"Konečnou částku potřebnou na rekapitalizaci nemáme, ale náš odhad je takový, že banky budou do 31. července potřebovat 900 milionů eur," uvádí se v navrhovaném plánu reforem, z něhož citovala agentura Reuters. Plán ale nevylučuje možnost další rekapitalizace.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice. Výsledek je ten, že nyní musí hradit většinu ztrát daňoví poplatníci.
Tři velké domácí banky NLB, Nova KBM a Abanka Vipa nyní drží ztrátové úvěry v celkovém objemu zhruba sedmi miliard eur (asi 180 miliard korun), což je asi pětina slovinského hrubého domácího produktu. Vláda v rámci restrukturalizace bankovního sektoru zřídila konsolidační banku, do níž chce z těchto bank ztrátové úvěry převést.
Špatné se přelijí do konsolidační banky, ta vydá dluhopisy
Přesun většiny ztrátových úvěrů má začít v červnu. Konsolidační banka bude výměnou za ztrátové úvěry vydávat dluhopisy. Lublaň by podle navrhovaných plánů měla této "špatné bance" poskytnout záruky ve výši až čtyři miliardy eur.
Slovinská vláda by o plánu reforem na ozdravení bankovního sektoru měla rozhodnout do 9. června. Podle některých expertů ale v návrzích chybí například stanovení rozpočtových schodků a způsob, jak chce vláda vytyčeného cíle dosáhnout.
Slovinské banky čelí podobným problémům, jako ty kyperské. Podle nedávné zprávy OECD čelí Kypr problémům kvůli nadměrnému riskování, špatnému řízení státních bank a nedostatečnému dohledu.
