Slovensko je jedinou zemí sedmnáctičlenného klubu států platících eurem, které změny v Evropském fondu finanční stability (EFSF) neschválilo. Pro nabytí platnosti dokumentu je přitom nezbytný souhlas všech zemí eurozóny.
Slovensko zablokovalo navýšení garancí fondu ze 440 na 780 miliard eur. Situace zadlužených zemí eurozóny se tak může ještě zhoršit. Země totiž nebudou moci z fondu čerpat peníze nutné pro rekapitalizaci slabých bank. Peníze z fondu jsou určené například pro Řecko, Irsko nebo Portugalsko.
Evropský fond finanční stabilityEvropský fond finanční stability nazývaný euroval, byl založen loni na podporu zadlužených zemím eurozóny. Letos v červenci se politici eurozóny dohodli na zvýšení garance v záchranném fondu na 780 miliard eur (na Slovensko z této částky připadá částka 7,7 miliardy eur). To má fondu umožnit poskytovat půjčky zadluženým státům v původně zamýšleném objemu 440 miliard eur (10,8 bilionu Kč). Zároveň má EFSF získat některé nové pravomoci. Fond například umožní uvolňování dočasných úvěrů pro problémové země do doby, než v zahraničí odsouhlasí pomoc. Nově bude také možné skupovat dluhopisy, které mají tyto země problém udat na trhu. Peníze bude možné použít i na rekapitalizaci bank. |
"Některé zadlužené státy eurozóny si nemohou dovolit z vlastních zdrojů rekapitalizaci bank, aniž by zhoršily své veřejné finance a rating," vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Slovenské ne může vyvolat další otřesy na finančních trzích a v důsledku může vzrůst pravděpodobnost, že se Evropa opět ocitne v recesi.
Podle ekonomky Markéty Šichtařové z Next Finance neschválení může vést k dalšímu oslabování koruny. "A naopak. I česká ekonomika totiž roste a padá s vývojem v eurozóně," napsala.
Euro zareagovala pouhých dvacet minut po pádu vlády. Oslabilo z úrovně 1,367 na 1,364 vůči dolaru.
Slovenská vláda padla
Po neúspěšných vyjednáváních předáků koalice se v úterý slovenský kabinet na návrh premiérky Ivety Radičové rozhodl spojit hlasování parlamentu o záchranném fondu EFSF s vyslovením důvěry. Šéf druhé nejsilnější strany SaS nato však prohlásil, že poslanci strany dokument ani za cenu pádu vlády nepodpoří. Kabinet premiérky Ivety Radičové tak nakonec padl.
K dohodě na kompromisním návrhu se vedoucím představitelům slovenské vládní koalice nepodařilo dospět ani po mnohahodinové rozpravě, maraton jednání přitom odstartoval už před několika týdny.
Nejvíc peněz do fondu proudí z Německa
Rozšíření záchranného fondu, takzvaného eurovalu, přitom schválilo šestnáct ze sedmnácti členských států eurozóny. Jako poslední posvětil dohodu toto pondělí maltský parlament.
Slovensko se stavělo negativně k pomoci zadluženým zemím už loni a jako jediný stát eurozóny neposkytlo půjčku zadluženému Řecku. Zapojení do záchranného fondu ale parlament loni v srpnu schválil.
Nejvýznamnějším přispěvatelem fondu je jako největší ekonomika eurozóny Německo. Podíl jeho garancí má vzrůst ze současných zhruba 120 miliard eur na 211 miliard, což se nelíbí německé veřejnosti a vyústilo to až ve stížnost k ústavnímu soudu. Ten ale letos 7. září rozhodl, že finanční pomoc Německa pro zadlužené země eurozóny není protizákonná. Nicméně podle jeho verdiktu musí vláda napříště získat souhlas rozpočtového výboru Spolkového sněmu, než se zaváže poskytnout další garance, a jejich účel musí být přesně definovaný.
Nejistota ohledně hlasování na Slovensku se příliš na cenách akcií v Evropě neodrazila. Pražská burza ztratila zhruba procento a také většina burz v Evropě měla ztráty do jednoho procenta. Výraznější reakce finančních trhů se dají čekat až ve středu.
