Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: shutterstock.com

Slevy dokážou vyházet z kapes lidí za pár měsíců desetitisíce korun

  • 75
Slevoweby, nabízející lidem zboží a slevy za zhruba poloviční ceny, se rády chlubí tím, kolik peněz svým zákazníkům pomohly "ušetřit". Částku vypočítají jako rozdíl mezi původní cenovkou nabízeného zboží a cenou, za kterou bylo nakonec koupeno. V praxi pak člověk namísto šetření vytáhne z peněženek desítky tisíc.

Miláčkem slevového serveru Zapakatel.cz je například Jan Chaloupka, který na něm za necelý půlrok "ušetřil" 40 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že slevy bývají zpravidla poloviční, tak vedle "úspor" také zhruba stejnou sumu utratil.

"Nejvíc kupuji pobyty nebo večeře v restauracích. Jsem jedlík a jíst je třeba každý den. Teď čekám na šunku za normální peníze, ale večer vyrazím na kupon na křídla do Opletalovy ulice. Týdně jdu na kupon jednou až dvakrát, s přítelkyní, nebo kamarády," vysvětluje Chaloupka při obědě.

Jan Chaloupka, od srpna do poloviny února utratil na slevovém webu zhruba 40 tisíc korun.

Vedle jídla si rád kupuje zážitky jako jízdu v hummeru či let vrtulníkem, a také dárky pro své blízké jako například kurz autoškoly. "Na stránky se dívám každý den, často po půlnoci, kdy se objeví nové nabídky. Za měsíc využiji zhruba šest až sedm nabídek," popisuje osmadvacetiletý fanoušek slev svůj nákupní režim, na nějž si zvykl od konce loňského srpna, kdy se na slevový server zaregistroval.

Že utratil za tu dobu několik desítek tisíc korun, mu nevadí. "Do restaurací jsem chodil často i dřív, protože doma si moc nevařím. Peníze navíc tak neutrácím, ale opravdu v mém případě šetřím. Zážitky bych si asi dřív nekupoval, ale utracených peněz nelituji," vysvětluje Chaloupka, který pracuje ve stavebnictví.

Češi reagují na slevy velmi silně

Podle ředitele českobudějovického Centra pro rodinu a mezilidské vztahy Rostislava Nesnídala je částka vydaná na "slevy" v případě pana Chaloupky relativně vysoká a mohla by vést k závislosti.

"Když na to má peníze, není důvod, aby si je neužíval. Nicméně pán má našlápnuto k závislosti na nakupování. Zlé by pro něj bylo, pokud by náhle o peníze přišel a nemohl by tímto způsobem žít dál. Byla by to pro něj velká ztráta a mohl by se zadlužit," varuje psycholog.

Sleva je podle něj obecně motor, který žene lidi k nákupům. "Češi reagují na toto slovo velmi silně. Když ho vidí, nakupují hlava nehlava, i když to nepotřebují. Platí to pro všechny - mladší ročníky, důchodce, bohatší vrstvy i nízkopříjmové skupiny. Problém je, že Češi jdou v tomto chování na doraz a nešetří si například na stáří, kdy budou mít problémy," vysvětluje psycholog.

Západoevropané se podle něj takto nechovají a jsou zodpovědnější. Radit však Čechům, aby byli střídmější, podle Nesnídala nemá cenu. "Poradit si nenechají, musí dozrát, což bude trvat generace," říká psycholog.

Slevy nutí firmy k vstřícnému jednání

Socioložka Jana Hamanová v nabídce slev přes internet problém nevidí. "Stálé snižování cen není dobrá věc, hlavně u potravin, protože kvalita zboží musí jít nutně dolů. Toto je ale jiný případ. Firmy pouze využívají nový prodejní kanál, jak k sobě nalákat nové lidi na zbytnější statky. Pro lidi je to příjemné, protože si užívají levněji. Firmy se ale musí ohánět a snažit se zákazníky dále zaujmout, aby se k nim vraceli, jinak neuspějí," říká socioložka společnosti SC&C, jež provádí marketingové a sociologické výzkumy v oblasti hodnot českých obyvatel.

Zda se slevové šílenství, které se rychle rozšiřuje díky sociálním sítím, může přelít v něco negativního, například hromadné krachy nabízejících firem, je podle Hamanové příliš brzy posuzovat.

"Samozřejmě, že ceny nemohou jít dolů do nekonečna, a pak bude těžké lidem vysvětlit, že půjdou zase vzhůru. Některé firmy zkrachují, ale to nemusí být jen důsledek pádu cen. Jde proti tomu bojovat i jinak. Příjemným prostředím či nabídkou dalších věcí, které už ve slevě nejsou," vysvětluje Hamanová s tím, že pokud se povede zákazníka dostat do místa prodeje, je pro obchodníka třikrát jednodušší přesvědčit ho k další útratě.