Slepice v kleci dává bezpečnější vejce

Přestane snad platit rčení 'Podobá se jako vejce vejci'? Vejce se dnes liší nejen podle velikosti stejně jako trička mají svá S, M, L, XL ­, ale začínají se odlišovat i podle toho, kde je slepice snesla. V poslední době se v obchodech objevují vejce z chovu na podestýlce. Jsou o třicet procent dražší než obyčejná. Znamená to, že jsou kvalitnější?

Nejsou, říkají odborníci. Na rozdíl od laiků, kterým se pranic nelíbí představa slepic žijících ve stísněném prostoru slepičích paneláků, kde vládne „věčné jaro“, si klecové chovy pochvalují. Považují je za nejhygieničtější.

„Vejce nemá možnost se zašpinit, protože nepřichází do styku s podestýlkou ani s trusem,“ vysvětluje Kamila Míková z Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-­technologické v Praze. Jakmile je totiž vejce sneseno, skutálí se na pás, který je okamžitě odvede mimo prostor vyhřívané haly. „Zásadu vejce co nejrychleji oddělit od slepice i od prostředí, kde se pohybují, je možné nejlépe dodržet v klecových chovech.“

Slepice je zavřená v kleci, za celý život neuvidí trávu a denní světlo a neroztáhne křídla, znějí zase argumenty ochránců zvířat. A jsou tak hlasité, že mnozí zákazníci v Evropě na ně slyší a kupují jen vejce z alternativních, podestýlkových chovů.

Otázkou je, zda v nich slepice má skutečně lepší podmínky. Ani tady nikdy neuvidí modré nebe a zelenou trávu, na rozdíl od klecí však má k dispozici bidýlko a oddělené místo pro snášení vajec a část plochy, na které žije, netvoří železné rošty, ale pevná podlaha pokrytá podestýlkou. A prostor, který sdílí se svými kolegyněmi, je o něco větší.

Velikost vajec
S - méně než 53 gramů
M - 53 až ­63 gramů
L - 63 až ­73 gramů
XL - nad 73 gramů

Jakostní třídy
I. čerstvá vejce EXTRA A - do sedmi dní od data snášky (musí být na obale) se mohou prodávat s tímto označením, pak se musí páska s nápisem EXTRA odstranit a vejce se dál prodávají jako třída A
čerstvá vejce A - tříděná konzumní vejce I. jakosti, skladovaná při 5­ až 18 °C
II. vejce B - netříděná nestandardní vejce, mohou být lehce zašpiněná, s porušenou, ne však protrženou skořápkou

Jestliže jsou podestýlkové chovy výhodnější pro slepici, určitě ne pro vejce. „Tam, kde není průběžný odvod vajec, vejce zůstává déle v teple, a protože je po snesení vlhké, okamžitě se na ně nalepí nečistoty,“ tvrdí Kamila Míková.

„V chovech na podestýlce se daleko rychleji šíří různé choroby,“ doplňuje předseda Českomoravského svazu výrobců drůbeže a vajec František Novák. „Vejce z klece představují menší zdravotní riziko než z alternativního chovu. U klecových chovů se téměř denně likviduje trus, kdežto u alternativních to běžné není,“ říká a dodává: „A vůbec nejhorší jsou vejce z volného výběhu, kde je větší riziko přenosu nemocí.“

Volný výběh se svými podmínkami sice nejvíce blíží přirozenému prostředí, ale u velkochovů to neplatí. „Slepice se sice může popelit, hrabat si, něco sezobnout, ale to neplatí tam, kde je chov příliš velký. Při větší koncentraci zvířat na jednom místě platí tvrdá hierarchie, bují kanibalismus, slepice se často poraní nebo dokonce uklovou k smrti,“ vysvětluje Míková.

Cholesterol a salmonely kazí vejcím dobrou pověst

Způsob chovu tedy neovlivňuje kvalitu ani výživovou hodnotu vejce. Ta je veliká. Vejce jsou bohatá na vitaminy (A, D a skupiny B) a minerální látky (draslík, fosfor a především železo), na bílkoviny, které mají nejlepší skladbu ze všech zdrojů bílkovin v potravě, a dobře stravitelné tuky s vysokým obsahem polynenasycených mastných kyselin, které jsou považovány za zdravé.

Ekovejce není biovejce
Výrobce produktu označeného jako 'ekovejce' klame spotřebitele. Výrobek totiž není osvědčen jako produkt ekologického zemědělství. Nejde tedy o žádná biovejce. „Je to porušení zákona o ekologickém zemědělství. Ten zakazuje označovat potraviny slovem 'bio' nebo 'eko' nebo jakýmkoliv dalším způsobem, který by poukazoval na ekologický způsob zemědělské výroby,“ vysvětluje Marek Štěrba z organizace KEZ, která má dozor nad ekologickým zemědělstvím.

Jediné, co mohou výživáři vejcím vyčítat, je vysoký obsah cholesterolu. V jednom vejci je ho 220­ - 240 miligramů, přičemž maximální denní dávka by neměla přesáhnout 300 mg. Dřívější doporučení maximálně dvě vejce za týden dnes už ale neplatí.

Nové studie totiž zjistily, že zvýšená konzumace vajec neznamená zvýšené riziko srdečních a cévních nemocí, s výjimkou diabetiků a osob s poruchami metabolismu tuků. Vysvětlení? Vejce obsahují ještě jiné látky, které neutralizují škodlivý vliv cholesterolu. Většina lidí si tedy může bez obav dopřát jedno vejce denně.

Další špatnou pověst vejcím připravují salmonely, které se drůbeži nevyhýbají. Vejce jsou jedním z velkých zdrojů salmonelóz, ne však jediným a ani ne největším. Salmonelám se navíc lze úspěšně bránit. Stačí znát hygienické zásady a dodržovat je.

To však mnozí obchodníci nedělají. Třeba tím, že zákazníkům nabízejí křapky, které se v obchodech vůbec prodávat nesmějí. „Mohou se prodávat jen přímo v chovu zaměstnancům k okamžité spotřebě,“ říká Karel Vondrka ze Státní veterinární správy.

Čím čerstvější, tím lepší

Nebezpečím pro vejce je vysoká skladovací teplota a vlhkost. Vejce by se neměla uchovávat při vyšších teplotách, a především by se měla vyhnout změnám teploty. Když se vychlazené vejce vyjme z chladničky do pokojové teploty, skořápka se orosí, a vytvoří se prostředí pro rozvoj mikroroganismů.

Užitečné rady
- Nekupujte vejce neoznačená nebo porušená, v žádném případě křapky. Sledujte datum.
- V létě nepřevážejte vejce na zadním okně auta; zestárnou víc, než kdyby byla 3 týdny v lednici.
- Vejce před uskladněním nemyjte vodou, porušila by se tím ochranná vrstva, která brání bakteriím, aby pronikly dovnitř.
- Vejce uchovávejte v chladničce, špičkou dolů.
- Vejce rozklepávejte každé zvlášť do hrnečku. Vyřaďte vejce páchnoucí nebo s krevními skvrnami.
- Nespotřebovaný vaječný obsah lze zchlazený na nízkou teplotu uchovávat nejdéle 48 hodin. Nebo se může po důkladném rozmíchání prudce zmrazit.
- Vařená vejce se budou lépe loupat, když je okamžitě po uvaření zchladíte studenou vodou.
- Syrová vejce by se neměla vůbec používat. Pokud je nutně potřebujete k přípravě majonéz, ale i volského oka, používejte jen vejce zaručeně čerstvá.
- Natvrdo vařená vejce vydrží v chladu čtyři dny ve skořápce, oloupaná dva dny.

Při vyšší teplotě se také velmi rychle mění vlastnosti, které člověk od vajec očekává. „Hůř se budou šlehat bílky a třít žloutky,“ vysvětluje Kamila Míková. „Nepodaří se vám oddělit bílek od žloutku. Při loupání vařeného vejce se bude bílek trhat, protože žloutek se vychýlil ze středu.“

Vejce může vydržet několik týdnů, pokud je v dobrých podmínkách. Nejlepší však je konzumovat ho co nejčerstvější. Z několika důvodů: čím je čerstvější, tím lepší má chuť a nutriční hodnotu. Ale hlavním důvodem jsou mikroorganismy. Čím je vejce starší, tím větší je riziko, že se zárodky salmonel rozmnoží.

V jakých podmínkách žijí nosnice

V České republice 98 % vajec z velkochovů pochází z klecových chovů, v nichž žije 6,5 milionů slepic. Nosnice žijí v obřích halách, v klecích umístěných v několika patrech nad sebou s umělým osvětlením, automatickým vytápěním, větráním, krmením, sběrem vajec i odklízením trusu. V jednom chovu bývá až 20 000 slepic. Jedna nosnice má nárok na plochu minimálně 450 cm2, většina klecí u nás má kolem 500 cm2. Na jednom čtverečním metru tak žije asi 22 slepic.

V alternativních chovech u nás žije 120 000 slepic. Voliéra: nosnice přebývají v mnohem větších voliérách, uspořádaných do několika podlaží, kde se slepice mohou volně pohybovat, mají bidýlka a snášková hnízda. Ven se nedostanou. Na jednom čtverečním metru žije asi 16 slepic.

Podestýlka: žádné klece, žádná patra, ale plocha, kde nejméně třetinu tvoří podestýlka, aby slepice mohly hrabat. Pro sedm nosnic jedno hnízdo, kde mohou snést vejce, a pro každou patnácticentimetrové bidýlko. Podestýlkové chovy mohou být někdy kombinované s výběhem, u nás se takové však vyskytují jen výjimečně. Na jednom čtverečním metru žije asi 7 slepic.

Volný výběh: slepice mohou z budovy vycházet přes den volně ven na plochu, která je z větší části zatravněná. Na jednu slepici připadá minimálně 2,5 m2 trávníku. Na jednom čtverečním metru žije asi 7 slepic a na jednu slepici připadá 2,5 m2 venkovní travnaté plochy.

Není pravda, že...

Jak poznat, zda je vejce čerstvé
Nejjednodušší způsob je ponořit je do sklenice s vodou, do níž jste přidali polévkovou lžíci soli. Pokud klesne ke dnu, je čerstvé, pokud plave na povrchu, je staré a nemělo by se už jíst. Staré vejce se pozná i podle toho, že když se rozklepne na rovnou podložku, žloutek se zplošťuje a roztéká a u bílku je méně zřetelná hranice mezi řídkým a hustým bílkem. Takové vejce lze ještě použít třeba do palačinek, ale pořádnou pěnu z něj neuděláte.

...vejce s tmavšími žloutky jsou chutnější
Tmavá barva není synonymem lepší kvality, pouze dodá pokrmu lepší barvu. Slepice, která se pase, získá rozhodující barvivo xantofyl z trávy nebo vojtěšky. Ve velkochovech, kde nemá slepice přístup k zelenému krmení, je možné barvu žloutku ovlivnit krmivem s přídavkem karotenoidů.

...vejce ze dvora jsou zdravější
Slepice, které se popelí na dvorku, nejsou pod žádnou veterinární kontrolou, problémem tedy může být jejich zdravotní stav. V malochovech se nedodržuje hygiena a s vejci se nezachází dobře, říkají veterináři. Nejméně se jim líbí prodej vajec u silnice. Pro vejce je klíčová teplota, ta by neměla být vyšší než osmnáct stupňů. S vyšší teplotou probíhají všechny změny ve vejci daleko rychleji. Trpí i kvalita. Kdo chce prodávat na tržištích, musí mít povolení od veterináře a musí mít zázemí s chlazením.

...vejce s hnědou skořápkou jsou kvalitnější
Barva vejce je dána vlastností plemene. Hnědá vejce nejsou kvalitnější než bílá. Mají však pevnější skořápku. U nás se produkuje víc hnědých vajec, protože jsou odolnější, a výrobcům přinášejí nižší ekonomické ztráty. Zjednodušeně lze říci, že bílá slepice snáší bílá vejce, barva peří a barva skořápky však spolu nemusí vždy korespondovat.

...majonézy jsou nejčastějším zdrojem salmonelóz
Průmyslově vyráběné majonézy se připravují pouze z pasterovaných vaječných hmot, které jsou bezpečné. Určité riziko hrozí u doma vyrobené majonézy. Pokud se však připraví pouze z čerstvých vajec a dostatečně okyselí, jsou podmínky pro rozvoj salmonel nepříznivé.

Co říkají a neříkají obaly

Způsob chovu se na obale zatím značit nemusí. Pokud však vejce pocházejí z jiného než klecového chovu, výrobce na to rád upozorní. Nesmí tam však chybět adresa výrobce, počet kusů, jakostní třída, hmotnostní skupina a datum minimální trvanlivosti. Ta je u čerstvých vajec 28 dní od data snášky.

O křepelčích vejcích se tvrdí, že mají nižší obsah cholesterolu. Není to pravda. „V přepočtu na sto gramů žloutku mají většinou stejný, někdy i vyšší obsah cholesterolu. Veškerý humbuk pochází z toho, že slepičí vejce váží 60 gramů a křepelčí jen 11,“ tvrdí Kamila Míková.

Donedávna se muselo ještě povinně na obalech uvádět Skladujte v teplotách 5 - ­8 °C. V nové vyhlášce, která platí od října loňského roku, už takový požadavek není. Zákazník se tak může setkat i s nesmyslným pokynem Skladujte při teplotě vyšší než 5 °C. Nad pět stupňů může být třeba i třicet, vejce však nesnášejí teplotu nad 18 °C.

Stejně tak se již nemusí značit číslo třídírny, které je však důležité pro zjištění, odkud vejce pocházejí. Vejce třídy A se smějí prodávat nejpozději sedm dní před koncem minimální trvanlivosti. Na každém vejci musí být razítko s velikostní skupinou.

Ab ovo (glosa)

Otázka, co bylo dříve, zda slepice, nebo vejce, byla přece už dávno vyřešena. Už starý Řím věděl, že když je něco od začátku, tak je to ab ovo, od vejce. Tedy napřed vejce a pak slepice. A basta. Napřed muselo být vejce, protože všechno důležité na světě se nakonec rodí z vajíčka, včetně člověka. Tam to jenom není příliš vidět.

Neboť by bylo nepochybně proti přírodě, kdyby podivná slepice plná chyb a nemocí měla předcházet věci tak nádherné ve své geniální jednoduchosti a dokonalosti, jakou je vejce. Kdežto slepice? Betty MacDonaldová ve své knize Vejce a já o tom říká: „Se slepicí se nedá komunikovat. Kdybyste vycedili krev vlastního srdce při péči o slepice, nezískáte od nich nic než kdáknutí. Kočky můžete hladit, se psem se pomazlíte a na koni jezdíte, ale se slepicí se nedá dělat vůbec nic, jenom ji sníst.“

I když... Náhled na slepice se za pár posledních let dramaticky změnil. Evropské předpisy brání slepičí práva pozoruhodným způsobem. Člověk kromě vězňů nemá paragrafem upraven limit pro nejmenší prostor, na kterém smí ještě žít. Slepice ano. Ochránci zvířat, kteří vítězně táhnou proti slepičím klecím, by dnes Betty MacDonaldovou neúctě ke kuru domácímu odnaučili.

Slepice má svá nezadatelná práva. Protože napřed přece vždycky byla slepice a pak teprve mohlo být vejce. Opačně to nejde. A basta.