V republice vyrostly již takřka čtyři stovky malých pivovarů a pivovarníci soudí, že to není rozhodně číslo konečné. Sládek často obhospodařuje více minipivovarů najednou. Petr Menšík z Pivovaru Svijany je přesvědčen, že tato situace způsobuje úpadek pivovarského řemesla a projevuje se na nestálosti kvality piva.
„Minipivovary rostou rychleji, než je školství schopno vychovat nové generace sládků. Ve spoustě malých pivovarů vaří pivo jen zaučení lidé, kteří jsou sice pod dozorem sládka, ale ten je čerstvě ze školy a má za sebou minimum praxe. Důsledkem toho je, že kvalita piva v některých minipivovarech není stálá. Jedině praxe vás vede k tomu, jak se vypořádat se situacemi, které vás ve škole nenaučí,“ domnívá se sládek Menšík.
Pro zvětšení obrázek rozklikněte.
Jeho slova potvrzuje i Petr Hostaš, který je ředitelem i sládkem libereckého Pivovaru Konrad. „Vaření piva je řemeslo jako každé jiné a řemeslníků je všeobecně málo, to platí i v případě sládků,“ říká Hostaš. Podle něj situaci nepomáhají ani různé rekvalifikační kurzy či školení. „To je něco jako když šoupnete řidiče osobáku po týdnu za volant autobusu. Tak bude dělat skopičiny. Tito rychle vyškolení lidé zkrátka nemají zkušenosti, nemají základ našeho řemesla,“dodává Hostaš.
To, že v České republice je v současné době větší poptávka po sládcích, než kolik jich je k dispozici na trhu práce, dokládají i ve školství. Například Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která vychovává pracovníky v pivovarnictví, má nyní v lavicích pouhých deset až dvanáct budoucích sládků.
Zajímavé profese: jeden den se sládkem napříč pivovarem |
„Opravdu kvalitních sládků je málo a je po nich hlad. Žádný z nejrůznějších kurzů neobsahuje tolik praxe a tolik hodin výuky, které by ten sládek opravdu potřeboval,“ vysvětluje Pavel Dostálek z Ústavu biotechnologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Navíc učňovská střediska pro toto řemeslo již v podstatě neexistují. „Domnívám se však, že se to časem zastaví, že za čas se pořádně vařit pivo naučí i lidé, kteří doposud k pivovarnictví neměli žádný vztah,“ domnívá se Dostálek
Svaz pivovarů: Noví odborníci ještě nedorostli
Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, říká, že nedostatek zkušeností někdy v minipivovarech „maskují“ neustálou inovací. „Kvalita piva je samozřejmě přímo úměrná odbornosti zaměstnanců a jejich motivovanosti vytvářet stabilně vynikající české pivo podle tradičních postupů. Sládci jsou z tohoto pohledu klíčoví, v menších provozech jsou to navíc lidé, od kterých se kvalita piva odvíjí stoprocentně, protože je to celé postaveno na jednom, dvou lidech,“ popisuje Ferencová
Člověk s menší mírou zkušeností podle ní pochopitelně může uvařit dobré pivo, problém ale může být takovou kvalitu udržet takzvaně za všech okolností. „Zejména minipivovary proto často stavějí svou strategii na neustálé inovaci, novinkách a speciálech, které jsou dostupné právě na jednom jediném místě, a tudíž odpadá technologická náročnost spojená s dlouhodobějším skladováním či transportem piva,“ varuje Ferencová.
Sládek Pivovaru Litovel: Náš Moravan chutná již 35 let |
Problém s nedostatkem sládků není okamžitě řešitelný. „Ještě nějakou dobu budeme konfrontováni s přetahováním dobrých lidí od konkurence, protože noví mladí odborníci ještě nedorostli.
Ve střednědobém horizontu by už měl být patrný vliv nově otvíraných oborů. „Například na Střední odborné škole a středním odborném učilišti v Žatci je od letoška možné studovat tříletý učební obor sladovník-pivovarník. Škola tak reagovala na poptávku zaměstnavatelů v regionu,“ dodává výkonná ředitelka svazu.
Marek Vávra ze Zámeckého pivovaru Frýdlant je přesvědčen, že minipivovarů může být do budoucna v tuzemsku i kolem tisícovky. „Ten boom jsem předpokládal už v roce 2010, kdy jsem začal s projektem našeho pivovaru a školicího střediska při něm. Tehdy se na mě někteří dívali skepticky a říkali, že jsem se zbláznil, jenže prognóza se vyplnila. Je to dáno také tím, že před lety byli sládkové na trhu ve věku padesát šedesát plus,“ podotýká Vávra.
