Podle prohlášení slovinské centrální banky proběhla konverze měnového systému bez problémů. Obyčejní lidé ale mají obavu, že euro přinese vysokou inflaci.
To, co dosud lidé platili štosy bankovek, lze najednou zaplatit několika mincemi. To ve Slovincích vyvolává obavy, že i když nominálně zaplatí stejnou částku, pocit z nákupu bude jiný.
Utratit pár mincí je totiž nejen pro Slovince něco jiného, než zaplatit balíčkem papírových peněz. Mince totiž pro ně dosud neměly žádnou reálnou hodnotu.
Slovinci se proto rozhodli, že se pokusí přimět EU k tomu, aby zavedla jednoeurové a dvoueurové bankovky. Za tímto účelem také sepsali petici, pod kterou se za deset dní podepsalo asi 1600 lidí, píše server Pravda.sk.
"Když při placení položíte na stůl bankovky, vytváříte dojem, že platíte hodnotnějšími penězi. Naopak, když zaplatíte mincemi, číšník bude mít pocit, že mu dáváte drobné, kterých se chcete jen zbavit," uvedl iniciátor petice Valentin Stefanovič pro Pravdu.
"Jedno euro bylo předtím necelých 240 tolarů. Teď ho obchodníci považují za jakýsi limit, při kterém by mělo být zákazníkům jedno, jestli něco zdražilo anebo ne," řekl Stefanovič a dodal, že mnohé kavárny podle něj při přepočítávání zaokrouhlily cenu kávy nahoru - právě na jedno euro.
Nejmenší papírové platidlo dosud znělo na deset tolarů, což je v přepočtu jen něco přes korunu. I v českých směnárnách byli lidé často překvapení, že si za štosy slovinských bankovek, které jim zůstaly z dovolené, odnesli pár desetikorun.
Slovinci si tak budou muset zvyknout na to, že i kováky mají nějakou hodnotu a že se za ně dá něco pořídit. Za dvě eura si Slovinci koupí asi stejně jako za 480 tolarů. Na to, aby mohli zaplatit ve své staré měně, by potřebovali devět nejvyšších mincí a pak ještě dvacku a desetitolarovku. Od teď jim bude stačit jedna jediná mince - dvoueurovka.
Stejné to bude s papírovými penězi. Dosud nejvyšší bankovka byla na 10 tisíc tolarů, což odpovídá asi 40 eurům. V současnosti si tak za největší platnou bankovku (500 eur) pořídí více než dvanáctinásobek zboží než doposud.
