Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vraťte se na halušky! Slovenské IT firmy líčí na krajany pracující v ČR

  1:00aktualizováno  1:00
Na už tak vyprahlý český personální trh s kvalifikovanými informatiky se vrhají noví predátoři. Slovenské firmy také potřebují zaplnit tisíce pozic, a začali proto cílit na své krajany, kteří před lety odešli do Česka za studiem a už tam zůstali.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Přibližně tisícovce IT pracovníků z Prahy a Brna přivezli v polovině října kurýři stejnou pozornost - halušky k obědu. Uvnitř krabice na obdarované kromě tradičního slovenského pokrmu čekal i odkaz na webovou stránku slibující možnost podobného obědu každý den. Celá akce je totiž kampaní košické společnosti T-Systems Slovakia a jejími vytipovanými adresáty byli slovenští informatici pracující v Česku.

Východoslovenská dceřinka Deutsche Telekomu totiž řeší problém všech větších firem v Evropě, a těch technologických zvlášť - velký nedostatek kvalifikovaných (nejlépe ještě zkušených) ajťáků. „Momentálně sháníme přibližně tři sta lidí a právě od kampaně zaměřené na v Česku pracující Slováky si hodně slibujeme,“ vysvětluje personální ředitel košických T-Systems Pavel Jireček.

Podle tohoto českého manažera pracujícího na Slovensku pro německé majitele má firma sílu na to, aby se platově vyrovnala pražským podmínkám. A několik klíčových pozic si může dovolit i přeplatit. Na tom ale nestaví. Zakládá si na něčem, co pražské ani brněnské firmy nabídnout nemohou.

„Lákáme na možnost vrátit se domů. Hlavně lidi, kteří třeba řeší, kam pošlou malé děti do školy. Nebo by se chtěli vrátit blíž k rodičům. Chceme jim taky ukázat, že Košice za pár posledních let ušly velkou cestu a dá se tu udělat kariéra,“ upřesňuje Jireček.

Asi 15 procent „českých ajťáků“ jsou Slováci

Není ale třeba se bavit jen o Košicích, podobná situace panuje na Slovensku obecně. Mzdy (s nimi ale i životní náklady) v poslední době u východních sousedů rostou. Podle studie personalistické společnosti CPL si v letošním prvním čtvrtletí vydělal programátor v jazyce Java v Praze měsíčně obvykle mezi 60 až 70 tisíci korun, v Bratislavě to bylo v přepočtu 40 až 60 tisíc a v Brně od 35 do 45 tisíc (více o srovnání a situaci v Brně jsme psali zde).

Slovenským firmám, které momentálně shání deset tisíc IT pracovníků, se potom nabízí poměrně logická strategie. Obrátit se na krajany, kteří třeba před deseti nebo patnácti lety odešli studovat do Prahy, Brna nebo Ostravy a už tam zůstali. A vedle Ukrajinců nebo Rumunů tak ve velkém oslovovat potenciální zájemce, pro něž je Slovensko rodnou zemí.

Křišťálová Lupa 2016

Z celkových 120 tisíc IT pracovníků v Česku tvoří Slováci podle odhadů asi 15 procent. „Trh je otevřený a Česko je nejblíž. Je jasné, že tato možnost se nabízí a mnoho slovenských firem se ji snaží využít,“ říká k tomu mluvčí přední slovenské personální agentury Grafton Lýdia Baránková.

Jenže Česko samozřejmě také není zemí, která by kvalifikovanou pracovní silou v tomto oboru přetékala. Naopak, momentálně v sektoru podle personalistů chybí asi 15 tisíc zaměstnanců. I pokud by řádově stovky či nižší tisíce Slováků vyslyšely výzvy tamních firem, už tak kritický nedostatek by se ještě zhoršil. To by samozřejmě mohlo brzdit růst firem v Česku.

Otázkou tedy je, nakolik úspěšné lákání bude. Jireček z T-Systems tvrdí, že bezprostředně po kampani se jim ozvaly desítky možných zájemců. Motivace návratu je ale dost individuální záležitostí. Například šestadvacetiletý Matúš z Popradu, který pracuje v Praze čtyři roky, na návrat nepomýšlí. „Dva moji starší známí se ale poměrně nedávno rozhodli na východ Slovenska vrátit. Jeden kvůli malému dítěti, druhý proto, že má rád Tatry a chtěl jim být blíž,“ říká.

Milionová stipedia zatím ulovila jen čtyři lidi

Kromě samotných firem se loni na návratu začal podílet i slovenský stát - konkrétně ministerstvo školství. To vypsalo stipendia pro navrátivší se vzdělané Slováky. Absolvent vysoké školy získá od státu motivační příspěvek až 10 tisíc eur a expert s minimálně desetiletou praxí ve vedoucí pozici až 50 tisíc eur (v přepočtu 1,3 milionu korun).

Za první rok byl ale přínos tohoto programu slovenskému pracovnímu trhu vskutku symbolický a žádné vrásky nepřidělává ani českým personalistům. „Dosud byli v rámci tří výzev zaměstnaní čtyři lidé. Z toho jeden mladý odborník a tři zkušenější experti. Ani jeden z nich se nevrátil z Česka,“ bilancují na dotaz iDNES.cz zástupci tiskového oddělení slovenského resortu školství.

Že celkově bude snaha slovenských firem lákat zpět schopné pracovníky vyznívat spíš v nižších číslech, předpokládá i specialistka na IT pozice české headhunterské společnosti Hays Alena Sojčáková.

„Už dnes dávají informatici mnohdy i před výší mzdy přednost tomu, s jakými technologiemi a na jakých projektech budou u potenciálního nového zaměstnavatele pracovat. Proto nejspíš i motivace návratu domů bude pro tuto skupinu zaměstnanců spíše druhořadá,“ myslí si personalistka, která shodou okolností pochází ze západního Slovenska.

Kromě toho i Česko často bývá pro schopné slovenské ajťáky jen přestupní stanicí dál. Ať už na nejžhavější místo současného IT světa - západní pobřeží USA, nebo do center, jako je Berlín či Londýn. Oblíbenou destinací je pro Slováky také velmi blízká Vídeň.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.