- dodnes není znám hlavní majitel společnosti, zastřešující skupinu ovládající český průmysl rostlinných olejů;
- není jasný osud více než 700 milionů korun, které Setuza obdržela za odprodej své energetické společnosti - existuje podezření, že je použila firma Agrocredit;
- majetkový propletenec, v němž se firmy vlastní navzájem, může být podle právního výkladu nezákonný;
- totéž platí o personálním propojení.
CO JE CÍLEM NÁKUPU
Představitelé skupiny tvrdí, že jejich cílem je soustředit nejcennější kapacity tuzemského tukového průmyslu pod jednou střechou, a vybudovat tak silnou a prosperující skupinu, zajímavou pro investory.
Majoritní akcionář Českomoravské finanční a leasingové společnosti, která má být onou střechou ambiciózního projektu, je však neznámý. Není proto zřejmé, koho zastupují lidé, kteří jménem firem ze skupiny jednají.
Kromě olejů a tuků vyrábí Setuza rovněž prací prášky, mýdla a zubní pasty. Podnik se stopadesátiletou tradicí patří k významným severočeským zaměstnavatelům, dnes v něm pracuje zhruba třináct set lidí. Za prvních šest měsíců letošního roku dosáhl provozního zisku 128 milionů korun, který je o více než dvacet procent lepší než výsledek za stejné loňské období.
Kromě Agrocreditu s podílem 49,92 procenta akcií je dalším významným akcionářem Setuzy Fond národního majetku. Jeho akcie jsou však kvůli soudnímu sporu zmrazeny a Fond nevyvíjí v podniku žádnou činnost.
NEJASNÝ POHYB TŘI ČTVRTĚ MILIARDY
Loni na podzim Setuza prodala svou dceřinou společnost Setuza Energetika, jejíž základní jmění představovalo 701 milion korun. Prodejní cenu Setuza nesdělila, podle důvěrného zdroje z podniku však šlo zřejmě o 750 milionů korun, což vedení podniku nepotvrzuje, ale ani nevyvrací.
Nyní Agrocredit, největší vlastník Setuzy, za téměř shodnou částku, přesně 785 milionů korun, koupil nejatraktivnější provoz Milo Holding. Na přímý dotaz, zda se jedná o tytéž peníze, a pokud ano, jak se zhruba tři čtvrtě miliardy korun dostalo ze Setuzy do Agrocreditu, odpověděl Jan Gottvald, předseda představenstva Setuzy a zároveň Českomoravské finanční a leasingové, stoprocentního vlastníka Agrocreditu: "Předpokládal jsem, že mi tuto otázku položíte, ale nebudu se k tomu vyjadřovat."
KDO JE NEJVĚTŠÍ AKCIONÁŘ SETUZY?
Agrocredit, největší akcionář dominantní firmy na tuzemském trhu rostlinných olejů, není uveden v telefonním seznamu. Po-dle obchodního rejstříku má sídlit v Čechyňské ulici v Brně. Na orientační tabuli v přízemí budovy sice označen je, v domě však jeho kancelář hledáte marně. "V současné době ji tu nemají, protože poschodí se přestavuje," uvedla pracovnice zdejší firmy Elfin, která objekt spravuje. Dodala však, že ani jindy se zde lidé z Agrocreditu nezdržují, pouze platí nájem za kancelář a příležitostně si vyzvedávají poštu. Telefonické spojení na ně nezná, objeví se vždy sami.
Schéma vlastnických vztahů ve skupině kolem Setuzy nabízí výklad, že Agrocredit existuje nejspíš jedině proto, aby Setuza mohla vlastnit akcie Českomoravské finanční a leasingové. Bez prostřednictví Agrocreditu by to možné nebylo. Českomoravská finanční a leasingová sídlí podle rejstříku rovněž v Brně, v Šumavské ulici. Ten, kdo ji zde hledá, se však ocitne v kanceláři firmy Gotex, společnosti s ručením omezeným, která patří Janu Gottvaldovi. Ten je vedle své podnikatelské činnosti též místopředsedou Českomoravského fotbalového svazu.
Českomoravskou finanční a leasingovou založily loni na podzim Investiční a Poštovní banka a sama Setuza. IPB upsala, splatila a ještě před koncem loňského roku prodala podíl odpovídající 750 milionům korun, což představuje dvaapadesátiprocentní majoritu v ČMFL.
"Pouze jsme kompletovali větší balík akcií pro další prodej," uvedla mluvčí banky Barbora Tachecí. "Jedná se o obchodní případ, který se odehrál na sklonku loňského roku, a v současné době se IPB ve skupině firem kolem Setuzy nijak neúčastní." Komu byl balík prodán, neuvedla. Největší akcionář ČMFL je tedy anonymní. Zbývajících osmačtyřicet procent, tedy 700 milionů, činí podíl Setuzy.
Bezprostředně po svém vzniku loni v říjnu založila Českomoravská finanční a leasingová firmu Agrocredit. Na jeho konto se vzápětí přesunul podíl 49,92 procenta akcií Setuzy. V tu chvíli se uzavřel vlastnický kruh, v němž každá z firem ČMFL, Agrocredit a Setuza, částečně vlastní sama sebe.
CO ŘÍKÁ PRÁVNÍK
"Podle mého názoru se jedná o zjevnou snahu obejít ustanovení obchodního zákoníku, které upravuje nabývání vlastních akcií," domnívá se právník Martin Krumich z pražské advokátní kanceláře Oldřicha Choděry. "Upisovat či nabývat vlastních akcií totiž společnost smí pouze ve zvláštních případech, které se na firmy ve schématu nevztahují."
Navíc předseda představenstva Jan Gottvald a Petr Voborník a Marián Štetina, kteří jsou jeho místopředsedy, tvoří kompletní představenstvo Českomoravské finanční a leasingové.
"Domnívám se, že zde jde o porušení dalšího ustanovení obchodního zákoníku, a sice zákazu konkurence členů představenstva," řekl dále Krumich.
Doplnil však, že vlastnické a personální uspořádání obsahuje několik formálních pojistek proti příslušným paragrafům. Proto by podle Krumicha mohli různí právníci věc vykládat a posuzovat odlišně.
Letos v březnu potvrdila mluvčí Komise pro cenné papíry Šárka Samková, že komise považuje vlastnické a personální vztahy ve firmách kolem Setuzy za nestandardní, a předala proto orgánům činným v trestním řízení podnět k jejich prošetření. Trestní stíhání zahájeno nebylo, výsledky šetření nejsou známé.
Jan Gottvald trvá na tom, že vlastnické vztahy, stejně jako financování nákupu Milo Surovárny, jsou naprosto legální a že je lidé kolem Setuzy nechali právně ověřit.
MILO HOLDING, VÝHODNÝ NÁKUP
O prodeji Milo Surovárny Agrocreditu, největšímu akcionáři Setuzy, rozhodla mimořádná valná hromada Milo Olomouc koncem dubna. Celý Milo Holding tehdy totiž na několik měsíců patřil Setuze, která jej koupila v polovině března. Valná hromada změnila rozhodnutí původních vlastníků o prodeji Surováren americkému gigantu Archer Daniels Midland. Zanedlouho nato, dva a půl měsíce po svém vstupu do Milo Holding, Setuza podnik opět prodala. Získání nejatraktivnější technologie bylo zjevně jediným smyslem vstupu Setuzy do olomoucké skupiny. "Kdyby rafinerii získali Američané, tak by nás v rostlinných olejích konkurenčně zlikvidovali. Nákupem Surováren jsme Setuzu zachránili," tvrdí Jan Gott-vald.
Poněkud jinak vidí situaci americká skupina ADM International, která měla o Surovárny dlouhodobý eminentní zájem. "Byli jsme připraveni zaplatit za tento podnik 30 milionů dolarů, tedy 1,05 miliardy korun. Agrocredit je koupil za 785 milionů. Jak je tato částka ospravedlnitelná akcionářům Mila Olomouc, a. s., překračuje naše chápání," uvedl v dopise redakci Paul Mulhollem, viceprezident skupiny ADM.
Současným majitelem Milo Holding, který podnik na jaře koupil od Setuzy, je pražská společnost SEC Leasing, stoprocentní dceřiná firma První západočeské společnosti pro kapitálový trh. Na otázku, zda se podniku s více než dvěma tisíci zaměstnanci nestane osudným, že se vzdává hlavního výrobního provozu své největší společnosti, jeho mluvčí Marie Logrová odpověděla: "V holdingu je ještě řada dalších výrobních programů a noví vlastníci se zaměřují zejména na rozvoj konzervárenského Selika."
Celkové závazky Milo Holding přesahují pět miliard korun a největším věřitelem je Česká spořitelna, jíž podnik dluží čtyři miliardy.
SETUZA - MILIONY A OBCHOD S ŘEPKOU
Pro ilustraci, jak se také hospodaří v Setuze, může sloužit jiný pozoruhodný obchod. Ten ukazuje, že se skupina kolem Setuzy občas nevyhne nestandardním řešením. Obchod uzavřel severočeský podnik loni v červnu, bezprostředně po nástupu Gottvaldova vedení: s podnikatelem Františkem Kočnarem z Hvozdné na Zlínsku podepsal smlouvu o dodávce pěti tisíc tun řepky za šestatřicet milionů korun.
V den podpisu smlouvy podnikatel Setuze vystavil zálohovou fakturu na čtyřiadvacet milionů korun s týdenní splatností, kterou podnik dodržel. Nejpozdější termín dodávky smlouva stanovila na 30. srpna loňského roku. Kočnar však datum nedodržel. "Řepku jsem v termínu nedodal, protože nebyla," sdělil před několika dny. Na otázku, zda od té doby už surovinu dodal, odpověděl: "Ne, ale začnu ji dodávat právě teď." Tedy o rok později. Od konce loňského června nicméně mohl disponovat čtyřiadvaceti miliony korun. Pro srovnání: loňský hrubý zisk Setuzy představoval dvaatřicet milionů korun při tržbách 4,8 miliardy.
Teprve minulý měsíc se finanční odbor Setuzy rozhodl najmout si vymahače pohledávky. Tím byl podnikatel František Štencl, který se na podobné případy specializuje a pro Setuzu externě pracuje několik let. "S panem Kočnarem jsem se telefonicky spojil a chystal jsem se za ním rozjet," uvedl Štencl. "Asi za hodinu či dvě poté se mi však ozval předseda představenstva Setuzy Jan Gottvald, řekl mi, abych se věcí dále nezabýval. Tím moje úloha skončila."
Odpověď na otázku, proč podnik Kočnarovi dopřál tak mimořádné podmínky, je třeba hledat nejspíš v osobních vztazích. Kočnar se několik desítek let zná s Gottvaldem, jehož firma Gotex dnes sídlí v Brně v budově, kde před lety působila divize Šicí stroje brněnské Zbrojovky. Tu v roce 1992 zprivatizovala místní firma Doma, jejímž společníkem a jednatelem byl právě Kočnar. Obě firmy později skončily v likvidaci a likvidátorem společnosti Doma se stal Radovan Vrbka, dnes předseda dozorčí rady Setuzy.
Vedení podniku tvrdí, že smlouva s Kočnarem představuje jen nepatrný zlomek ročního objemu jeho obchodů s řepkou a že s podnikatelem již dříve spolupracovala bez problémů. "Proto jsme k němu byli loajálnější než k některým jiným obchodním partnerům," řekl Jan Gottvald.
 Vazby kolem firmy Setuza a.s. |
