Bankomaty po celé zemi byly odstaveny tři hodiny před půlnocí, hodinu před příchodem roku 2007 vypnuli obchodníci on-line karetní terminály a benzinové stanice zavřely alespoň čtvrt hodiny před klíčovým momentem.
Během první hodiny nového roku pak celý platební systém postupně začal znovu nabíhat.
Guvernér centrální banky Mitja Gaspari si jako jeden z prvních vyměnil v centrální bance tolary za eura. Ministr financí Andrej Bajuk zase testoval bankomaty, kolem půl jedné si v centru Lublaně vybral z bankomatu sto eur.
Kolem jedné v noci už znovu fungovala polovina všech bankomatů a všechny platební terminály. „Jde to ještě lépe, než jsme čekali, funguje víc bankomatů, než bylo pro tuto chvíli v plánu,“ konstatoval tou dobou Slavko Cimpric ze Slovinské bankovní asociace.
Podle nedávného průzkumu provedeného EU jsou více než dvě třetiny Slovinců šťastné, že země zavádí euro. Mnozí to považují za další důkaz toho, že jsou součástí hlavního proudu v Evropě. Panují ale jisté obavy ze zdražování.
„Těším se na euro, protože to usnadní cestování do zahraničí, ale zároveň se bojím, že ceny mohou jít nahoru,“ řekla dvacetiletá Nina Peskarová, studentka z Lublaně, která vítala nový rok na náměstí v hlavním městě.
Podle průzkumů sdílí tyto obavy 40 procent obyvatel. „Ale já jsem si jistý, že naši občané jsou dobře informovaní a využijí svou sílu tím, že nebudou kupovat předražené zboží,“ řekl ministr financí Bajuk.
Tolar ještě dva týdny
Na rozlučku s bankovkami, které zdobí významní slovinští vědci a umělci, mají lidé jen prvních čtrnáct dní v roce. Po 14. lednu už tolar platit nebude.
Po tomto přechodném období budou obchody přijímat pouze hotovostní euro, banky ale budou nadále směňovat tolary za eura v kurzu 1 euro = 239,640 slovinských tolarů, a to do do začátku března 2007. Stejně tak i ostatní centrální banky zemí v eurozóně budou bezplatně vyměňovat tolary za eura.
Pokud ovšem Slovinci do tohoto termínu nestihnou všechny tolary vyměnit, nic závažného se neděje, protože Slovinská centrální banka bude nadále vyměňovat bankovky bez časového omezení, zatímco výměna mincí bude možná do konce roku 2016.
Kurs k české koruně se pohyboval okolo 11 korun za sto tolarů. Za jednu korunu tak bylo k dostání asi 8,70 tolaru.
Země bankovek
Pro cizince bylo ve Slovinsku často kuriózní i to, že hodnota bankovek a mincí neodpovídala tomu, na co jsou zvyklí z většiny ostatních zemí. Nová země eurozóny totiž dosud měla nejvyšší minci v hodnotě 50 tolarů, což je něco přes pět korun.
Také bankovky turisty často mátly. Nejmenší papírové platidlo znělo na deset tolarů, což je jen něco přes korunu. Například v českých směnárnách byli lidé často překvapení, že si za štosy slovinských bankovek, které jim zůstaly z dovolené, odnesli pár desetikorun.
Slovinci si tak budou muset zvyknout na to, že i kováky mají nějakou hodnotu a že se za ně dá něco pořídit. Za dvě eura si Slovinci v současnosti koupí stejně jako za 480 tolarů. Na to, aby mohli zaplatit ve své staré měně, by potřebovali devět nejvyšších mincí a pak ještě dvacku a desetitolarovku. Od teď jim bude stačit jedna jediná mince.
Stejné to bude s papírovými penězi. Pětieurová bankovka odpovídá 1,2 tisíce tolarů. Tisícitolarovka přitom byla třetím nejvyšším platidlem. Největší bankovka zněla na deset tisíc tolarů, což je asi 1 100 korun.
