Blíží se totiž okamžik, kdy Slováci dostanou poprvé možnost vzít zodpovědnost za výši svých důchodů částečně do svých rukou.
Už za pět dní budou mít na výběr, komu svěří měsíc co měsíc devět procent ze své hrubé mzdy. Mladí lidé mířící poprvé do práce či začínající s prvním podnikáním musí začít se spořením povinně.
Ti starší mají rok a půl na to, aby se rozhodli, zda výši svého důchodu vsadí jen na to, jak bude stát dál schopen vybírat důchodové pojištění od pracujících, kterých stále ubývá.Nebo zda si raději polovinu svých současných odvodů na penzi budou střádat stranou ve fondech.
Osobní účty dostanou pod křídla důchodové správcovské společnosti, které mají svěřené peníze investovat a zhodnocovat. Jakmile se klient rozhodne jít do důchodu a splní podmínky, začnou mu postupně vyplácet měsíční rentu.
Bohatší dostanou vyšší důchod
Řada Slováků nyní řeší matematický rébus. Budoucí důchod budou moci ovlivnit tím, jak moc budou vydělávat a spořit. Taková přímá úměra přitom příliš neplatí v (českém) průběžném systému, kdy z odvedených peněz žijí současní důchodci a penze jsou téměř stejné.
"Tady bylo dosud jedno, kolik berete. Největší důchod byl 9200 korun. Nyní se každá koruna odvedená do systému odrazí v nároku na penzi," líčí Marek Landavský ze slovenského ministerstva práce.
A někteří vládní politici v Česku vidí v novém slovenském modelu inspiraci. "Od ČSSD jsme několikrát slyšeli, že připouští osobní účast lidí jako na Slovensku," říká vicepremiér Martin Jahn.
Ten, kdo na Slovensku vstoupí do takzvaného kapitálového pilíře, bude jednou dostávat penzi složenou ze dvou částí: základ od státu a zbytek z osobního účtu. Spořit se přitom vyplatí hlavně mladým a těm, kteří hodně vydělávají. Bude je to nutit nezůstat bez práce a vydělávat víc.
"My jsme si se ženou spočítali, že se nám vyplatí využít druhý pilíř. Mám lehce nadprůměrné výdělky a věřím, že soukromé firmy ty peníze zhodnotí, což mi stát nezajistí. Rozložíme riziko a zdá se mi to i bezpečné," říká jedenatřicetiletý architekt Peter Gura.
Naráží na pojistku, která hlídá, aby úspory na důchody v rukách soukromých správců nezhubly. "Výnosy srovnatelných fondů se budou denně sledovat, jakmile dojde k zásadnímu výkyvu vlivem špatné investice, fond musí kapitál doplnit ze svých zdrojů," líčí Landavský.
Podle oficiálních vládních propočtů se přechod do druhého pilíře přestává vyplácet lidem kolem 45 let věku s průměrným měsíčním výdělkem 15 tisíc slovenských korun.
Naopak mladší, například pětadvacetiletá žena, která dnes vydělává průměr, půjde do penze za 40 let a její mzda poroste o dvě procenta ročně, by naspořila téměř milion a půl na osobním účtu.
To by jí zajistilo důchod zhruba o tři tisíce vyšší, než pokud by zůstala jen v současném průběžném systému.Zásadní podmínka je ta, že její úspory dokáže správcovská firma reálně zhodnotit každý rok o 3,5 procenta, což nikdo předem nezaručí.
"Žádný trh sice není imunní vůči pádu, ale dlouhodobě po něm vždy následuje vzestup," chlácholí skeptiky ministr práce Ludovít Kaník.
Boj o úspory
Mezi Slováky se v posledních týdnech vydalo 30 tisíc finančních poradců. Jejich hlavním argumentem je, že peníze na osobním účtu jsou majetkem lidí, na které jim nikdo nesáhne, a budou se i dědit.
"Poradci jsou největší slabinou reformy, která je jinak nutná. Budou vnucovat penzijní fondy, aniž by přidali jakoukoli hodnotu. Náklady na prodej a marketink budou obrovské a v konečném důsledku je zaplatí klienti," líčí ekonom Pavel Kohout.
Desetitisíce Slováků už před koncem roku podepsaly předběžnou smlouvu s některým z fondů. Na jejich spoření si brousí zuby osm hráčů, správcovskou firmu si založila dokonce i místní odborová centrála a jeden izraelský investor. Souboj bude nemilosrdný - přežije jen ten, komu se podaří ulovit 50 tisíc klientů.
