Plyn do zásobníku poteče z Norska. Investorem je firma GSCeP, dceřiná společnost České plynárenské. Peníze na stavbu však poplynou ze Severní Ameriky. Stavba v podzemí zajistí práci horníkům přibližně na dalších osm let.
zásobník plynu2010 až 2012 Instalace nových strojů. 2012-2018 Rok 2018 |
"Když ta stavba přinese lidem práci a prospěje hlavně mladým, kteří v této oblasti žijí, budeme rádi," říká Jiří Pokorný z Milasína na Žďársku, který dělal na šachtě přes dvacet let.
V oblasti kolem Rožné a Milasína začne nejdřívě průzkum. O povolení stavby se ještě bude diskutovat. "Celkem se na ten projekt ale díváme dobře - pokud tedy budou zachována pracovní místa a nezhorší se životní prostředí," říká zastupitelka v Rožné Marie Trávníčková.
Průzkum? Odškrtnuto
"Zatím jsme v zastupitelstvu projednávali jen průzkum, samotnou stavbu ještě ne," dodala zastupitelka Rožné.
"O platbách nebo kompenzacích, které by firma zaplatila obci, se zatím také nejednalo," uvedla Marie Trávníčková.
Obyvatelé obcí kolem uranových dolů vesměs se stavbou zásobníků souhlasí. Spousta lidí totiž nepřijde o práci, až na šachtě dojdou zásoby uranu.
Výhod by však zásobník měl přinést více. "V poslední době se hodně hovoří o bezpečnosti dodávek, o zajištění dostatku energie. S tím souvisí i náhradní trasy dodávek plynu pro Evropu. Česká republika má nyní zhruba 2,7 miliardy kubíků v zásobnících na plyn. Je potřeba, aby se ta kapacita rozšiřovala," řekl na šachtě Rožná předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.
Zásobníků v Česku již několik funguje - nejvíce jich je na jihu a severu Moravy, jeden pak u Příbrami. "V případě zásobníků v Rožné bude možné změnit režim vtlačování plynu na režim čerpání během hodiny. To je výhoda kavernového zásobníku," poznamenal šéf těžební firmy Diamo Jiří Jež.
Firma má jasno, kde bude možné použít vytěžený kámen. "Budeme ho prodávat, nebude radioaktivní. Drť může jít například pod nové dálnice nebo železnice," řekl ředitel Jež.
Investice se vrátí asi rychle
Výstavba zásobníků přijde na osm až devět miliard korun. Financovat ji bude severoamerický kapitál. Návratnost? Během několika let.
"Počítáme s benefity pro okolní obce, když povolí stavbu a usnadní tu práci pro nás," vyjádřil se předseda představenstva investorské firmy GSCeP Ladislav Dráb.
Páteřní tranzitní plynovod prochází ve vzdálenosti 16 kilometrů od Rožné. Plyn by do zásobníků přitékal od norské firmy Statoil.
"Zásobníky budou umístěny kilometr pod zemí v masivu. Nedovedu si představit, že by něco hrozilo," dodal Ladislav Dráb. Prý nemá hrozit ani nárůst ceny plynu. "Tato stavba nemá s cenotvorbou nic společného," tvrdí Dráb.
"Devět miliard je na trhu s plynem relativně malá investice. Na trhu nebude znatelný cenový výkyv. Spíše neexistence zásobníků by mohla cenu ovlivnit. A to negativně," pravil Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočiny.
Největší podzemní (kavernový) zásobník plynu v Evropě vyroste u Rožné na Vysočině. |