Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Škoda Auto je deset let pod křídly VW

  16:43aktualizováno  16:43
Mladá Boleslav - Mladoboleslavská Škoda letos slaví deset let od okamžiku, kdy ji koupil německý Volkswagen. Je vůbec důvod k oslavám? Škodováčtí bossové se na jubileum těší, i když žádné velké průvody ani celopodnikové slavnosti neorganizují. Ale slavit se bude. "Když se podívám zpátky, splnilo se všechno, co jsme si předsevzali, i když tomu tehdy možná někdo nevěřil. Letos snad vyrobíme půl milionu aut, jak jsme chtěli. Zůstala nám značka, vlastní vývoj i zaměstnanost," bilancuje Zdeněk Patočka, bývalý vývojový náměstek a nyní poradce vedení.

Zatímco před deseti lety sjíždělo z jedné výrobní linky v Boleslavi kolem 170 tisíc favoritů, dnes je areál automobilky dvakrát větší a loni Škoda prodala rekordních 450 tisíc aut.

Čtyři z pěti škodovek mířily na vývoz, a to většinou na západ, kde byla česká auta před deseti lety pro smích. Brzy má přijít na trh nová velká limuzína. Vloni Škoda vydělala 3,3 miliardy.

Bez silného partnera nelze přežít
Na doby, kdy se o dalším osudu Škodovky rozhodovalo, si v Boleslavi dobře pamatují. "Už v roce 1985 nám bylo jasné, že je konec a sami nedokážeme přežít," vzpomíná někdejší obchodní náměstek a člen nejvyššího vedení podniku, nyní šéf tuzemského odbytu Škody Luboš Kopecký.

Když se ve finále rozhodovalo mezi Volkswagenem a Renaultem a Němci začali mít navrch, pro mnoho lidí to byla silná káva. "Hlavně ti starší, co zažili válku, se s tím těžko srovnávali a křičeli, že tenkrát Němci odešli a teď dostanou všechno bez boje," vzpomíná odborář Jiří Cindr, který ve Škodě pracuje už 40 let.

Lidé však brzy na protiněmecké nálady zapomněli, okouzleni vidinou platů v markách a představami o německé životní úrovni.

"Byla to euforická doba. Věřilo se na utahování opasků a na to, že za deset let máme všechno srovnáno. I my jako odbory jsme nakonec bojovali za Volkswagen, byli jsme za ně ochotni i stávkovat," říká dnešní předseda škodováckých odborů a člen dozorčí rady Škody Jaroslav Povšík. "Kdyby to mohli vrátit, neměnili by. I když mnozí jsou přesvědčeni, že je firma šidí," soudí odborář.

Škodováci: hrdí i zklamaní
Vyslanci německého koncernu jsou spokojeni a věří, že Škoda musí být pro Čechy symbolem prosperity a úspěchu. "Octavia a fabia pomohly vrátit českému průmyslu ztracenou prestiž. Myslím, že lidé v Čechách jsou na ně hodně pyšní," říká služebně nejmladší šéf představenstva Škody, personalista Helmuth Schuster.

Pýcha, o které mluví Schuster, je ze škodováků cítit. Ale mísí se s hořkostí a věčnou otázkou, proč lepších výsledků nedokázala Škoda dosáhnout sama, bez pomoci zvenčí.

"Ve fabrice je pořádek a čisto, ale bohužel nás to museli naučit Němci, sami jsme to neuměli," lituje škodovák pokuřující v noci po směně před jedním z boleslavských hypermarketů.

Vysoké platy, ještě vyšší pracovní tempo
Zvláštní téma jsou platy. Ve Škodě je průměrná hrubá mzda 20 023 korun (včetně vysokých platů manažerů), nejvíce lidí bere mezi 12 a 14 tisíci. K tomu automobilka v průměru přidává 14 procent navrch jako osobní ohodnocení.

Průměrný plat v okrese přesahuje 15 tisíc korun a je druhý nejvyšší po Praze. Avšak mnozí takové srovnání odmítají. "Normální člověk by tam nevydržel ani týden. Teď jsme měli na dílně audit a takovou buzeraci jsi nezažil," tvrdí žena nad pivem, která pracuje na montáži převodovek, ale teď do práce nechodí.

Po pracovním úrazu má náplast přes celé oko. V továrně se dělá nepřetržitě od nedělní noci do sobotního rána, ve vysokém tempu a zmetky se netrpí. Lidé zvyklí na jiný režim si těžko zvykají. "Je to hrozné," povzdechne si řemeslník, který pracoval 37 let v upadajícím Liazu a už téměř rok dojíždí do Boleslavi.

Zasněně vzpomíná, jak s dílenskou partou v Liazu stíhali plnit pracovní zakázky i s posezením u piva a opékáním prasat přímo na dílně. "A šlo to. Ale to už je bohužel nenávratně pryč," posteskne si.

Jako červený hadr pak na škodováky působí zisky firmy, které nyní prudce rostou. "Když čtou o úspěchu firmy, nedokážou pochopit, proč z toho sami nemají víc. Zisk roste o 26 procent a platy o deset, a to jim nejde dohromady," přiznává Povšík.

Peněz je dost
S tím, jak vydělává Škoda a její zaměstnanci, na daních bohatne i městská pokladna. Letošní rozpočet Boleslavi přesahuje půl miliardy korun, což je na poměry padesátitisícového města nadprůměrná částka.

"Výběr daní je u nás po Praze nejvyšší v republice, třeba třiapůlkrát větší než ve stejně velkém Znojmě," uvádí Soňa Korfová z boleslavské radnice. A tak se rýsují velké plány - stavba aquaparku, krytého bazénu a Boleslav by se možná už konečně mohla zbavit i železničního přejezdu v centru, přes který jezdí železniční vlečka do Škody, a každou chvíli se tak centrum neprodyšně rozdělí na dvě části.

A zatímco škodováci si na své platy často stěžují, podnikatelé - v Boleslavi jich je kolem sedmi tisíc - si pochvalují: "Samozřejmě jsme šli do Boleslavi kvůli kupní síle. Lidí je tu méně, ale utrácejí víc, jeden nákupní košík je tady v průměru o pětinu větší než v Teplicích," říká šéf čerstvě postavené Hypernovy Zdeněk Bartůška.

Zlatý věk hypermarketů
Když škodováci berou výplatu, nasazuje 28 pokladních místo normálních šestnácti. Konkurenční Interspar nedávno prodloužil otevírací dobu do jedenácti - kvůli těm, kteří jdou z noční směny ze Škodovky.

Boleslav firmám přináší také zvláštní náklady. "Škoda nasadila mzdy vysoko a tomu se musíme přizpůsobit. Za stejnou práci tady lidé dostávají až o třicet procent víc než v některých jiných našich prodejnách," říká Bartůška.

Díky hypermarketům padlo u většiny zboží pravidlo, že v Boleslavi je draho. Nová čerpací pumpa Hypernovy srazila ceny benzinu na 25 korun, uvnitř hypermarketů stojí vše stejně jako v jiných částech republiky.

Jinak se ceny drží, třeba byty vyjdou téměř na stejné peníze jako v Praze. "Poptávka je vysoká, nejvíc po bytech 2+1. Když jej někdo nabídne za 600 tisíc, tak je hned pryč. Z devadesáti procent jde o byty na sídlišti," říká Petr Michalech z boleslavské realitní agentury Adria.

Zájem trvá, i když podle posledních statistik se lidé stěhují z města ven a počet obyvatel loni poprvé klesl pod 45 tisíc. "Lidé se v poslední době mnohem častěji stěhují na okolní venkov," vysvětlil vedoucí správního odboru městského úřadu v Mladé Boleslavi Stanislav Grospič.

Každému v Boleslavi - stejně jako dělníkovi u piva v Dřeváku - je jasné, že jestli město má příštích deset let dál bohatnout, musí vydělávat i automobilka. Ta sice letos chce trhnout další rekordy, ale šéfové přiznávají, že růst už nebude tak strmý jako například loni.

Ale o tom, že by prodej aut, zisky a investice měly někdy klesnout, nikoho ve Škodě ani v Boleslavi nenapadne ani přemýšlet. "Nedej bože, aby autoprůmysl postihla nějaká krize. Město stojí i padá se Škodovkou. Naštěstí za těch deset let poptávka pořád roste a snad se udrží i dál," doufá historik Herčík.

Už na podzim může vstoupit na trh největší škodovka v historii - její studie zatím nese název Škoda Montreux.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

True Gault
Aplikace vytvoří pomocí skenu nohou dokonale padnoucí lodičky

Dámské boty na podpatcích už nemusí být nepohodlné. Newyorský start-up True Gault představil vůbec první aplikaci pro iPhone, která naskenuje nohy a vytvoří...  celý článek

Ředitel společnosti Spak Sušice Tomáš Froyda. (16. prosince 2016)
Sušický kečupář Spak nemá dost lidi, některé výrobky škrtne

Zatímco zájem o dresinky klesá, kečupům Spak se daří. Nyní však firma plánuje nabídku zúžit. Důvodem je nedostatek personálu, se kterým se firma potýká.  celý článek

(ilustrační snímek)
Tesco přestane ve Střední Evropě prodávat vejce z klecových chovů

Obchodní řetězec Tesco přestane do roku 2025 prodávat vejce z klecových chovů v zemích Střední Evropy. V Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku už bude řetězec...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.