"Lidé sem teď vozí kvas z malin, ostružin či rybízu. Jablek a hrušek asi bude málo," dodává Mička.
"Vypadá to, že ovoce, zejména jablek a švestek, bude letos mimořádně málo," říká Miroslava Tlolková, která spolu s manželem provozuje pěstitelskou pálenici v Lichnově na Bruntálsku.
"Působíme tady už čtyři roky, ale lidé tu dříve nebyli zvyklí pálit alkohol také z jiného ovoce, než jsou jablka či hrušky. Teď už naštěstí sbírají na kvas například třešně nebo maliny a jiné drobnější ovoce. To právě nyní pálíme," říká Miroslava Tlolková.
Právě jedna malinová pálenka, kterou si nechal nedávno v Lichnově vypálit zákazník, byla špičkovým alkoholem, který ocenili i odborníci. "Ta malinovka měla úžasnou chuť i vůni," říká Miroslava Tlolková.
"Naštěstí tady lidé už trochu více experimentují, donedávna by tu asi jenom málokdo smíchal kvas z hrušek z jablkovým. Přitom taková pálenka chutná moc dobře a zajímavě a je jiná," říká spolumajitelka lichnovské pálenice Miroslava Tlolková.
Přibývá lidí, kteří si dají práci se sbíráním drobnějšího ovoce, například rybízu, angreštu či zmíněných malin a zakládají kvasy z těchto odrůd. "Je to náročné na práci, ale výsledek stojí většinou za to."
Majitelé pálenic se obávají, že kvůli chladnějšímu jaru bude nejenom málo ovoce, ale i to, co se urodí, bude mít málo cukru.
Za neúrodu může nečekaný jarní mrazík
A proč se neurodilo? "Po poměrně teplém začátku jara přišly mrazíky. Stromy, které zrovna kvetly, to odnesly neúrodou," říká vedoucí Ovocnářské školky v Příboře Jiří Veleba.
"Naštěstí ty mrazíky nebyly plošné, někde jsou stromy nezasaženy a mají obvyklou úrodu," říká ovocnář, který má pro pěstitele alespoň jednu dobrou zprávu: "Pokud nepřijdou mrazíky příští rok znovu, pak by mohly být stromy odpočaté a rodit více."
O tom, že ne všude bude úroda celkově slabší, svědčí i slova Vojtěcha Febera z pálenice ve Stonavě. "Švestek bude méně, to už je jisté, ale možná by mohlo být dost jablek."
Některým provozovatelům pálenice nevadí až tolik jarní mrazíky, jako spíše lidé, kteří doma pálí v nelegálních pálenicích. "Takové pálenice byly vždycky a asi i budou, těžko s tím něco naděláme. Lidé začali více pálit načerno poté, co se loni zvýšila daň za vypálení alkoholu."
To připouští i Roman Miarka z Celního ředitelství v Ostravě. "Počet případů nelegální výroby lihu a lihovin narůstá. Příčinou nárůstu množství případů a zajištěného lihu a lihovin není pouze zvýšení spotřební daně, ale také intenzivní provádění kontrol."
Cenu pálenky loni zvýšila vyšší spotřební daň
Zatímco do počátku minulého roku musela pálenice za každý litr stoprocentního alkoholu odvést státu na dani 95 korun, od ledna 2004 je to již 133 korun.
Provozovatelé pěstitelských pálenic musejí také do ceny alkoholu započítat vzrůstající ceny energií. To znamená, že litr stoprocentního alkoholu si je možné vypálit za cenu okolo dvou set deseti korun a více.
"Naštvalo mě, když jsem se dozvěděla, že někteří lidé, kteří pálí načerno, nejenže dělají nelegální a zdraví nebezpečnou pálenku, ale ještě za to berou tolik peněz, jako by státu odváděli daně," zlobí se spolumajitelka pálenice v Lichnově na Bruntálsku Miroslava Tlolková.
Podle Romana Miarky z ostravského Celního ředitelství hrozí člověku, který pálí alkohol načerno, zabavení pálenice, dodatečné vyměření spotřební daně a také trestní stíhání.
"Vím, že někde si odjakživa děda doma vypálí jen pro svoji potřebu ze svého ovoce. To mi nevadí. Co mě štve, jsou lidé, kteří pálí načerno a ve velkém," říká Miroslava Tlolková.
Tvrdí, že když se snaží zjistit, kdo konkrétně pálí načerno a ve velkém, naráží na strach. "Lidé nechtějí mít problémy, hodně jich ví, kdo pálí načerno, ale nechce si přidělávat potíže."
