Změnit je však třeba i uvažování při nákupu. Před příchodem do prodejny by si měl lyžař uvědomit, k čemu hodlá běžky používat. Podle toho se totiž bude odvíjet i odpověď na základní otázku, z jaké škatulky lyže vybírat. Musí si tedy dobře rozvážit, jak je technicky zdatný, jakým stylem nejraději jezdí, jakou má fyzickou kondici, v jakém terénu se odehrávají jeho lyžařské výpravy... "První, na co se ptám kupujícího: Chodíte, nebo jezdíte?" říká Stanislav Henych, náš bývalý úspěšný lyžař a jeden z mála obchodníků specializovaných na běžecké vybavení.
Podle odpovědí na tyto otázky pak lze lyžaře zařadit zhruba do pěti základních skupin - závodník, sportovní lyžař, sportovně-rekreační lyžař, nenáročný turista a zimní tramp. V prvních dvou skupinách jsou "jezdci", ve třetí něco mezi, ve čtvrté "chodci" a v páté pak zvláštní typ dobrodruhů.
Pro každou skupinu je na trhu dostatečný výběr běžek. Jejich volbě je třeba věnovat pozornost. Lyže totiž výrazně ovlivňují lyžařovu jízdu, jeho styl i rychlost... Zda si vybrat lyže klasické "mazací", nebo s protiskluznou úpravou ve formě šupinek, záleží na volbě lyžaře. Lyže, které se nemusí mazat, ušetří hodně času a nervů, ale i peníze za stoupací vosky, na druhé straně se nedají použít vždy a všude. Například ve zmrzlé stopě protiskluz nefunguje, nehodí se ani pro bruslení. Pro rychlé sportovní lyžaře tedy není vhodný. "Ačkoli se pokusy s různými druhy protiskluzu dělají již mnoho let, mazání nebylo doposud překonáno. Jediný, kdo kdy úspěšně použil alternativu k mazání, byl Kanaďan Bill Koch na olympiádě v Innsbrucku 1976. Měl tehdy na nohou fischerky s mohérovými pásky a vyhrál," říká bývalý reprezentant Stanislav Henych.
Délka běžecké lyže nezávisí ani tak na výšce lyžaře, jak se mnozí domnívají, důležitější je jeho hmotnost. Neméně podstatné je, aby tvrdost lyže byla úměrná zatížení lyžařem, aby při odrazu byla v kontaktu s podložkou celá mazací komora, tedy oblast, do které se nanáší stoupací vosk, a při odlehčení pouze její přední a zadní třetina.
V odborných prodejných by měly být k dispozici přístroje na měření velikosti mazací komory pro konkrétní váhu lyžaře. Možné je použít také "papírkovou metodu". Lyže položíme na rovnou plochu, pod střed každé lyže vložíme list papíru a postavíme se na ně. Při rovnoměrném zatížení obou lyží bychom měli papírem posunovat dozadu a dopředu asi o 40 centimetrů. Když přeneseme váhu na jednu lyži, papírek by měl být víc přimáčknutý k podložce, ale měli bychom jej ještě vyjmout, nikoli však bez odporu.
Autor je šéfredaktorem časopisu Snow
