Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slováci chtějí pomoci Ukrajině s plynem, ale nenaštvat Gazprom

  4:03aktualizováno  4:03
Jednání o dodávce plynu pro Ukrajinu bývalým tranzitním plynovodem je pro český holding EPH a jeho šéfa Daniela Křetínského zajímavou obchodní příležitostí i rizikem.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Evropa slíbila Ukrajině, že jí pomůže z vlastních zdrojů nahradit drahý ruský plyn a snížit tím závislost na Moskvě.

Jenže v tomto případě se snadno slibuje, ale hůř plní. Slovenská firma Eustream, která spravuje klíčový plynovod dodávající do Evropy ruský plyn, stále nemá jasno, jak tok plynu ve svých trubkách otočit zpátky. A tento problém se nepodařilo vyřešit ani po čtvrtečním jednání zástupců ukrajinské firmy Ukrtransgas v Bratislavě.

"Technicky jsme schopni reverzní tok zajistit. Problém je v tom, jak to provést ke spokojenosti ukrajinské strany," říká Daniel Častvaj, mluvčí českého Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který Eustream spoluvlastní a řídí.

Zásobování Ukrajiny lze zajistit třemi způsoby. Buď může na Ukrajině zůstat část ruského plynu určeného pro Evropu a evropské firmy, které jej u Gazpromu kupují, se pak s Ukrajinou vyrovnají. Nebo lze jednu ze čtyř trubek někdejšího tranzitního plynovodu použít pro přepravu v opačném směru.

Obě varianty by však musel schválit Gazprom, který provozuje pohraniční předávací stanici plynovodu ve slovenských Velkých Kapušanech.

Bez konfliktu s Gazpromem tak zůstává schůdná jen třetí možnost - využít pro dodávku záložní potrubí, takzvaný vojanský plynovod, který by Rusy kontrolovanou předávací stanici obešel.

Nepohněvat si vládu v Moskvě

Náhradní trasu se však nepodaří zprovoznit dřív než  na podzim a dopravovat jí lze sotva třetinu z 30 miliard kubíků plynu, který Ukrajina žádá. Pro Ukrajince je problém jak čas, tak kapacita vojanské cesty. Dodávka evropského plynu na Ukrajinu je tak v nedohlednu.

Eustream by zprovoznění vojanské cesty uvítal. Pro akcionáře Eustreamu, holding EPH, a jeho šéfa Daniela Křetínského by to znamenalo rozšíření obchodu a vyšší příjmy.

V samotném EPH však může probíhat velká diskuse o tom, jak se k celé operaci postavit. Jeho významným akcionářem s podílem 40 procent je totiž skupina PPF Petra Kellnera, která si potřebuje udržet dobré vztahy s ruskou vládou. Skupina nejbohatšího Čecha chce svůj podíl v holdingu během několika měsíců prodat za 1,1 miliardy eur, zatím však k transakci nedošlo.

Napojení vojanské trubky na hlavní plynovod představuje investici zhruba 20 milionů eur. Dává však šanci na rozšiřování této cesty do budoucna, a pokud by se právě tudy rozběhlo zásobování Ukrajiny plynem z Evropy, investice by se bohatě vrátily na tranzitních poplatcích.

Bariérou však není jen dohoda Slovenska a Ukrajiny. Velkou neznámou zůstává i zajištění dodávek plynu ze západu. Eustream už dříve tuto možnost testoval, západoevropské energetiky se však o prodej na Ukrajinu nepraly - už proto, že není v jejich zájmu znesvářit se s Gazpromem, na jehož cenové politice závisí jejich hospodaření.

Sílu Gazpromu nedávno pocítil i sám Křetínský. Kremlem ovládaný plynárenský gigant mu na Slovensku mohl zhatit důležitou transakci - odchod ze ztrátové obchodní divize plynárenského holdingu SPP (jehož součástí jsou i plynovody Eustream). SPP doplácí na sociální politiku slovenské vlády, která ho nutí prodávat plyn domácnostem pod nákupní cenou. Jen v roce 2012 holding na prodeji plynu v tomto segmentu prodělal přes 76 milionů eur. Už loni v létě se Křetínský dohodl se slovenskou vládou, že ztrátový obchod SPP převezme stát a v majetku jeho EPH zůstanou jen 49procentní podíly v ziskových dcerách, tedy v Eustreamu a SPP - Distribuci.

Pro převzetí SPP si Ficova vláda dala podmínku, Křetínský měl vyjednat u Gazpromu vylepšení dlouhodobého kontraktu na plyn pro Slovensko. Jednání o nové ceně se vleklo více než rok a vrcholilo přesně v momentě, když se začala vyhrocovat rusko-ukrajinská krize.

Dohodu mezi SPP a Gazpromem se podařilo uzavřít v hodině dvanácté, těsně poté, co EU oznámila první protiruské sankce jako trest za ovládnutí Krymu.
"Měli jsme obavy z negativní ruské reakce," líčí mluvčí EPH Daniel Častvaj. Nakonec pro Křetínského dopadl závod s časem dobře. "Změnu cenového vzorce se podařilo s Gazpromem dojednat 27. března, o den později byla smlouva podepsána. Tím jsme splnili podmínku pro odprodej podílu v obchodu SPP," říká Častvaj.

Převedení ztrátové části SPP na stát je tak podle něj už jen otázkou několika technických kroků. "Do konce května by měla být transakce dokončena," říká mluvčí EPH.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.