Jádrem problému je spor o rozlohu vinařské oblasti Tokaj na Slovensku a dodržování původní receptury přípravy vína. Maďaři tvrdí, že Slováci nedodržují při výrobě tradiční postup.
Budapešť se již v roce 1993 dohodla s Bruselem o vzájemné ochraně a kontrole značek vína a pak v přístupových jednáních s unií dosáhla registrace značky Tokaji jako "hungarika". To vylučuje, aby ji mohl využívat kdokoli jiný. Slovenské námitky Brusel odbavil s tím, že se obě strany mají dohodnout.
Maďarsko-slovenská jednání ale zatím nevedla k žádnému výsledku. Zatímco maďarský ministr pro záležitosti EU Endre Juhász tvrdí, že jde "jen o technický problém", který do vstupu obou zemí do unie bude nepochybně vyřešen, státní tajemník ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Tibor Szanyi řekl, že spor se může dostat až před Evropský soud.
"Nepodaří-li se nám dohodnout se do rozšíření Evropské unie, pak Maďarsko hned první pracovní den chce podat stížnost na Slovensko u Evropské komise. Na základě dosavadních rozhovorů očekáváme, že Slovensko to napadne před Evropským soudem," uvedl Szanyi.
Maďarsko podle něj navrhlo Slovensku, aby svoji tokajskou oblast zredukovalo na původní rozlohu, jak to vyplývá ze zákona z roku 1908, a zavázalo se, že při výrobě tokajského budou vinaři dodržovat tradiční postupy.
Slovenská strana zatím nehodlá ustoupit a tvrdí, že se hodlá řídit vinařským zákonem, který slovenský parlament schválil v polovině devadesátých let. Podle budapešťského ekonomického deníku Világgazdaság slovenská strana obviňuje maďarské vinaře i z toho, že se bojí přímé konkurence.
"Slovenský vinohradnický zákon z roku 1996 přesně určuje obce, katastry a vinohrady v Tokajské vinařské oblasti. Tak přesnou legislativu nemá ani Maďarsko, které se stále odvolává na starý uherský zákon z roku 1908," tvrdí jeden z nejznámějších výrobců tokajských vín na Slovensku Jaroslav Ostrožovič.
"Slovenský zákon není předmětem sporu. Tokajské víno má totiž mnohasetetou tradici a zákon z roku 1908 přesně vymezuje jak hranice oblasti, tak o výrobní postupy. A to je podle nás směrodatné. Tradici nelze účelově předělávat," namítl maďarský státní tajemník.
Tokajská oblast má rozlohu přibližně 8600 hektarů a rozkládá se na severovýchodě Maďarska, přičemž jen malá část z ní přesahuje také do pohraniční oblasti jihovýchodního Slovenska. Maďarsko-slovenský spor se týká právě této části historické vinařské Tokaje, jejíž území bylo přísně vymezeno uherským zákonem o víně z roku 1908.
Podle tohoto zákona na dnešním Slovensku patří do Tokajské oblasti zhruba 170 hektarů, v níž jsou tři obce: Slovenské Nové Město, Malá Trňa a Viničky. Bratislava však zahrnuje do této oblasti až přibližně 900 hektarů a sedm obcí.
Rozdílná velikost území nese s sebou i rozdílné množství výroby tolik žádaného lahodného moku: v Maďarsku je to přes 400.000 hektolitrů ročně, zatímco na Slovensku jen kolem 20.000 hektolitrů. Maďarská tokajská vinařská oblast byla v roce 2002 dokonce zapsána do seznamu světových přírodních památek UNESCO.
Maďarsko-slovenský spor o tokajské začal už před čtyřmi desítkami let, když tehdejší Československo vyvezlo v roce 1964 první lahve slovenského tokajského do Rakouska.
Budapešť okamžitě protestovala a po několika letech vyjednávání se podařilo dospět ke kompromisu: v letech 1967 až 1990 se slovenské tokajské na základě smlouvy mezi Monipex Budapešť, Koospol Praha a Vinařskými závody Bratislava prodávalo jen prostřednictvím maďarské firmy. Po pádu železné opony, s prvními kroky k rozšíření EU však spor o tokajské mezi Maďary a Slováky vzplál nanovo.
