Sítí stezek se blížíme Evropě

V předlistopadových pravidlech silničního provozu byla dopravní značka Stezka pro cyklisty spíše do počtu, v posledních letech se ale cykloturistika v Čechách rozmáhá stále více. Na bicyklech vyrážejí celé rodiny, přibývá cykloturistických oddílů i tras. K mání jsou i speciální služby pro cykloturisty - například v libereckých ulicích začne brzy sloužit trezor na uschování kol. Cykloturistice nahrává i ekologický charakter tohoto způsobu přepravy. "První stezky jsme v severních Čechách vyznačili někdy kolem roku 1993," říká Miroslav Hofman z ústeckého Klubu českých turistů. Vsoučasné době je Česká republika protkána přibližně čtyřmi a půl tisíci kilometry cykloturistických tras. Nejhustší síť mají jižní Čechy, ale nezaostává ani Ústecký kraj s dálkovými trasami Krušnohořím a podél Labe. Nejdelší českou cyklostezkou je trasa Praha-Vídeň. Z evropských států mají nejvíce stezek Rakousko a Švýcarsko. Kde se berou peníze na výstavbu cyklostezek? Dává na ně peníze Evropská unie prostřednictvím programu Phare a přispívají na ni i okolní obecní úřady, například Ústí nad Labem či Libochovanech. Na stavbu přispívají i štědří sponzoři. "Na cyklostezku Praha-Vídeň získalo sdružení Greenways peníze od výrobce letadel Boeing," připomíná jednu z perliček Hofman. Podobně kuriozní je i skutečnost, že idea cyklostezky Most-Doksy se zrodila v hlavě pracovníka úřadu práce. "Podobné stezky dají lidem práci jak při budování, tak později v turistických službách po trase," konstatoval před časem ředitel Úřadu práce v Litoměřicích Ivan Vilím. K budování stezek existují v zásadě dva přístupy. Buďto značkaři opatří již stávající cestu nebo silnici směrovými tabulemi (příkladem je trasa Dubá-Ploskovice), nebo dělníci položí asfaltový nebo štěrkový povrch cyklostezky prakticky na zelené louce. "Asfaltový povrch památkáři bohužel ne všude povolí, proto jsme museli například v Opárenském údolí použít štěrk, bohužel takováto stezka si bude žádat častěji opravy," tvrdí Ludmila Kubálková ze sdružení CTK Modo, které má na starosti budování stezky Most-Doksy. Česká republika má zatím rezervy hlavně v budování městských stezek. Potvrzuje to i cyklista Jan Švarc ze Štětí, který měl možnost jezdit po cyklostezkách v bavorské metropoli Mnichově. "Z jednoho konce města na druhý se tam člověk pohodlně dostane po stezkách, aniž se připlete do cesty autům. Cyklisté mají dokonce na stezkách své malé křižovatky a semafory. Srážka hrozí jen v případě, když si některý zmatený chodec splete cyklostezku s chodníkem. Nevýhodou takto organizovaného systému je fakt, že i cyklista může po neuposlechnutí světel na svém malém semaforu dostat velkou pokutu, protože německá policie stezky hodně hlídá," říká Švarc.