Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Školky se státu vyplatí. Kvůli nedostatku míst ale už přišel o miliardy

  10:33aktualizováno  10:33
Odmítnutí ve školce zažil od začátku tisíciletí až milion rodičů, matky (zřídkakdy se to týká otců) musely zůstat doma, a místo aby státu přinášely peníze, braly rodičovský příspěvek a další dávky. Náklady na nové místo ve školce přitom podle výpočtů akademického pracoviště IDEA CERGE-EI dřívější návrat do práce hravě pokryje.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Státu vynese dřívější návrat rodiče do práce při konzervativním propočtu IDEA CERGE-EI 10 404 korun ročně na umístěné dítě. Každý rok by se to mohlo týkat až 32 tisíc rodičů – tedy přínos 332 milionů korun za rok.

Vyšší dostupnost míst ve školkách také znamená, že matka naskočí dřív do práce a neujede jí profesní vlak – včetně šancí na kariérní postup a na růst platu.

To (po odečtení investičních nákladů na rozšíření školek a daňových úlev na školkovném) pro rozpočet znamená přínos dalších 15 800 korun ročně za každé umístěné dítě, uvádějí autoři studie Klára Kalíšková, Daniel Münich a Filip Pertold.

Největší přetlak ve školkách má přitom Česko za sebou – nedostatek míst kulminoval v roce 2013, teď už budou podle demografických předpovědí počty dětí předškolního věku jen klesat.

Neznamená to však, že s opadnutím demografické vlny se problém řeší sám. Podle ekonomů z CERGE- EI jsou nová místa ve školkách i tak potřeba. „Na úrovni mnoha obcí vysoký převis poptávky po školkách nad nabídkou přetrvává,“ uvádějí.

Dřívější návrat do práce odpovídá nastavení společnosti

Jak vyplývá z posledních dostupných dat ministerstva školství, největší problém panuje v satelitních obcích kolem velkých měst – Prahy, Brna a částečně Ostravy. Například některé školky ve Středočeském kraji hlásí překročenou kapacitu o čtyřicet procent.

Politici několik let zaspali, když nedokázali na situaci zareagovat. Teprve v posledních dvou letech se rozjíždějí opatření, která mají umožnit rodičům malých dětí dřívější návrat do práce.

Od podzimu 2014 umožnil zákon zřizovat dětské skupiny pro děti od dvou let – jako alternativu za nedostatkové školky. Letos se mají rozjet mikrojesle pro děti do dvou let. A loni se začaly rozdělovat dotace z eurofondů na zřizování předškolních zařízení. Ministerstvo práce má připraveno osm miliard korun v následujících pěti letech.

Není to pozdě? Podle Kláry Kalíškové ne. „Nastavení společnosti směřuje k tomu, že matky se budou vracet dříve do práce,“ říká. Svědčí o tom i některá opatření, která ministerstva aktuálně chystají – například možnost zrychlit čerpání rodičovského příspěvku na jediný rok.

Dále vznik nároku na místo ve školce od čtyř a pak od tří let nebo uvolnění pravidel a možnost přijímat děti do klasických školek už od dvou let. A nakonec i zmíněné mikrojesle pro nejmenší děti, jejichž zřizování není tak přísné jako u klasických jeslí.

Školka nad vysokou školu

Podle řady studií se investice do školek v dlouhodobém horizontu vyplatí dokonce více než investice do středních nebo vysokých škol.

Školka totiž předurčuje budoucí vzdělávání a kariéru dětí ze sociálně slabších poměrů – často se to týká Romů. Jejich děti do školek chodí v daleko menší míře než většinová populace.

„Děti, které absolvovaly předškolní vzdělávání, mají i po odstínění vlivu nezaměstnanosti a vzdělání rodičů dvojnásobnou šanci na to, že v dospělosti dostanou práci,“ dodává sociolog a analytik společnosti Median Daniel Prokop.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.