Vláda se totiž nezajistila proti pohybu kurzu. Posilování koruny měla sice zabránit dohoda ČNB a vlády o tom, že eura z privatizace koupí centrální banka do devizových rezerv a pak je bude postupně směňovat, což dramaticky kurz neovlivní, ale česká měna posilovala stále. Důvody jsou stále tytéž, hlavně velký příliv zahraničních investic.
"Problém to je," připouští náměstek ministra financí Eduard Janota. Nicméně dodává, že zajištění proti pohybu kurzu je dost nákladné a šlo by také na vrub zaplacené sumy.
Peněz však nakonec může být ještě méně. Zatím totiž není jasné, kdy německá RWE Gas za Transgas zaplatí, protože ještě neskončilo řízení antimonopolního úřadu. Ten se měl původně k privatizaci vyslovit koncem března, ale vzal si na své rozhodování delší, pětiměsíční lhůtu.
Odhadovat, jaký bude na podzim kurz, se podle ekonomů podobá věštění z křišťálové koule, nicméně není pravděpodobné, že by byl slabší než loni v prosinci. "V druhém pololetí dojde k mírnému zpevnění kurzu až na 30 korun za euro," předvídá například Raiffeisenbank.
To by znamenalo, že vláda získá o deset miliard méně, než původně počítala. Na slíbené peníze čekají hlavně fondy dopravy a bydlení. Menší balík zřejmě kvůli silnému kurzu dorazí i do státního rozpočtu, který letos počítá s 19,65 miliardy korun vymožených z ruského dluhu.
V dolarech jde o 536 milionů, které již jsou na účtu v ČNB a v druhé čtvrtině roku by měly postupně putovat do státní pokladny. Při současném kurzu by šlo po přepočtu na koruny o 870 milionů méně.
S podobným problémem se bude vláda vzhledem k očekávanému dlouhodobému zpevňování kurzu potýkat i při další privatizaci. Jediným východiskem kromě zajištění je dohodnout s investory částečnou platbu v korunách. "Budeme se o to snažit," říká Janota.