí prosadily daňové zvýhodnění stravenek, což chtěly ODS a TOP 09 zrušit. Schválen byl přitom zároveň nový zaměstnanecký bonus 250 korun měsíčně, tedy 3 000 korun ročně, který měl původně nahradit daňové zvýhodnění stravenek (více o obsahu daňové reformy najdete zde). Kvůli tomu, že má daňová reforma odloženou účinnost, mohou ji ještě politici změnit. Je prakticky jisté, že to vláda bude chtít udělat.
