Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V příštím roce bude dráž. Platy by ale mohly růst rychleji, říká šéf ČNB

  18:02aktualizováno  18:02
Lidé, kteří často vyrážejí na dovolenou za hranice, na něj asi dlouho nezapomenou. Kvůli politice slabé koruny je všechny nákupy vyjdou dráž. Guvernér České národní banky Miroslav Singer říká, že rozhodnutí oslabovat korunu bylo správné.

Guvernér České národní banky Miroslav Singer | foto:  Petr Topič, MAFRA

Současná čísla ukazují, že rozhodnutí bankéřů z předloňského listopadu oslabit domácí měnu bylo správné. Bez něj by se skomírající ekonomiku nepodařilo nastartovat.

„Pro mě je pořád frustrující, že jsme po kurzových intervencích nesáhli dřív,“ říká šéf ČNB Miroslav Singer. Zároveň si myslí, že příští rok bude o trochu dráž. „Platy by však mohly růst rychleji,“ tvrdí Miroslav Singer.

Co nás čeká příští rok, bude dráž?
Bude lehounce dráž. Cenový růst se bude vracet k tomu, který jsme znali před velkou recesí. Někde nad jedno procento ročně. Ale žádného skokového zdražování se obávat nemusíme.

A budeme se mít lépe?
Naše prognóza ukazuje na slušný růst. Nebude sice už tak závratný jako letos, protože odpadnou jednorázové faktory – třeba dočerpávání evropských fondů nebo pozitivní šok v podobě poklesu cen ropy, ale pořád to bude kolem přijatelných tří procent.

Poznáme růst i na výplatnicích?
V peněžním vyjádření by mohly platy růst daleko rychleji. Z toho sice část ukrojí růst cen, protože inflace se bude blížit našemu dvouprocentnímu cíli, ale i v případě reálných mezd čekáme vzestup. Nás však spíš zajímá celkový objem mezd než průměrné platy, protože vypovídá o tom, jak si ekonomika vede, kolik mají lidé na útraty. Díky klesající nezaměstnanosti to číslo roste mnohem rychleji než platy, do ekonomiky se dostávají peníze.

Jakou zásluhu na růstu ekonomiky bude mít politika ČNB, která se snaží držet korunu slabou?To se těžko dává do čísel. Víme, že v roce 2014, prvním po zahájení intervencí, přispívala naše měnová politika k růstu ekonomiky třetinou až necelou polovinou. Ten efekt trochu slábne. Ale stále ovlivňujeme vývoj tím, že dáváme podnikatelům jistotu ohledně kurzu. A uvolněné měnové podmínky přinášejí větší množství peněz v ekonomice. To jí jako celku pomáhá.

Miroslav Singer (47)

  • V čele České národní banky mu zbývá poslední půlrok. Do vedení ho v únoru 2005 jmenoval nejprve jako viceguvernéra tehdejší prezident Václav Klaus.
  • Před nástupem do ČNB působil v byznysu. Pracoval na vrcholových pozicích ve skupině Expandia, později v poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers ČR.
  • Singer je ženatý a má dvě děti.

Když podnikatelé říkají, že jim vyhovuje jistota kurzu, určitě budou naštvaní, až kurz uvolníte.
To nepochybně. Změna je vždy hrozná věc. Je jasné, že dnešní stav výrobní bázi i ekonomice vyhovuje. Když podnikatelé nemusí tolik přemýšlet o kurzových pohybech, mohou se zaměřit na jiná hlediska v životě firmy. Také chtějí mít jistotu, že kurz koruny po opuštění naší politiky intervencí někdy na přelomu roku 2016 a 2017 dramaticky neposílí. Odpovídáme jim, že není důvod, proč by to měla ČNB dopustit.

Kde by byl dnes kurz koruny, kdybyste v roce 2013 nezasáhli?
Troufnu si říct, že bychom nezažívali čtyřprocentní růst ekonomiky. Padaly by ceny, to by ekonomice neprospívalo. Uvědomte si, že jsme tehdy rozhodně nebyli vnímáni jako úspěšná země, která roste jako z vody. Začínala převládat mentalita „prospoření se“ k růstu – sekaly se výdaje státu, firemní investice. Takže kurz by byl jinde. Je možné, že těsně po začátku intervencí by byl silnější. Ale je také možné, že by teď kvůli tomu, že by ekonomika šla mnohem horší cestou, byl slabší.

Podle analytiků by byl dnes kurz bez vašich intervencí někde mezi 24 a 25 korunami za euro.
Jenže oni pracují jen s čistými výsledky zahraničního obchodu. Ty sice zdánlivě vypadaly dobře, ale vývozy i dovozy před naším krokem rychle padaly. A ty dovozy kvůli nedostatku investic o něco rychleji. To bilanci zlepšovalo, ve skutečnosti však ekonomika ztrácela konkurenceschopnost. Firmy odkládaly investice, po dva roky jejich hodnota klesala. Takovou zemi začnou investoři dříve či později opouštět. Pozitivní výsledky zahraničního obchodu nebyly založeny na zdravých číslech, proto se mi nezdá, že by kurz měl být dramaticky jinde, než je teď.

Ohrožuje něco zhruba tříprocentní růst, který pro příští rok odhadujete?
Existují geopolitická rizika, s těmi nic neuděláme. A pár drobnějších rizik – je otázka, jak velké bude oživení v Evropě, co bude s cenami surovin a jak se vývoj na světových trzích promítne do snížení regulovaných cen energií u nás.

Evropa teď zažívá uprchlickou krizi. Odráží se to ve vašich prognózách?
To jsou ta geopolitická rizika. Počítat se s tím moc nedá, situace se navíc mění strašně rychle. A je otázka, jaké tomu přiřadit znaménko, zda to růstu spíše pomůže, či uškodí. Krátkodobě to může být prorůstový faktor – migranti bez úspor dostanou peníze, které s největší pravděpodobností utratí. Ale není to klíčový faktor, může jít o desetiny HDP.

Pokud ti lidé zůstanou v Evropě, mohou jí dlouhodobě pomoci?
Nedokážu říci, co se stane. Po tom pozvání do Německa o sobě všichni logicky tvrdí, že jsou Syřani, ale ve skutečnosti jich zřejmě významná část pochází z Balkánu. A nejsou to uprchlíci, ale ekonomičtí migranti. Ti však mají větší schopnost se tu usadit. Nezapomeňte, že my jsme absorbovali mnoho tisíc lidí, například z Balkánu kvůli tamním válkám. Obecně je asi k trvalému usazení třeba, aby je systém nutil co nejrychleji jít do práce. Když musíte makat na jeden a půl směny, abyste zajistili rodinu, nemáte moc času přemýšlet o nepravostech. Rychleji se naučíte jazyk a poznáte kulturu země.

Dělají to tak Němci?
Zdá se, že nejhůře se migranti integrují v zemích, které byly donedávna nejštědřejší – jako Německo či Švédsko. Teoreticky jsou v integraci strašně podporovaní, ale zároveň nejsou v mlýnici trhu práce. Podívejte se, jak se u nás usazovali Vietnamci. Nikdo je dramaticky neintegroval, ale zároveň je nikdo nevyhazoval z práce, kterou dělali. Dnes tu máme relativně silné etnikum. A až na nějaké výtky – jako problémy s placením daní u trhovců – se mi zdá, že tu nejen nikomu nevadí, ale jsou vnímáni mnoha lidmi jako příjemné obohacení.

Naše ekonomika je značně závislá na německé, takže je pro nás důležité, jak si vede. V létě jste zmiňoval, že Německo neroste tak rychle, jak by mohlo, ale nevěděli jste proč. Už máte jasno?
Pro Německo je teď dvouprocentní růst relativně slušný. Už vyčerpalo hodně svých jednorázových prorůstových faktorů. Dost se orientovalo na trhy, které teď zpomalují, jako je Čína a Rusko, a zpomaluje s nimi. Navíc mu nepomáhá oslabení eura tolik jako jiným, méně výkonným ekonomikám Evropy. Platí totiž, že čím sofistikovanější ekonomika, tím méně ji ovlivňují pohyby kurzů. Německo není neproduktivní ekonomika, zároveň však nebude takovým motorem růstu. Na rozdíl od Německa je pro nás současná situace výhodnější, víc nám přidává na konkurenceschopnosti.

A jaký má dopad na naše podniky současná situace kolem Ruska?
Nás trochu ovlivnily ruské protisankce u dovozu potravin, ale ti velcí zdánliví dovozci stejně už v Rusku dávno vyrábějí. Třeba Hamé. Proč by na paštiky dováželo vepřové půlky do středu Ruska, když je tam mohou koupit. Do Ruska a na Ukrajinu jsme vyváželi přes pět procent našich vývozů, o to přicházíme. Není to však žádná tragédie, s níž by se ekonomika nebyla schopná vyrovnat. Ale pro konkrétní firmy to je nepříjemné.

Nebudou české ekonomice chybět peníze z evropských dotací?
Peníze chybějí vždycky. Když jí jednorázově dáte impulz, roste rychleji. To je podobné jako s migranty. To, co dostanou, nejspíš rychle utratí a ekonomika tím impulz dostane. Ale dlouhodobě jde o to, zda dokážou generovat výdělek, aby se zaplatili sami. Nejlepší cesta není zamknout je v dotacích a současně jim omezovat vstup na trh práce. Kdyby se dověděli, že takto s nimi bude zacházeno, tak nejspíš migrují v menší míře. A co se týče dotací, když už ty peníze jsou, proč je nevyužít. Druhá věc však je, zda jsou využity rozumně, smysluplně. V regionech narážíme třeba na to, že starostové se před lety poučili, že když si za dotace pořídí veřejné osvětlení, tak na to, aby svítilo, už žádné evropské peníze nejdou.

Modernizuje se naše ekonomika dostatečně, aby obstála ve světové konkurenci? Teď se třeba hodně mluví o čtvrté průmyslové revoluci, o digitálně propojených fabrikách.
Myslím, že IT expertů máme dost a jsou schopní leccos vymyslet. Míra přijímání těchto věcí je slušná, navíc podpořená tím, že nad řadou firem sedí Němci, kteří jsou z toho nadšeni. Jiná věc je, jestli jsme schopni si udržovat vzdělanost, která s tím souvisí. Tam jsem skeptičtější.

Proč?
Z mezinárodních srovnání plyne, že chybějící povinná maturita z matematiky nás přichází draho. Vidím to sám, když se na přednáškách vyšších odborných a menších vysokých škol ptám studentů ekonomiky, kdo z nich ji má. V lepším případě se přihlásí polovina. Ti zbylí se tam možná přišli naučit nějaké vlastivědné znalosti nebo věty, jimiž se hodlají prokecat životem. Hodně lidí si myslí, že ekonomika je o povídání. Ale cenní jsou lidé, kteří umějí o číslech rychle přemýšlet. Není třeba umět integrovat, ale při pohledu na čísla poznat, že je tam možná chyba. Tenhle typ rychlého myšlení má význam prakticky všude.

Vy jste z matematiky pravděpodobně maturoval.
Já neměl ani jinou možnost, strašně rychle jsem se do toho světa dostal. Můj táta byl kabelový inženýr, tam je relativně těžká matematika. Půjčoval jsem si programovatelnou kalkulačku už někdy v šesté nebo sedmé třídě, naprogramoval jsem na ní přistání na Měsíci. A pak jsem vystudoval gymnázium zaměřené na programování.

Vedete k matematice i své děti?
Od počítačů je musím tahat pryč. Starší dítě má z matematiky slušné výsledky, mladší ještě není na škole, ale už jeví velký zájem o čísla. A vymýšlí, co by mohl prodávat. Na středoškolské matematice považuji za užitečné to, že je to skutečný systém, který se nedá naučit izolovaně. Musíte se to učit postupně. Naopak v biologii proflákáte savce, ale na plazech můžete pořád excelovat. Matematika je naproti tomu skutečný systém. A považuji za strašně užitečné se seznámit s tím, že na světě jsou systémy, které vyžadují několikaleté úsilí, abych byl schopen je zvládnout.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.