Čínský prezident Si Ťin-pching na WEF v Davosu (17. ledna 2017).

Čínský prezident Si Ťin-pching na WEF v Davosu (17. ledna 2017). | foto: Reuters

Čínský prezident Si stojí za globalizací. Ochranářství není řešení

  • 22
Čínský president Si Ťin-pching vystoupil v úterý na „pouti“ globalizace, Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Lídr druhé největší ekonomiky světa vyzval k podpoře a rozvoji světového obchodu. Prezident Si nadto varoval před ochranářskými tendence a zároveň varoval před obchodní válkou, která podle něj nemůže mít vítěze.

Si Ťin-pching je vůbec první prezident Číny, který se účastní Světového ekonomického fóra pořádaného ve švýcarském Davosu.

„Je pravda, že ekonomická globalizace vytvořila nové problémy, to však není důvod, abychom ji odepsali. Spíše bychom se měli přizpůsobit a ekonomickou globalizaci usměrňovat, tlumit její negativní dopady a zajistit, aby přinášela prospěch všem zemím,“ prohlásil čínský prezident.

Globální ekonomika je rozbitá, říká charita. Čísla hovoří o dobré kondici

Ve své řeči tak vyjádřil podporu globálnímu ekonomickému uspořádání, které stálo za čtyřmi desetiletími čínského ekonomického rozmachu. Si nezůstal vůči globálnímu propojení světa a obchodu kritický. Politické a finanční elity by podle něj měly problémy globalizace řešit adresně, aniž by se od ní odvraceli jakožto od celku.

Reagoval tak na vzrůstající protekcionistické tendence, které v posledních měsících stály za zpomalením globálního obchodu a částečně vedly ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem nebo k rozhodnutí britských občanů opustit Evropskou unii.

Si Ťin-pching ve své řeči zástupce zemí, kteří i přes značnou změnu v rétorice dle svých slov nadále podporují volný obchod, nejmenoval. Upozornil na to, že k některým globálním problémům vedlo přebujení finančních trhů a jejich nedostatečná regulace.

Svádění viny na globalizaci problémy nevyřeší

„Nemá cenu vinit globalizaci ze světových problémů, a to proto, že za ně nemůže,“ řekl Si. „A ani to problémy nepomůže vyřešit,“ dodal.

Si před účastníky Světového ekonomického fóra předstoupil v roce, kdy Francii, Nizozemsko, Itálii ale i Německo čekají volby, ze kterých mohou vzejít představitelé států, kteří již teď varují před globální ekonomickou strukturou a volají po upřednostňování národních zájmů.

Prezident Si neopomenul zmínit výjimečný hospodářský růst, kterému se Čína zejména posledních pětadvacet let těšila. Třiašedesátiletý rodák z Pekingu ujistil, že tamní vláda hodlá nadále pokračovat v hlubších reformách a zdůraznil, že země nebude znehodnocovat domácí měnu jüan, aby ještě více podpořila svoji konkurenceschopnost.

Právě za obojí je Čína dlouhodobě kritizována. I přes značnou liberalizaci ekonomiky je v posledním čtvrtstoletí zároveň svými obchodními partnery často viněna ze zachovávání obchodních bariér a protekcionistického přístupu k zahraničním investicím. Zatímco čínský kapitál se v posledních deseti letech uchytil ve většině zemí světa, včetně těch nejrozvinutějších, Peking si klíčové investice do vlastní infrastruktury a klíčových technologických a průmyslových odvětví brání.

Němečtí politici a průmyslníci varovali před nevyvážeností obchodu mezi Čínou a Německem (více čtěte zde) a nastupující americký prezident Donald Trump zemi dokonce označil za měnového manipulátora (více čtěte zde).

Reformy budou, oznámil Peking

Krátce pro prezidentově švýcarském proslovu přišla pekingská centrální vláda s oznámením o nových opatřeních, která mají čínskou ekonomiku více otevřít zahraničním investicím. Patří mezi ně například zmírnění restrikcí pro investice do bank a dalších finančních institucí. Nová opatření by podle vlády měla vytvořit „spravedlivé a konkurenční“ prostředí, které postaví domácí a zahraniční firmy na stejnou úroveň. Peking však nezveřejnil časový harmonogram pro jejich zavedení.

KOMENTÁŘ: Globalizace narazila na své limity. Jsou ekonomické i politické

Čína podle vlády zmírní restrikce pro zahraniční investice v sektorech zabývajících se bankovnictvím, cennými papíry, správou investic, pojišťovnictvím, účetnictvím či úvěrovými ratingy. Umožní rovněž firmám se zahraničním kapitálem vstoupit na čínské burzy.

Peking podle vlády také odstraní restrikce pro zahraniční investice ve výrobě železničního zařízení, motocyklů a etanolu i ve zpracovaní olejů a tuků, uvedla agentura Reuters.

Již v pondělí v předvečer zahájení jeho 47. ročníku setkání v Davosu předestřel základní osu svého projevu. „Protekcionismus, populismus a deglobalizace jsou na vzestupu. To není dobré pro užší globální spolupráci,“

Siho byznys tým na pouti globalizace

Historicky významná delegace při návštěvě čínského prezidenta na Světovém ekonomickém fórů zahrnuje více než osmdesátku byznysmanů, včetně šéfa internetové megatržnice Alibaba Jacka Ma nebo nejbohatšího Číňana Wanga Ťien-lina. Setkání více než tří tisíc lídrů světového byznysu a politiky se účastní i šéf čínské sociální sítě Baidu nebo prezidenti společností Huawei a China Telecom.

Si Ťin-pching není jediným vysoce postaveným politikem, který letos na fóru vystoupí. K těm patří i končící viceprezident USA Joe Biden nebo britská premiérka Theresa Mayová. Z finančních elit do horského rezortu míří například šéf Goldman Sach Lloyd Blankfein i jeho protějšek z GP Morgan Jamie Dimon. Účast tradičně potvrdila šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová nebo Benoît Cœuré z Evropské centrální banky.

Zastoupení má v Davosu tradičně velký byznys se jmény jako Sheryl Sandbergová nebo Bill Gates. Seance globalismu se účastní i přední světoví ekonomové a politologové včetně laureáta Nobelovy ceny Josepha Stiglitze, Nuriela Roubiniho nebo Iana Bremmera.