Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firmy začínají kroužit kolem „chytrých měst“. Cítí zakázky za miliardy

  8:09aktualizováno  8:09
Česká města začínají zkoušet takzvaná chytrá řešení. Ta mají zajistit jejich efektivnější fungování a tím pohodlnější život jejich obyvatel. Zároveň si ale žádají výrazné investice do infrastruktury. Z toho chtějí těžit mnohé firmy, včetně největších globálních korporací.

Řidiči se na volné parkovací místo můžou v "chytrých městech" dostat pomocí mobilní aplikace. | foto: Profimedia.cz

Křižovatkou barcelonského bulváru Passeig de Gracia projíždí auto. Přejíždí přitom několik senzorů zabudovaných v silnici, které vysílají informace o hustotě provozu a podle toho řídí semafory. Jiné senzory, tentokrát na sloupech veřejného osvětlení, zase měří čistotu ovzduší nebo hluk v ulicích.

Po odbočení do postranní uličky čeká řidiče boj, který znají obyvatelé všech větších měst - parkování. Nemusí ale „naslepo“ objíždět blok. Mobilní aplikace ho s jistotou vede na prázdné místo - o něm ví opět díky čidlům. Za osobním autem projeli křižovatkou popeláři, ale do postranní uličky ke kontejneru ho nenásledovali. Odpadová nádoba jim totiž hlásí, že je zatím poloprázdná.

Tak to chodí v konceptu „chytrého města“, v němž katalánská metropole vyniká. Ve zkratce jde o to, že město sbírá data, ta analyzuje a následně podle nich řídí co nejefektivněji svůj provoz. Nebo se o to alespoň snaží. Vzhledem k tomu, že je celá iniciativa teprve na začátku, je třeba říci, že zatím jednoznačná potvrzení z dlouhodobé praxe chybějí.

Vybraná „chytrá řešení“ pro města.

Vybraná „chytrá řešení“ pro města.

„Zchytřit“ město si přitom žádá výrazné investice. Podle studie Navigant Research vydala města v roce 2014 na chytrá opatření 8,8 miliardy dolarů. V roce 2023 by to dle stejného zdroje mělo být už 27,5 miliardy. Není divu, že takové objemy lákají nejen start-upy, ale i globální firmy.

Když se loni v Barceloně konala konference věnovaná právě chytrým městům, jeden z největších stánků tam měla iniciativa CityNext, která sdružuje menší technologické firmy pod hlavičkou Microsoftu. Kromě nich byli vidět i další ICT giganti, jako Cisco, IBM nebo i tradičnější firmy jako Bombardier či ThiesenKrupp.

Do Česka pronikají chytré lampy nebo koše

I když myšlenka chytrých měst vznikla kvůli potřebě řídit život zejména v největších megalopolích, rezonuje i v Česku. V podstatě vše popsané v úvodu na barcelonském příkladu se v různých místech republiky v nějaké fázi zkouší.

Nejvíc se aktuálně mluví o jihočeském Písku. „Chystáme například změnu veřejného osvětlení ze sodíkového na LED. Zároveň pro nás ČVUT připravuje osazení sloupů veřejného osvětlení senzory,“ vyjmenovává písecký místostarosta Josef Knot.

Ty by mohly třeba měřit počet volných parkovacích míst na zrekonstruovaných parkovištích nebo evidovat počet lidí, kteří vystupují v daný čas na jednotlivých zastávkách MHD. A lépe díky tomu plánovat provoz vozidel.

Fotogalerie

V Praze, Brně a několika dalších krajských městech se zkouší odpadkové koše Bigbelly, které samy odpad lisují a hlásí, když se naplní. V Praze je s nimi radnice první městské části velmi spokojena. „Na místě, kde se dřív muselo vyvážet několikrát denně, to teď stačí jednou týdně,“ popisuje místostarosta Richard Bureš.

Pilotní projekt nasazení osmi nádob podle něj přinesl snížení počtu košů o 30 procent, snížení počtu svozů o 90 procent, a přesto zvýšení objemu sebraného odpadu o 530 procent. Zda a jaká forma pronájmu se vzhledem k vyšším pořizovacím nákladům vyplatí, bude Bureš teprve analyzovat.

Komplikací pro další využití košů ale může být fakt, že vadí památkářům. Ti vedou s Prahou 1 řízení, ve kterém hrozí radnici pokuta (více jsme psali zde).

Teď za referenci, v budoucnu za miliardy z dotací

O tom, že podobných akcí bude v blízké budoucnosti přibývat, svědčí zájem o konferenci Smart city v praxi, která se bude konat v úterý na brněnském výstavišti v rámci veletrhu Ampér. Potvrzeno je přes 185 účastníků, kteří zastupují jak veřejnou sféru, tak i firmy. „Zájem byl ještě větší, ale to už bychom se nevešli do sálu,“ dodává navíc Jakub Slavík z Consulting Services, který se problematikou chytrých měst zabývá a brněnskou akci pořádá.

Podle Slavíka lze firmy, které se v Česku zajímají o smart city řešení, rozdělit do tří skupin: První jsou společnosti s místní tradicí, které jsou nyní členy nadnárodních skupin a v souladu s firemní politikou se snaží angažovat v místě svého působení. Dále jsou to globální společnosti, které v rozvíjejícím se českých chytrých městech vidí tržní perspektivu. Třetí kategorií jsou mladé inovativní české firmy, které ve smart city rovněž vidí perspektivní tržní segment.

I v Česku se tak už městům hlásí řada firem, které se na podobných řešeních chtějí podílet. Zatím jim však nejde tolik o výdělek, ale spíš o reference. Opravdový byznys totiž teprve přijde, například Česká spořitelna odhaduje, že za chytré aplikace města do roku 2019 utratí okolo sta miliard korun.

Sama největší banka si chce tuto příležitost podchytit. „Náš projekt Chytré město je zaměřen primárně na 132 měst s více než deseti tisíci obyvateli. S řadou z nich jsme již navázali spolupráci při přípravě jejich strategií i konkrétních projektů,“ popisuje ředitel spořitelny pro veřejný a neziskový sektor Milan Hašek.

Banky spolu s průmyslovými společnostmi vytvářejí balíčky, které v sobě zahrnují jak technologii, tak i její financování. Městům kromě toho nabízejí dotační poradenství. Právě dotace totiž sehrají v investicích do chytrých měst hlavní roli.

Modrožlutá kniha nebo speciální komise

Touto cestou chtějí jít i ve zmíněném třicetitisícovém Písku. Jeho vedení spolu s odborníky zpracovalo takzvanou modrožlutou knihu, podle které by nyní chtělo začít zavádět jednotlivé aplikace a koordinovat je mezi sebou. Kromě toho, aby město šetřilo a fungovalo efektivněji, se podle místostarosty Knota snaží snížit emise a být ekologičtější.

Díky tomu se potom pro financování otevírají jak regionální z dotačních fondů, tak i těch zaměřených na životní prostředí.

Zároveň Knot připomíná, že ačkoli se na celé koncepci podílí například právě písecká pobočka nadnárodní francouzské firmy Schneider Electric, zakázky na jednotlivé aplikace se budou řešit vypisováním výběrových řízení a budou tedy otevřené pro všechny uchazeče.

Koncepci chytrého města řeší i dvě největší česká centra. V Brně se přípravou strategie zabývá komise vedená opozičním zastupitelem Jaroslavem Kacerem. Ten současnou fázi popisuje jako setkávání se s „koledníky“ (firmami, které by se rády podílely na zakázkách), akademiky a dalšími odborníky.

Jako cestu k budoucím aplikacím vidí Kacer testování několika řešení zároveň v menších lokalitách. Podle výsledků by pak město rozhodlo o finálním partnerovi.

„Určitě to chceme dělat tak, aby výsledná řešení využívala otevřená data, a dala se tedy podle vývoje měnit, nebo na ně nasazovat další nadstavba,“ říká Kacer. V podobné fázi je Praha. Primátorka Adriana Krnáčová nedávno řekla, že plány konkrétních aplikací chce Praha zveřejnit v dubnu.

Data základním kamenem i rizikem

Nedílnou součástí řízení chytrých měst je práce s daty, které municipalita sbírá. V jejich možném zneužití také spočívá podle kritiků velké riziko celého konceptu. Proto se také většinou města snaží o to, aby data byla co nejanonymnější a tím pádem ohrožovala soukromí lidí co nejméně.

Dalším z možných využití sebraných dat je také jejich zveřejnění. Software pro tyto účely - takzvaný dashboard - vyvíjí a dodává světovým metropolím například Microsoft. V Česku ho nyní ve spolupráci s další korporací PwC a českolipskou firmou Datron zavádějí v Liberci.

Jak to funguje? Například dashboard kanadského Edmontonu nabízí desítky grafů, které ukazují, jak si město vede oproti vytyčeným cílům. Příklad: Radnice si řekla, že do konce roku chce, aby se v 90 procentech všech výjezdů dostali hasiči na místo do sedmi minut od oznámení. Graf ukazuje, že aktuálně se to daří jen v 86,2 procenta výjezdů, a je tedy ještě co zlepšovat.

V Liberci se tak daleko zatím rozhodně nedostali - údaje, které nabízí tamní dashboard jsou o poznání chudší a statičtější. Návštěvníci webu se v sekci Liberec v číslech dočtou, kolik lidí předloni navštívilo tamní zoo nebo jak se zvyšuje počet linek hromadné dopravy. Mluvčí libereckého magistrátu Jan Král však připomíná, že se projekt zatím jen rozjíždí. „Počet i charakter sledovaných ukazatelů časem poroste,“ slibuje.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.