Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slovensko ztrácí kvůli nedostatku plynu 100 milionů eur denně, tvrdí Fico

  11:33aktualizováno  16:24
Plynová krize dopadá na Slovensko velmi těžce, země denně přichází o 100 milionů eur. Přiznal to premiér Robert Fico, který se dnes sešel se svým českým protějškem Mirkem Topolánkem. Společně projednávali možnost dodávek plynu přes Česko i další postup při řešení současné energetické krize.

Fico zvažuje všechny možnosti, jak dostat plyn na Slovensko. | foto: ČTK

Fico zdůraznil, že v současné době nejde ani tak o řešení vzniklých ztrát, jako o celkový stav země. "Máme ještě určité zásoby, které však nevydrží příliš dlouho. Potom by Slovensko muselo přistoupit k dalším významným regulačním opatřením. To by neprospělo ani ekonomice, ani normálnímu životu na Slovensku," řekl Fico.

Problémy mají už nyní slovenské firmy, které musely omezit odběr plynu. Slovensko totiž už před týdnem vyhlásilo regulační stupeň č. 8.

Podle Fica zatím není realistické doufat, že budou dodávky co nejdříve obnoveny standardní cestou, tedy přes Ukrajinu. "Nemůžeme čekat, musíme konat," řekl Fico a připomněl dva způsoby přísunu plynu na Slovensko, o kterých země uvažuje.

Reálné jsou podle něj dodávky plynovodem Jamal přes území České republiky, které se nakonec podařilo vyjednat (více o dohodě zde), negativně se naopak staví k možnosti posílat plyn přes Ukrajinu. Jednání s premiérkou Julijí Tymošenkovou totiž stále nejsou ukončená.

1. Možnost - ukrajina

Slovensko nejdříve uvažovalo o dodávkách plynu z Ruska přes Ukrajinu. Ne však hlavním tranzitem, ale nejkratší možnou cestou přes západ Ukrajiny, přes Užhorod. Šlo by o výměnu, kdy by Rusko poslalo plyn na Ukrajinu, ta by ho však neposílala dál, ale Slovensko zásobila z vlastních zdrojů.

V případě Jamalu a jednání s Českou republikou se však dá hovořit o úspěchu. Společnosti RWE Transgas stačí čtyři hodiny, aby byla technicky připravena na to, posílat plyn na Slovensko.

"Přestože naše tranzitní síť je původně projektována na přepravu z východu na západ, podařilo se nám najít řešení, jak směr toku plynu úplně obrátit. Poprvé v historii může být plyn dopraven přes předávací stanici Lanžhot směrem na Slovensko," řekl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský.

2. možnost - jamal

Dodávky pro Slovensko budou zajišťovány plynovodem Jamal, který vede přes Bělorusko, Polsko, Německo a Česko. Problémem zpočátku bylo, jak zajistit přepravu v síti, která je orientována z východu na západ. To je však společnost RWE Transgas schopna vyřešit.

Další nevýhodou této alternativy je to, že na trase plyn odebírají také Německo a Francie, což by znamenalo, že se obě země musí zřeknout čtvrtiny plynu ve prospěch Slovenska.

"Je mi líto, že taková země jako Slovensko, která byla ekonomicky velmi dobře rozběhnutá, má dnes obrovské hospodářské ztráty jen a jen proto, že dvě krajiny se politicky a obchodně nedokážou dohodnout o dodávkách plynu," řekl Fico.

"Toto není krize, která by byla způsobena nedostatkem plynu, ale nedostatkem politické vůle," řekl Fico. "Jsme rukojmími v politickém souboji Ukrajiny s Ruskem," zlobil se.

Slovensko potřebuje 20 milionů kubíků plynu denně, aby mohlo skončit omezení odběru pro velké firmy. Ty se podařilo vyjednat a omezení by podle premiéra mělo skončit zítra. - čtěte Slovensko podle Fica v sobotu zruší omezení dodávek plynu

Za spor může i politika

Ukrajina však opět začíná argumentovat technickými problémy. Mluvčí ukrajinského Naftogazu Valentin Zemljanský podle agentury Unian uvedl, že se dodávky technicky nedají realizovat kvůli nízkým objemům.

Kromě technických problémů ale za sporem stojí i politické rozepře na Ukrajině. Prezident Viktor Juščenko nejdříve uvedl, že má stejný názor jako premiérka Julija Tymošenková. O den později však tvrdil, že za všechna jednání o plynu je zodpovědná ona. Prezident dokonce uvedl, že je lepší krize než dohoda s Moskvou, píše server Pravda.sk.

Dnes mají jednat také zástupci východoevropských zemí v Kyjevě. Na schůzce mají být ukrajinský prezident Viktor Juščenko, jeho slovenský protějšek Ivan Gašparovič, dále moldavská premiérka Zinaida Greceaniiová a polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski.

V sobotu se zase v Moskvě mají sejít ruský premiér Vladimir Putin s ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou. Kromě toho se uvažuje také o setkání Ukrajiny, Ruska a evropských dodavatelů. Za Českou republiku se jednání zúčastní ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump přivítal ve svém sídle čínského prezidenta s chotí. (6.4.2017)
Přezkum duševního vlastnictví nesmí poškodit obchod, vzkázala Čína Trumpovi

Čína bude bránit své zájmy, pokud Spojené státy poškodí vzájemné obchodní vazby, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Reagovalo tak na memorandum podepsané...  celý článek

Zemědělský podnik v Brništi má se svými kravami druhou nejvyšší mléčnou...
Zakladatel eBaye chce mléčnou farmu na Havaji. Obyvatelé jsou proti

Snaha snížit závislost obyvatel Havaje na dovozu potravin z pevniny nezískala takový ohlas, jaký by si asi zakladatel eBaye Pierre Omidyar představoval. Na...  celý článek

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.