Silniční kolo

"Prodávají se málo a na obzoru není změna," stěžovalo si svorně několik výrobců na jarním veletrhu sportovního zboží Sportprague.
"Prodávají se málo a na obzoru není změna," stěžovalo si svorně několik výrobců na jarním veletrhu sportovního zboží Sportprague. V každém větším cykloobchodě je k vidění pár modelů na sportovní ježdění, ovšem za desítky tisíc korun, proto tato kola, s ohledem na výši průměrného platu v tuzemsku, slouží jen jako dekorace prodejen.
(kt)

"Na silničním kole s berany jezdím odjakživa, tvrdí pětašedesátiletý astronom Jiří Grygar. "V roce 1953 jsem si za první vydělané peníze pořídil esku, a když se mi po pětatřiceti letech zcela rozpadla, přesedlal jsem na favorita." Od syna si občas půjčuje do terénu horské kolo, ale to je spíš výjimka. Kdysi jezdíval denně, teď na favoritce vyrazí nejčastěji za prací do hvězdárny v Ondřejově. Túra tam a zpátky obnáší šedesát kilometrů. "Kolo postupně vylepšuju, teď mám na něm trojtalíř a vzadu pětikolečko, blatníky, světlo i nosič."
(jhd)