Z čistě finančního hlediska by se mohlo zdát, že Slováci nemají zájem o kulturu. "Kromě stravy lidé dávají nejvíce peněz na oblečení a bydlení," řekl Rastislav Bednárik z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Výdaje na kulturu se umístily až na dalších místech žebříčku.
Jak upozornil, u chudších je díl, který z platu vydávají na jídlo, vyšší, ačkoliv ve skutečnosti projedí méně. "Bohatší si kupují dražší a kvalitnější stravu, ale více vydělávají, takže v procentech jim to zabere menší část z celkového příjmu," vysvětlil Bednárik.
Za zápor považuje, že Slováci mají nízké výdaje na dopravu. "V tom jsou zahrnuty i telekomunikace a internet, což svědčí o slabém rozšíření moderních technologií i o vzácném dojíždění za prací."
Když počátkem devadesátých let vzrostly životní náklady, lidé začali šetřit na dovolených a kulturním vyžití. "Škrty ve výdajích na stravu či oblečení skoro u nikoho nepřicházely v úvahu," připomněl analytik, podle něhož tento trend dodnes přetrvává. Lidé raději oželí dovolenou, než by se uskrovnili u stolu.
Jen málo Slováků si prý ale může dopřát dovolenou na úrovni lidí ze západní Evropy. "Manažer, který u nás měsíčně vydělá sto tisíc korun, se sice řadí k bohaté vrstvě, ale za tyto peníze si může zaplatit jen takovou dovolenou, jakou si dopřeje německá střední třída."
Skutečně solventních Slováků je minimum. Své jmění pak investují hlavně do kvalitního bydlení. Na pohodlí si potrpí i při rekreaci, kdy bydlí v přepychových hotelích.
Lidé s nízkým a středním příjmem ale tvoří na Slovensku většinu. Polovina Slováků si kvůli slabému platu nemůže dovolit vůbec na nic spořit. "Celý můj příjem pohltí rodina. Musím platit účty, úvěr na dům," říká Anna Lajmonová z Tvrdošína, matka tří studujících dcer.
Podobně je na tom šestatřicetiletý Alexander Balla ze Želovců: "S manželkou jsme oba bez práce a máme dva syny, takže peníze utrácíme hlavně za jídlo."
